Praha - Již potřetí budou poslanci hlasovat o návrhu sociální demokracie na vyslovení nedůvěry kabinetu premiéra Mirka Topolánka. I přes vyostřenou atmosféru v ODS, jejíž tři poslanci v úterý proti zbytku koalice prosadili odklad majetkového vyrovnání s církvemi, se zdá, že Topolánkův kabinet třetí pokus opozice o jeho sesazení ustojí. Poslanec ODS Vlastimil Tlustý, který spolu s dalšími dvěma členy vnitrostranické platformy při jednání o církevním majetku hlasoval s opozicí, tvrdí, že Topolánkův kabinet při jednání o nedůvěře „podrží“ a k opozici se nepřidá. Také lidovečtí poslanci, pro které je vyrovnání s církvemi jednou z priorit, oznámili, že se za vládu v dnešním hlasování postaví.
Doposud žádná vláda po roce 1989 nemusela čelit hlasování o vyslovení nedůvěry více než dvakrát. ČSSD podala návrh na hlasování o nedůvěře vládě ODS, KDU-ČSL a Strana zelených 25. dubna předsedovi sněmovny Miloslavovi Vlčkovi (ČSSD). Sociální demokraté uvedli 12 důvodů, proč chtějí vládě vyslovit nedůvěru. Premiér Topolánek považuje jednání sociálních demokratů za kolorit, který čeká sněmovnu zhruba každé čtyři měsíce.
Současná Topolánkova vláda odolala návrhu ČSSD na vyslovení nedůvěry již dvakrát. Poprvé v červnu 2007 pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 97 přítomných socialistů a komunistů. Proti byli přítomní koaliční poslanci a bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka - dohromady 101 lidí. Na hlasování chyběli komunista Josef Vondruška a ministr zemědělství Petr Gandalovič (ODS). Hlasování o nedůvěře vládě tehdy ČSSD vyvolala poté, co neprosadila diskusi o případu lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka.
Naposledy vláda premiéra Mirka Topolánka odolala opozičnímu návrhu na vyslovení nedůvěry začátkem prosince 2007. ČSSD a KSČM tehdy nezískaly potřebných 101 hlasů - pro sesazení kabinetu hlasovalo jen 97 ze 198 přítomných. Pro nedůvěru bylo 97 komunistů a sociálních demokratů, proti hlasovalo 101 poslanců - všichni přítomní koaliční zákonodárci a bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Hlasování se nezúčastnili nemocný poslanec ČSSD Petr Wolf a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS).
Poprvé vláda čelila hlasování v červnu 1997
Historicky první mimořádné hlasování o důvěře se konalo 10. června 1997. O důvěru poslance tehdy požádal premiér Václav Klaus v reakci na zavádění úsporných opatření. Sněmovna vládě důvěru vyslovila těsně, pro bylo 101 poslanců, proti 99. Rozhodující hlas patřil poslanci Jozefu Wagnerovi, bývalému členu ČSSD.
Právě dvakrát poslanci hlasovali o důvěře kabinetu sociálního demokrata Vladimíra Špidly. Poprvé se Špidlova vláda rozhodla požádat sněmovnu o vyslovení důvěry v březnu 2003 poté, co byl 28. února 2003 prezidentem zvolen Václav Klaus. Kabinet si chtěl ověřit, zda má stále podporu svých poslanců, neboť Klaus dostal hlasy i některých koaličních zákonodárců. Při hlasování vláda získala potřebných 101 hlasů koaličních poslanců. Podruhé tato vláda čelila hlasování o důvěře v září téhož roku, kdy poslanci neschválili návrh opoziční ODS. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 98 opozičních poslanců, proti 100 koaličních zákonodárců. Pouze Josef Hojdar z ČSSD se zdržel.
Občanští demokraté se pokusili svrhnout sociálnědemokratickou vládu ještě v dubnu 2005. Vláda tehdejšího premiéra Stanislava Grosse, kterou v té době zmítala krize kolem nejasného financování premiérova bytu a podnikání jeho manželky, hlasování o nedůvěře přežila. Pro vyslovení nedůvěry hlasovalo 78 poslanců, a to zástupci ODS, nezařazený Tomáš Vrbík (bývalý člen US-DEU) a poslanci KDU-ČSL, která byla součástí vládní koalice. Pro návrh vyslovit vládě nedůvěru nezvedl ruku nikdo z ČSSD, Unie svobody-DEU a KSČM.
