Praha – Krátce před svátečním 17. listopadem se objevují na trhu dvě knihy, které zaznamenávají osudy lidí po listopadu 1989. Jedna z nich s jmenuje „Na všechno buď připraven!“ Právě tato kniha popisuje život pana Lubomíra Školouda, který kvůli své lásce ke skautingu skončil v padesátých letech ve vězení. V Leopoldově izolaci ale skončil i botanik a ekolog Josef Svoboda, který byl hostem Profilu dopoledního studia ČT24. Ten o svých osudech rovněž napsal knihu. Jak ale sám říká, jeho život se po vězení vrátil zpět do normálu, třicet let dokonce dojížděl jako výzkumník na Arktidu.
Svoboda – muž, který se z kriminálu dostal na Arktidu
„Jsem už dost starý na to, abych psal nějaké memoáry. Byl jsem k tomu ale vyzván svojí rodinou a také přáteli,“ vysvětlil emeritní profesor Torontské univerzity Josef Svoboda. Dle jeho slov se v době po listopadu 1989 mohlo udělat víc. „První republika, která začala v roce 1918, zaznamenala obrovský rozkvět, proměnu státnosti a vlastenectví, takové změny jsem už od té doby neviděl,“ popsal Svoboda.
Svoboda protrpěl jedenáct let ve vězení
Josef Svoboda vstoupil v polistopadové době do skupiny, která pořádala semináře o demokracii. Navíc přenesl jeden dopis z Hodonína jako spojka do Brna. To stačilo k tomu, aby se dopustil vlastizrady a špionáže a dostal za to jedenáct let. „Naštěstí se u mě po čase vrátilo všechno do normálu. Dohnal jsem vše, po čem jsem kdy toužil. Stal jsem se arktickým ekologem, dostal jsem se do Kanady. Poslali mě na doktorát právě do vysoké Arktidy a posléze jsem dostal místo na Torontské univerzitě jako mladý profesor,“ popsal své osudy profesor Torontské univerzity.
Podle něj je to země větší než Indie, kde je všechno ještě nové a neprobádané. „Například jsme dokázali, že severní oblast byla ještě znovu zaledněná před nějakými 150 lety. Všechna vegetace na náhorních pláních, kde už ledovec není, je recentního původu. To bylo asi největší překvapení, které ještě lidé nevěděli,“ řekl. Dle jeho slov je právě severní oblast Arktidy nejvíce postižena oteplováním planety. „Jezdil jsem tam třicet let, za tu dobu některé ledovce ustoupily až o 300 metrů. Dokonce propouštěli vegetaci, která pod nimi byla pohřbena třeba po tisíc let. Objevili jsme i vegetaci, která byla takto schovaná pod ledovci 40 milionů let, to byly takové fosilní lesy. Máme o tom obrázky a dokumentaci,“ dodal Svoboda.
Na svých cestách po Arktidě se sblížil i s tamními misionáři. Pozoroval jejich práci, která byla nejen náboženského, ale i kulturního charakteru. „Více než Arktida mě ale ovlivnil ten kriminál, to si s sebou nesu celý život,“ tvrdí botanik a ekolog.
Rozhovor s Josefem Svobodou (zdroj: ČT24)