Topolánek: Být v čele ODS já, jsem po politické smrti

Praha – Po mizivém zisku Přemysla Sobotky v prezidentských volbách zní z řad ODS stále výraznější kritika na adresu stávajícího vedení. K té se nyní připojil i bývalý stranický předseda Mirek Topolánek s tím, že on sám by za současné výsledky občanských demokratů byl v tuto chvíli už „po politické smrti“. Výčitkami směrem k pražské centrále potom nešetří ani regionální představitelé strany a ani někteří z poslanců. Boris Šťastný dnes veřejně vyjádřil podporu Miloši Zemanovi, navíc je přesvědčen, že ODS jako strana by neměla podporovat ani jednoho z kandidátů.

Pro ODS se jedná o několikátou porážku v řadě. Po neúspěchu v krajských volbách, kdy s výjimkou Plzeňského kraje neskončila nikde jinde na lepším než třetím místě, přišel propad stranického kandidáta Přemysla Sobotky v prezidentských volbách. Od posledního místa, které obsadila Jana Bobošíková, ho dělilo jen několik desetin procenta. Prezident Václav Klaus to označil za debakl pravice.

Kriticky se nyní na adresu Nečasova vedení vyjádřil i Klausův nástupce v čele strany Mirek Topolánek. „Časy se mění. Já bych jako předseda po takovém výsledku byl už po politické smrti,“ uvedl pro ČT.

Před neutěšenými volebními výsledky přitom Topolánek varoval své spolustraníky už na dušičkovém kongresu. „Strana, která své myšlenky nedokáže uplatnit, je na tom stejně jako strana, která žádné nemá. Je na tom možná i hůře, protože neschopnost dobrou ideu prosadit znevěrohodňuje jak stranu, tak ideje, na kterých stojí,“ varoval ve své zdravici. „Je na tom hůře než strana, která nejenom, že nemá ideje, ale nemá ani žádné členy. Musíte si to říkat nahlas! ODS nemá voliče, je to dnes malá strana. Budíček!“

Volební porážky občanské demokracie:

  • Sněmovní volby 2010: ODS získala 20,22 % a na vítěznou ČSSD jí chyběla necelá dvě procenta hlasů. Při předchozích sněmovních volbách v roce 2006 obdrželi občanští demokraté 35,38 % hlasů.
  • Krajské volby 2012: V českých a moravských krajských zastupitelstvech strana přišla v porovnání s výsledky z roku 2008 o 78 křesel. V žádném kraji neskončila na lepším než třetím místě, jedinou výjimku představovalo vítězství v Plzeňském kraji.
  • Senátní volby 2012: ODS obhajovala třináct senátorských křesel a postoupila do deseti duelů ve druhém kole. Z nich ovšem proměnila pouze dvě křesla. V Senátu tak oproti předchozímu volebnímu období přišla o jedenáct mandátů.
  • Prezidentské volby 2013: Stranický kandidát Přemysl Sobotka získal 2,46 % hlasů, což po Janě Bobošíkové představuje druhý nejhorší výsledek.

Výhrady mají vůči vedení i představitelé regionálních organizací, obavy z porážky ODS mají i proto, že už příští rok čekají stranu sněmovní i komunální volby. „Na kongresu jsem necítil žádnou sebereflexi, a jestli tohle bude pokračovat, tak nemůžeme nikdy nic vyhrát,“ myslí si náměstek ostravského primátora Dalibor Madej. „Je čas, aby minimálně komunální sféra politiků ODS se ozvala a chtěla nějakou zásadní změnu ve vedení strany, tím nemyslím personální, ale programovou,“ uvedl Libor Šťástka z brněnské ODS.

Šťastný: Schwarzenberg není konzistentní s politikou ODS

Poslanec Boris Šťastný je přesvědčen, že vedení ODS nemělo pro druhé kolo prezidentské volby podpořit ani jednoho z kandidátů. Karel Schwarzenberg podle jeho názoru není pravicovým politikem a jeho názory se neshodují s politikou občanských demokratů. „ODS je mi velice blízká, a proto nebudu volit politika, který se zasadil o její neúspěch,“ zdůvodnil Šťastný svou volbu nepodpořit ve druhém kole Schwarzenberga. V koalici se Schwarzenbergovou TOP 09 podle Šťastného utrpěla pravicová politika ODS. „Došlo k rozpliznutí pravicové politiky ODS,“ myslí si poslanec.

„Ten propadák byl způsoben tím, že nám uteklo voličské jádro,“ hodnotí poslanec neúspěch ODS v prezidentských volbách. Voliči přitom straně podle Šťastného utíkají právě proto, že se vzdaluje své autenticky pravicové politice. Tedy politice takové, s jakou zakládal ODS současný prezident Václav Klaus. „Václav Klaus je autentickým pravicovým politikem,“ uvedl Šťastný s tím, že by si Klause dokázal, stejně jako někteří jeho straničtí kolegové, představit zpět v aktivní politice i v čele ODS, pokud by o to ovšem strana stála.

Stanjura: Netřeba měnit vedení, hledejme raději východiska

Mezi členy ODS se ale najdou i zastánci názoru, že z neúspěchu prezidentského kandidáta Přemysla Sobotky nelze vinit vedení ODS. Patří mezi ně i ministr dopravy Zbyněk Stanjura, který je přesvědčen, že strana vybrala kompetentního a schopného kandidáta na funkci hlavy státu. „To je politický bonmot, že předseda strany může za všechno, ale každý nese svou část viny,“ myslí si Stanjura, který je zároveň přesvědčený, že největší podíl na Sobotkově neúspěchu má racionální chování pravicových voličů, kteří dali před Sobotkou přednost Karlu Schwarzenbergovi.

„ODS se musí naučit, jak vybrat kandidáta, který osloví miliony voličů,“ vidí poučení z neúspěchu v historicky první přímé volbě hlavy státu Stanjura.

Ve druhém kole Stanjura, stejně jako většina členů ODS i její vedení, podporuje právě Schwarzenberga. Krátce po vyjádření oficiální podpory Karlu Schwarzenbergovi ze strany vedení ODS se uvnitř strany začaly ozývat první nesouhlasné reakce, svou podporu Miloši Zemanovi dnes veřejně vyjádřil třeba Boris Šťastný. „Já myslím, že to je přirozené, je to jen doporučení členům a voličům ODS, určitě nebudou Karla Schwarzenberga podporovat všichni členové ODS, ale naprostá většina ano,“ hodnotí Stanjura postoj některých svých stranických kolegů.

Amnestie pohřbila šance Sobotky na úspěch

Argumentem, proč neměnit vedení ODS je podle ministra dopravy i to, že současné vedení bylo do svých funkcí zvoleno asi před dvěma měsíci, tedy v době, kdy bylo z předvolebních výzkumů patrné, že kandidát ODS na úspěch v prezidentské volbě moc velkou šanci nemá. Nicméně konečné výsledky Přemysla Sobotky v negativním slova smyslu překvapily i vedení ODS, za zhoršující se výsledky kandidáta vládnoucí strany v posledních dnech před volbou viní Stanjura také prezidenta Klause, který svou amnestií „úplně zrušil šanci Sobotky změnit trend“. Amnestie podle Stanjury stranického kandidáta ODS výrazně poškodila, chybou vlády ale není. „Amnestie zavřela jakoukoli šanci našeho kandidáta do druhého kola,“ uvedl Stanjura.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 6 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Cenu Olgy Havlové získala asistentka znevýhodněných Marie Svobodová

Cenu Olgy Havlové letos získala Marie Svobodová, která pracuje ve Sdružení Neratov v Orlických horách jako asistentka zdravotně a sociálně znevýhodněných lidí. Ocenění uděluje Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové lidem, kteří se i přes svůj handicap věnují práci pro druhé. Informovala o tom mluvčí výboru Tereza Kopelentová.
před 8 hhodinami

ČT připomínkovala zákon o médiích, vadí mimo jiné nízký rozpočet

Česká televize (ČT) předložila své připomínky k vládnímu návrhu zákona o médiích veřejné služby. Plánovaný rozpočet považuje za neadekvátní. Zákon také podle ní nezajišťuje kontinuitu ČT, neobsahuje dostatečně specifické vymezení veřejné služby nebo v něm chybí konkrétní úprava regionálních televizních studií. Televize o kroku a výhradách informovala v pondělní tiskové zprávě.
před 8 hhodinami

Vláda navrhla na náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče

Novým náčelníkem Generálního štábu Armády ČR by se měl stát generálporučík Miroslav Hlaváč, první zástupce dosavadního náčelníka Karla Řehky. Návrh ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) schválila vláda, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jejím jednání. Zůna pro něj nehlasoval, ostatní ministři ano. Návrh vlády musí ještě projednat sněmovní výbor pro obranu. Náčelníka generálního štábu poté jmenuje prezident. Hlaváč by měl vystřídat Řehku ve funkci v létě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
před 10 hhodinami

Soud nepravomocně zprostil Feriho obžaloby z dalšího znásilnění

Obvodní soud pro Prahu 3 v pondělí zprostil bývalého poslance Dominika Feriho obžaloby z dalšího znásilnění. Státní zástupkyně tvrdila, že si Feri v roce 2015 při styku s tehdy sedmnáctiletou dívkou přes její nesouhlas sundal kondom. Podle soudu skutek popsaný v obžalobě nebyl trestným činem. Rozsudek není pravomocný. Devětadvacetiletý Feri vinu odmítá.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Třináct obviněných v kauze fotbalové korupce se přiznalo, uvedl Radiožurnál

Záložník Karviné Samuel Šigut a dalších dvanáct obviněných v moravskoslezské části korupční kauzy ve fotbale se policii přiznali ke zmanipulování zápasů a přijetí nebo dávání úplatků, uvedl Radiožurnál s odkazem na informace z policejních dokumentů. Obvinění se vyjádřit odmítli.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...