Praha – Kondice a kroky pravicového kabinetu Petra Nečase jsou natolik žalostné, že poškozují obraz Poslanecké sněmovny jako celku, a to včetně opoziční sociální demokracie. Ve speciálu ČT24 Rok do voleb to uvedl předseda poslaneckého klubu ČSSD Jeroným Tejc; reagoval tak na výsledky exkluzivního průzkumu agentury Median pro ČT, podle nichž je v očích veřejnosti špatná nejen činnost vlády, ale i práce parlamentní opozice.
Podle průzkumu agentury Median považuje práci parlamentní opozice v uplynulých třech letech za dobrou či spíše dobrou čtvrtina Čechů, kriticky ji hodnotí víc než 59 procent dotázaných. Vysvědčení Nečasovy koaliční vlády je potom ještě horší – za špatnou, či spíše špatnou považuje její činnost 85,4 % lidí. Čtěte víc.
Podle agentury jde o projev „ideologicky neutrální“ nedůvěry v celou stranickou politiku, což dnes večer konstatovali i předsedové poslaneckých klubů všech opozičních stran, kteří spolu se zástupci vládní koalice diskutovali o krátícím se volebním období. Hlasování o novém složení Poslanecké sněmovny by mělo proběhnout přesně za rok, 23. a 24. května 2014.
Podle šéfů poslaneckých klubů ČSSD a KSČM je kritické hodnocení opozičních aktivit dáno tím, že lidé vnímají politiku jako celek, ve kterém dominují nepopulární vládní kroky. „Tato vláda je tak špatná, že už poškozuje i opozici,“ soudí předseda sociálnědemokratických poslanců Jeroným Tejc. „Není to shůry daný obraz, co zapříčiňuje nízkou popularitu vlády, opozice a politiky jako celku,“ doplnil ho jeho komunistický kolega Pavel Kováčik. „Je to vlastní trpká zkušenost lidí z nízko a středně příjmových skupin, že očekávání, která měli, se jim nenaplňují. Vláda svými kroky krizi ještě prohlubovala.“
Gazdík: Úsporná opatření? Jako povinná školní docházka
Také samotná vládní koalice si negativní postoj veřejnosti vysvětluje neoblíbenými úspornými opatřeními v čase hospodářské krize, své kroky ale nepovažuje za chybné. Podle předsedy poslaneckého klubu Marka Bendy se kabinet snaží s krizí bojovat „s maximální efektivitou“.
Totéž si myslí i šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík. „Šli jsme do toho s tím, že uděláme nepopulární opatření, která jsou potřeba a která lidi instinktivně nechtějí, protože mají strach z každé změny, navíc pokud je to změna, která v důsledku ekonomické krize nezlepší jejich situaci,“ uvedl Gazdík ve vysílání ČT24 s tím, že úsporná opatření jsou podobně nutná jako zavedení povinné školní docházky.
Petr Gazdík: „Když se za Marie Terezie zaváděla povinná školní docházka, většina lidí tehdy zásadně protestovala, a my nepochybujeme o tom, že povinná školní docházka je dnes samozřejmostí, ba dokonce nutností.“
Podle vládních představitelů pak stojí za negativním hodnocením Nečasova kabinetu také série šarvátek a koaličních krizí z doby, kdy byly součástí vlády Věci veřejné. To ovšem odmítá jejich čelná představitelka Kateřina Klasnová. „Nejsou to Věci veřejné, které poškodily image Poslanecké sněmovny. Věci veřejné dříve ve sněmovně nebyly a ani před tím nebyla její image,“ uvedla šéfka poslanců za VV. „To, na co jsou lidé naštvaní, je osekávání výdajů na sociálně slabých občanech. Pan ministr Kalousek razí politiku 'čím hůř, tím lépe'.“
Má dáti - dal. Politici se zhodnotili
Předsedové poslaneckých klubů rok před sněmovními volbami rovněž bilancovali dosavadní aktivitu svých stran:
- ČSSD za největší úspěch považuje zavedení přímé volby prezidenta. „Velkou kaňkou“ byla podle Tejce aféra někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha.
- ODS si považuje především prosazení občanského zákoníku. Za hlavní nedostatek Marek Benda označil „vizuální dojem“ vlády zmítané spory.
- KSČM zdůraznila to, že se jí podařilo ve sněmovně prosadit zvýšení plateb na státního pojištěnce. „Největší neúspěch je, že se nám nepodařilo tuto vládu odvolat,“ řekl Kováčik.
- TOP 09 si cení zavedení rozpočtového určení daní, za problém Gazdík považuje projekt sKaret a potíže při elektronizaci státní správy.
- VV vyzdvihují svůj podíl na zrušení doživotní poslanecké imunity, zavedení přímé volby a omezení hazardu. Největším selhání byla podle Klasnové vnitrostranická personální politika a rozštěpení VV.
