Závislosti na informačních technologiích se stále více věnuje obor adiktologie, důvodem je postupný nárůst tohoto jevu v posledních letech. Odhady dětí závislých na svém mobilu nebo tabletu se hodně liší, pohybují se od několika procent až po procent dvacet. Mez, za kterou už u dětí začínají vážné problémy, je někde okolo 35 až 40 hodin týdně strávených u některé z technologií, přiblížil pro ČT přednosta Kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice Michal Miovský.
Tráví dítě 40 hodin týdně u počítače? Tady začíná problém, říká adiktolog
„Co se týká odhadů počtu dětí, které mohou mít problém ve vztahu k nezvládání svých informačních technologií, pohybujeme se u konzervativních studií v řádu procent. Samozřejmě existují studie, které odhadují okolo 15 až 20 procent. Jde o to, jaká kritéria zvolíte,“ upozorňuje Michal Miovský. Podle něj s postupným nárůstem nelátkových závislostí roste i objem studií, které se fenoménu věnují.
Technologie jsou všude. Je ale rozdíl mezi hledáním informací a hraním her
Podle něj si odborná veřejnost teprve vymezuje základní pojmy v této otázce, ovšem lze již prý určit pro děti významný počet hodin, po které se ve světě jedniček a nul pohybují. „Tady se v podstatě ukazuje, že hranice 35 až 40 hodin týdně je určitým zlomovým místem, kde okolo této hranice a nad ní už se u dětí setkáváme s reálnými problémy, které je potřeba řešit s odborníkem,“ shrnuje základní poznatek Miovský.
Pro jasné určení je ale velice obtížná všudypřítomnost technologií a jejich využití ve škole či při studiu doma. Podstatné jsou aplikace, které dítě využívá. Jde tedy o rozlišení, kdy přístroj představuje nezbytnou pomůcku z hlediska pracovních a školních povinností a kdy jde třeba o hodiny strávené pouze hraním her.
Výchova by měla zahrnovat nácvik sebeovládání
Snažíme se dlouhodobě upozornit, že součástí výchovy ve škole by měl být jakýsi nácvik seberegulačních dovedností. Jde o něco, co jsme dlouhodobě zanedbali a jde tedy o schopnost rozlišit, kdy je toho dost a kdy jsme už nějakou mez překročili,“ zmiňuje přednosta z Všeobecné fakultní nemocnice. Podotýká, že když má šestileté dítě posunuté hranice vnímání normální doby strávené u počítače, jde jednoznačně o záležitost rodičů. U čtrnáctiletých už jde ale o něco jiného, protože tento mladý člověk už by měl ledacos zvládnout sám a rozpoznat pravou chvíli, kdy počítač vypnout.
Michal Miovský: Součástí výchovy by mělo být vedení k autoregulaci (zdroj: ČT24)
Ve chvíli, kdy rodiče evidují, že jejich ratolest tráví u počítače nebo tabletu 6 hodin denně, nebo ho už po několikáté nachytají pozdě v noci při hraní her, mělo by to být důvodem k zamyšlení především na jejich straně. „V tom, jakým způsobem tráví volný čas jejich dítě (…) by neměl být příliš prostor pro veliká překvapení. Pokud nastávají, je to především zpráva pro rodiče, že jim někde ujel vlak,“ upozorňuje Miovský.