Plzeň – Přehrabovat se v odpadcích nemusí jen lidé bez domova, dva roky to byla náplň garbologického projektu antropologů Západočeské univerzity v Plzni. Porovnávali odpadky dvou sousedních lokalit v Plzni - obyvatelé plzeňského sídliště Vinice i sousední modernější čtvrti Sylván se podle jejich závěrů příliš neliší v množství vyhozeného odpadu ani objemu nespotřebovaných potravin. Jiné jsou ale značky preferovaného zboží, rozdíl se ukazuje i v konzumaci čerstvé a instantní stravy.
Sídliště Vinice vyrostlo v osmdesátých letech, rezidenční lokalita Sylván byla vystavěna po roce 1989. “Lokalita Sylván byla charakteristická vyhazováním poměrně značkového oblečení, na Vinicích jsme našli drobnější kusy oblečení v opravdu poničeném stavu,“ popsala spoluautorka výzkumu Lenka Brunclíková. Antropology zajímalo mimo jiné to, zda se odlišné sociální prostředí odráží v tom, co a jak lidé konzumují.
Srovnání Vinic, kde je hustá bytová zástavba s velkým počtem obyvatel na poměrně malé ploše, a rezidenční lokality Sylván ukázalo jen mírně odlišnou míru plýtvání potravinami. „Lišily se však konkrétní typy nespotřebovaných potravin, kdy domácnosti z Vinic nejčastěji vyhazovaly maso, zeleninu, chléb a sladkosti. Oproti tomu nejčastěji vyhozenou potravinou Sylvánu byl pytlíkový čaj, kdy bylo vyhozeno opakovaně téměř celé balení,“ dodala k dalším vyhazovaným komoditám.
Sylvánští konzumují méně cukru a sladkostí, obyvatelé Vinic si dopřávají oplatky a bonbony. Za překvapující považují antropologové častý výskyt sladkostí z ruskojazyčného prostředí. Rozdíly panují i v konzumaci alkoholu, kdy na Vinicích výrazně dominuje pivo, na Sylvánu se na pivo „dotahuje“ víno a ochucený nápoj typu Frisco. Na Vinicích rozbory zachytily levná vína v litrových lahvích, produkovaná velkými řetězci, na Sylvánu naopak dražší lahve méně obvyklých značek.
Badatelé vytvořili databázi 150 logických kategorií, do nichž pak zanášeli fotografie nalezených věcí, informace o množství, značkách, ale také slevách. Počítali třeba cigaretové nedopalky, psí konzervy i použité dětské pleny. Společný mají obě místa pramalý zájem obyvatel recyklovat odpad.
Podle jednoho z realizátorů Davida Sosny zpracovali výzkumníci okolo čtvrt tuny komunálního odpadu. Po první fázi pojede projekt díky tříletému grantu dál, vědce tedy čekají další stovky kilogramů odpadu a rozhovory s obyvateli. Teprve pak je podle nich možné chování obyvatel pochopit.
