Téměř dvě třetiny uchazečů o pedagogiku nechtějí učit

Třetina studentů přihlášených na pedagogické fakulty podle společnosti Scio vůbec učit nechce. Další více než čtvrtinu by učení bavilo, ale živit se tím nechtějí. Mezi důvody, proč jako pedagogové působit nechtějí, se vedle nízkých platů objevovaly v dotaznících také náročnost práce učitele a nemožnost seberealizace ve školách. Uchazeči o vysoké školy, kteří plánují po absolutoriu učit ve škole, mají menší studijní předpoklady než jejich vrstevníci, konstatuje Scio.

Nezájem uchazečů o pedagogické fakulty o práci ve školách je daný tím, že tyto školy nebývají první volbou. „Mnoho uchazečů si dává přihlášku na pedagogiku jako záchrannou možnost vedle například práv nebo ekonomie,“ uvedl mluvčí Scio Štěpán Pudlák. 

Průzkum této společnosti se uskutečnil v únoru při Národních srovnávacích zkouškách, které Scio organizuje. Dotazníky se zaměřily nejen na zájem o studium pedagogiky, ale také na vnímání dopadů zákona o pedagogických pracovnících, který předepisuje kvalifikaci nezbytnou pro učitelskou profesi.

Odrazuje nejen nízký plat, ale i malý prostor pro kreativitu

Lidé, kteří jsou rozhodnuti učit, měli průměrně v testech studijních předpokladů percentil 38,7. Znamená to, že o něco více než třetina uchazečů měla v tomto testu horší výsledek než oni. Naopak největší studijní předpoklady prokázali uchazeči napříč fakultami, které by sice učení bavilo, ale živit se tím nechtějí. Jejich průměrný percentil měl hodnotu 54,6. Dotazníky vyplnilo 4258 lidí, z nichž byly asi čtyři pětiny letošních maturantů.

Ředitel Scio Ondřej Šteffl upozornil, že důvod, proč se nejschopnější uchazeči nehlásí na pedagogické obory, nespočívá jen v platech. „Stát různými dalšími opatřeními čím dál více zužuje prostor pro kreativitu učitelů,“ doplnil. Například výuka matematiky se podle něj zaměří hlavně na přípravu na testy, ať už se jedná o připravované jednotné přijímací zkoušky nebo naplánovanou povinnou maturitu z tohoto předmětu.

Pokud by se nástupní plat učitele zvýšil na 30 tisíc korun hrubého, šly by učit dvě pětiny těch, kteří se učením živit nechtějí, ačkoliv by je to bavilo. Nyní je základní tarifní plat začínajících učitelů 21 530 korun měsíčně. Školské odbory i ministerstvo školství žádají pro příští rok zvýšení platů o 10 procent.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Mateřství je hra života, míní zpěvačka Vytisková

Je Den matek, který tradičně připadá na druhou květnovou neděli. Zpěvačku Kláru Vytiskovou, která má tři děti, inspiruje mateřství k psaní písniček, žena si v něm dle ní může najít hru života. Podle chartistky Kamily Bendové je důležité, aby matka dětem, kterých má ona sama šest, vytvořila jistotu bytí. Domov, kam se mohou vždycky vrátit. Obě ženy hovořily o mateřství v pořadu 90′ČT24.
před 53 mminutami

Dědečka mu věznili nacisti, teď školák sbírá podpisy potomků válečných veteránů

Současní školáci patří zhruba ke čtvrté generaci po druhé světové válce. Paměť a poselství se stále předávají dál v hodinách dějepisu či na vzpomínkových akcích. Některé děti a dospívající ale pátrají i v rodinné historii. Patří mezi ně i žák základní školy Stanislav Zach, jehož předci byli vojáky a jehož dědečka nacisté drželi v pracovním táboře. Chlapec nyní do zápisníku sbírá podpisy potomků válečných veteránů.
před 1 hhodinou

Návrh počítá s omezením vzniku nových lékáren tam, kde už jsou

Poslanci se zabývají návrhem, který reguluje vznik lékáren v místech, kde už fungují jiné. Podle České lékárnické komory by to mohlo zastavit odchod lékárníků z menších obcí do větších měst. Lékárenské řetězce ale mají k novince výhrady.
před 3 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 11 hhodinami

Zůstatky na obecních účtech dál rostou. Investujte víc, nabádají vysocí politici

Obce a města dál navyšují zůstatky na účtech. Ke konci čtvrtletí tam měly spolu s kraji uloženo rekordních více než 550 miliard korun. Suma přitom podle ministerstva financí dál poroste. Řada celostátních politiků proto své kolegy na komunální úrovni vyzývá k větším investicím. Pomoci jim v tom má i spolupráce v rámci společenství obcí. Institut funguje od loňského ledna.
před 12 hhodinami

Před pár lety čtyři výjezdy, loni 125. Požárů elektrokol a koloběžek skokově přibylo

Přibývá požárů elektrických kol a koloběžek. Zatímco před šesti lety vyjeli hasiči ročně ke čtyřem takovým případům, loni už jich bylo 125. Právě elektrokoloběžka byla podle vyšetřovatelů zřejmě příčinou i středečního požáru v panelovém domě v Ostravě. Zranilo se při něm 39 lidí. Největší riziko podle odborníků hrozí při nabíjení.
před 13 hhodinami

Modelu Kantaru pro ČT dominuje ANO, SPD díky memorandu posílilo

Podle dubnového volebního modelu agentury Kantar CZ by první místo obhájilo hnutí ANO se ziskem 35 procent hlasů. Druhá by skončila koalice SPOLU s 19,5 procenta hlasů, následuje STAN s 12,5 procenta. Čtvrté by se umístilo SPD s deseti procenty hlasů. Do sněmovny by se dostali i Piráti s 6,5 procenta hlasů a Motoristé se šesti procenty. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
před 14 hhodinami

O historii, zdravotnictví či Ukrajině diskutovali hosté Politického spektra

O oslavách 80. výročí konce druhé světové války, obnově okresů, stavu zdravotnictví v příhraničí a nerostné dohodě mezi Ukrajinou a USA diskutovali hosté Politického spektra s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuse se zúčastnil předseda strany Moravané Ctirad Musil, předseda politického hnutí Senioři sobě Jaroslav Pollák a předseda strany Koruna Česká Vojtěch Círus.
před 18 hhodinami
Načítání...