Londýn – Český kněz a filozof Tomáš Halík získal v Londýně prestižní Templetonovu cenu za rok 2014. Zařadil se tak k laureátům jako Matka Tereza nebo dalajlama. Cena se udílí žijícím osobnostem, které svým dílem prohlubují vnímání duchovního světa. Neoficiálně se jí říká Nobelova cena za náboženství. Podle Halíka je cena nejen oceněním jeho osoby, ale celého českého národa. On sám ji prý bere jako závazek. „Chtěl bych, aby to nebyla pocta jen pro mne, ale pro celou zemi. Mnoho lidí v Británii a ve Spojených státech ví, co je Templetonova cena, ale nevědí, kde je Česká republika. Chtěl bych přispět k prestiži naší země,“ komentoval Halík.
Tomáš Halík získal jako první Čech Templetonovu cenu
Tomáš Halík získal Templetonovu cenu jako vůbec první Čech. „Pro mnohé je to určitě překvapivé. Protože si myslí, že komunismus u nás zničil duchovní dimenzi naší kultury a celou tu vznešenou křesťanskou tradici a že jsme ateistická země. Já si myslím, že to tak není. U nás je spíš z různých důvodů odstup vůči církvím, ale nejsme zemí, která by byla duchovně amuzikální,“ komentoval postoj české společnosti k náboženství Halík.
Halík se získáním ceny zařadil mezi osobnosti jako Alexandr Solženicyn nebo dalajlama. Úplně první cenu dostala před 41 lety Matka Tereza. Vyhlášení vítěze se konalo v centru Londýna v britské akademii. Tomáše Halíka vybrala porota složená z vědců a teologů různého vyznání, a to za jeho protirežimní postoje v období normalizace, ale taky za překonávání předsudků mezi ateisty a věřícími a za dialog mezi různými náboženstvími.
Tomáš Halík, farář akademické farnosti při rekviem za Václava Havla
„Ta hlavní linie není mezi lidmi, kteří jsou věřící nebo nevěřící, ale mezi těmi, kteří jsou hledající,“ upozornil na hlavní rys své práce Halík. „Své poslání chápu v tom doprovázet ty hledající lidi,“ řekl Halík, podle něhož je třeba lidem dávat ne odpovědi, ale pomáhat klást otázky. „Kněz je tu ne proto, aby toho člověka manipuloval, ale aby doprovázel a povzbuzoval v jeho hledání smyslu života,“ myslí si Halík.
Pro osvětové účely dostane Tomáš Halík šek za více než 35 milionů korun. Profesor Halík pro ČT uvedl, že cena změní život, ale ne finanční odměna, protože není určena pro osobní obohacení, ale na podporu činnosti, kterou dělá. Co ale změní jeho život je morální váha Templetonovy ceny.
Dominik Duka, kardinál:
"Ukazuje se, že střední Evropa není jen místem, kde bylo náboženství, teologie a myšlení obecně v minulosti potlačováno, ale že zde byli a jsou lidé, kteří svým hlubokým myslitelským dílem dokážou oslovit nejen čtenáře české, ale i čtenáře v Evropě a také na jiných kontinentech."
Ministr kultury a laicizovaný katolický kněz Daniel Herman: „Je to mimořádné ocenění na poli propagace duchovních hodnot jako součásti života. Tomáš Halík tak činí svojí tvorbou literární, pedagogickou i kněžskou. Jeho knihy se překládají téměř do všech světových jazyků a i Forum 2000, které spolu s Václavem Havlem pomáhal zakládat, je jedním z plodů této jeho filozofie.“
Cena je pojmenovaná po Johnu Templetonovi, investorovi a miliardáři, který si dal za cíl, že jeho cena musí být vždy štědřejší, než ta nobelova. Slavnostní předání na profesora Halíka, který se stává jejím 44. nositelem teprve čeká, a to v květnu, za účastí členů královské rodiny.
- Templetonova cena (angl. Templeton Prize) je ocenění za pokrok ve výzkumu a objevy týkající se duchovních skutečností, od roku 1972 každoročně udělované Templetonovou nadací. Ta financuje různé interdisciplinární výzkumy a každý rok vyčleňuje peníze pro vítěze Templetonovy ceny.
Templeton: Duchovní rozvoj je právě tak důležitý jako vědecký pokrok
Mantrou zakladatele ceny sira Johna Templetona bylo zpochybňovat zažité pravdy a on sám byl toho názoru, že duchovní rozvoj je právě tak důležitý jako vědecký pokrok. „Spirituální hodnoty vytváří jakousi imunitu společnosti“ souhlasí čerstvý držitel ceny Halík.
Částka je to z principu vždy vyšší, než jakou dostávají laureáti Nobelovy ceny, právě kvůli důrazu na propojení vědy s duchovnem. Finanční odměna je určená k dalšímu rozvoji činnosti v oboru, kterému se vítěz ceny věnuje. Například dalajláma věnoval část výhry dětské nadaci, která se soustředí na pomoc podvyživeným dětem v Indii. Značnou částku daroval také institutu zaměřenému na výzkum lidské mysli pro lepší porozumění našim emocím, etickým a mravním hodnotám. A zbytek peněz použil na financování vzdělávacích projektů pro tibetské mnichy v klášterních školách.
GALERIE
videogallery_426702
Tomáš Halík
Tomáš Halík (* 1948) teolog, filozof, sociolog a religionista. Působí jako profesor Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, farář Akademické farnosti v Praze a prezident České křesťanské akademie. Je autorem několika desítek knih. Mnohé získaly domácí i zahraniční literární ceny. Je rovněž držitelem řady prestižních ocenění za zásluhy o mezináboženský a mezikulturní dialog, za svou vědeckou, pedagogickou a publikační aktivitu, za zásluhy o obhajobu duchovní svobody a lidských práv a ceny za literaturu.
Halík vystudoval filozofii a sociologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl žákem Jana Patočky. Komunistický režim mu jako přední osobnosti české podzemní církve zakázal vystupovat na veřejnosti, po roce 1989 se ale Halík na veřejnost vrátil. Rok po sametové revoluci se stal prezidentem České křesťanské akademie a působil i jako externí poradce prezidenta Václava Havla. „Pravda a láska v tomto světě nikdy nebudou tím konečným vítězem. Ale zápas proti lžím a nenávisti nikdy nesmíme vzdát,“ říká Halík.
Cesta Tomáše Halíka nejen ke kněžství, ale i k víře, však nebyla jednoduchá. Vyrůstal bez náboženské výchovy a vztah k Bohu se u něj vyvíjel postupně. V roce 1969 do jeho hledání životní orientace dramaticky zasáhla smrt Jana Palacha. Konvertoval v období normalizace a rozhodnutí stát se knězem přijal v době, kdy už to oficiálním způsobem nebylo možné. Teologii studoval soukromě a jeho vysvěcení na kněze se v roce 1978 uskutečnilo tajně, a to v Erfurtu v bývalé NDR. Tomáš Halík se zapojil do struktur tzv. „podzemní církve“ a stal se jakýmsi spojovacím článkem mezi ní a oficiální katolickou církví. Celá 80. léta patřil k nejbližším spolupracovníkům kardinála Tomáška. Zároveň působil v kulturním a náboženském disentu – v bytových seminářích a samizdatu. Protože z politických důvodů nemohl přednášet na vysoké škole, pracoval zprvu jako psycholog v průmyslu a později jako terapeut v léčebně drogově závislých u Apolináře v Praze.
Vladimír Málek z velvyslanectví Vatikánu v České republice: „Jsem hrdý na to, že jsem Čechem, že je mezi námi člověk, který dosáhl takovéhoto významného ocenění. Je to člověk velice otevřený, člověk dialogu, který dokáže oslovit mladé lidi i intelektuály.“
