Ten příběh zná každý milovník pohádek: urozený následník trůnu se zamiluje, ovšem jeho vyvolená ho podle panovníka není hodna, protože nepochází z královského rodu. Jenže zatímco v pohádkách dívka nakonec svou chytrostí i láskou tvrdohlavé rodiče přesvědčí, Žofie Chotková takové štěstí neměla. Ještě před svatbou se musel dědic habsburského trůnu František Ferdinand d'Este před celým dvorem vzdát následnických práv pro své děti, navíc končí životy obou manželů předčasně kulkou Gavrila Principa.
Tak nám zabili Žofii... Neurozená, a přesto šťastná manželka arcivévody Ferdinanda
Žofie Chotková se narodila přesně před 150 lety – 1. března 1868 ve Stuttgartu. Pocházela ze starého českého rodu Chotků, což byli významní podnikatelé, kteří působili v bankovnictví, potravinářském průmyslu i v zemědělství. Žofie se sice narodila na německém území, vyrůstala ale na zámku ve Velkém Březně nedaleko Ústí nad Labem.
Poprvé se s následníkem trůnu setkala kolem roku 1890, když jí bylo dvaadvacet let. František se později do Žofie zamiloval a chtěl si ji vzít. Jenže narazil na odpor svého strýce a císaře Františka Josefa I., podle kterého nebyla kvůli svému původu následníkovi trůnu rovna.
„O tomto manželství se obecně říká, že bylo morganatické, tedy nerovné. Žofie Chotková, příslušnice starého českého rodu, nebyla habsburským domem akceptována jako vhodná budoucí partnerka Františka Ferdinanda d'Este. Byla v tom jistá ostrakizace ze strany císaře Františka Josefa, že Žofie nebyla připouštěna na stejné úrovni jako František Ferdinand d'Este,“ vzpomínala v pořadu Historie.cs Dagmar Hájková z Masarykova ústavu.
obrázek
Nakonec císař přece jen kapituloval, ovšem arcivévoda se musel ještě předtím před celým dvorem slavnostně a navždy vzdát následnických práv na trůn pro všechny děti, které se z tohoto nerovného manželství narodí.
„Toto byl celkem běžný postup. Pokud se někdo z panovnického habsburského rodu takto oženil, děti nebyly považovány za členy habsburského rodu a byly z nástupnictví vyloučeny. Takto se to praktikovalo přinejmenším od 16. století. V 19. století pak Habsburkové trochu ,zdivočí‘ v mezilidských vztazích a takovýchto případů je tam najednou celá řada,“ připomínal Luboš Velek z Masarykova archivu a ústavu.
Zpátky na Konopiště už se manželé ze Sarajeva nevrátili
Vyvzdorovaná stavba se tedy nakonec konala, v poněkud cimrmanovském datu 1. července 1900. Šlo ale o skromný sňatek na zámku v Zákupech, který leží poblíž České Lípy, na který nepřijel císař ani žádný z Františkových sourozenců. František Josef I. pak po sňatku Žofii povyšuje do knížecího stavu a uděluje jí titul z Hohenbergu.
Výstava Spojeni v životě i smrti na zámku Konopiště (o Františku Ferdinandovi d'Este a jeho ženě Žofii Chotkové)
Manželství bylo šťastné a harmonické, Žofie měla na svého cholerického manžela velký vliv a často ho provázela na jeho cestách po Evropě. Postupně se jim narodily čtyři děti: dcera Žofie a synové Maxmilián a Ernst. Třetí syn zemřel krátce po porodu.
Oba manželé žili trvale na zámku Belvedere ve Vídni, jejich letním sídlem pak byl český zámek Konopiště. Právě odtamtud vyrazili v roce 1914 na vojenské manévry do Bosny, zpátky už se ale ani jeden nevrátil.
- List Národní politika popisoval 1. července 1914, co se mělo stát den před atentátem: „Odpoledne trhali dělníci za zámkem konopišťským skálu. A při jednom výbuchu vlétl kus kamene roztříštěným oknem do komnaty choti arciknížete Františka Ferdinanda. Dopadl na psací stůl, kde rozbil rámec s podobiznou vévodkyně z Hohenburgu. V zámku byla tato příhoda všeobecně pokládána za zlé znamení.“
- Nejčastěji zmiňovaná varovná událost se ale odehrála v Chlumu u Třeboně. Salonní vůz, kterým měl arcivévoda odjet do Sarajeva, dorazil na nádraží v oblacích dýmu. Závada se objevila na jednom z ložisek podvozku, kde došlo k jeho přehřátí. Vůz proto nemohl být použit pro další cestu do Vídně a arcivévoda musel cestovat první třídou.
Bosna a Hercegovina byla několik let předtím násilně připojena k Rakousku-Uhersku a Habsburkové se tam stali terčem nenávisti. V Sarajevu působící tajná nacionalistická organizace Černá ruka vyškolila skupinu atentátníků, která měla na následníka císařského trůnu zaútočit.
obrázek
Nakonec střílel mladík Gavrilo Princip, který zavraždil jak Františka Ferdinanda d'Este, tak Žofii Chotkovou. Jejich tragická smrt se zapsala do dějin jako záminka rozpoutání válečného konfliktu, který jako první zasáhl prakticky celý svět.
František Ferdinand d'Este i jeho manželka našli místo posledního odpočinku na zámku Artstetten v Dolním Rakousku vzdáleném asi sto kilometrů od Vídně. Jejich děti pak musely po válce opustit zámek Konopiště, kde sídlily i po smrti rodičů, a odejít do rakouské první republiky, která ale většinu habsburského majetku znárodnila.
Smuteční oznámení o smrti Ferdinanda d'Este a Žofie Chotkové
Po „anšlusu“ Rakouska Hitlerem byli již dospělí Ferdinandovi potomci deportováni do koncentračního tábora Dachau, z kterého byl poslední z nich propuštěn až po pěti letech. Po druhé světové válce se zejména Max Hohenberg zapojil do monarchistického hnutí a spolu se synem posledního císaře Ottou Habsburským, teoretickým následníkem trůnu, bojoval za restituci majetku dynastie a možnost návratu do Rakouska.
V Praze by mohla mít Žofie pomník
Takto by měla plastika ve tvaru vějíře vypadat
Před několika lety vyhlásila Praha 6 výtvarnou soutěž na plastiku Žofie Chotkové, která by měla stát na jížním předpolí Písecké brány u ulice Mariánské hradby. Nakonec porota vybrala návrh Martiny Hozové a Jana Paclíka ve tvaru rozvitého vějíře, což bude skoro dvoumetrová litinová fontána.
„Mimořádně sympatická osobnost pohříchu přehlížené představitelky starobylé české šlechtické dynastie Chotků si nesporně zaslouží důstojnou připomínku v místním veřejném prostoru. Navíc nedaleko ulice, která je pojmenována po dalším příslušníkovi této rodiny,“ uvedl starosta Prahy 6 Ondřej Kolář.
V letošním roce by konečně mohlo dojít k realizaci návrhu. Podle mluvčího Prahy 6 Ondřeje Šrámka už je socha odlitá, jde ale o úpravy jižního předpolí: na jaře by mohl být vybrán zhotovitel stavby a během léta by se mohl uskutečnit architektonický průzkum.
Cyklus Naše Velká válka: První padlí (zdroj: ČT24)