Malé vodní elektrárny zažívají špatné časy, sucho omezilo v květnu jejich výrobu energie na pouhých 60 procent oproti obvyklému množství. Nejvíce pocítily ztrátu zařízení na Sázavě, s nízkým průtokem se ale vyrovnávají hydroenergetici po celé republice.
Třeba malá vodní elektrárna v Čerčanech potřebuje k plnému výkonu průtok 13 kubických metrů za vteřinu. Ovšem Sázavou v těchto dnech proteče zhruba čtvrtina. „Vyráběli jsme kolem milionů kilowatthodin za rok,“ uvedl majitel Pavel Dohnal po týdnu zastaveného provozu k produkci v dřívějších letech.
Ta letošní je slabší. Přitom Pavel Dohnal instaloval do elektrárny v roce 2000 kaplanovu turbínu. Ta má pohyblivé lopatky, což při suchu představuje výhodu. „Může fungovat od malé vody až po největší vodu,“ vysvětluje. I tak se ale ekonomická ztráta za tento rok může přiblížit až k milionu korun.
Dvě ze tří turbín stojí také v další sázavské elektrárně. „Je to hlídané čidly. Automatika se v případě, že klesne výkon pod určitou hranici, sama vypne. Nyní je průtok tak malý, že na výrobu nestačí,“ popisuje majitel Vladimír Brzybohatý.
Teplo a sucho letos přišlo bez jara a malé vodní elektrárny na to doplácejí
Na elektrárnu si vzal úvěr, který splatí za rok. Ztráty musí financovat z jiných zdrojů, proto třeba prodal pozemky. Podle něj již tak kriticky suchá letní období letos podpořil navíc brzký příchod tepla a sucha.
Provozovatelé malých vodních elektráren mají právě v období jarního tání sněhu takzvané „elektrárenské žně“. Ty ale letos právě kvůli příchodu sucha o dva měsíce dříve vzaly za své. Současný vývoj počasí dává tušit, že jejich letošní objem výroby bude určitě nižší než v minulých letech.
Potíže se nevyhýbají ani dalším malým vodním elektrárnám. Vyšší výkupní ceny srovnatelné třeba s fotovoltaikou stát ale neplánuje. Podle odhadu Cechu provozovatelů malých vodních elektráren je v Česku přibližně 1500 zařízení. V blízké budoucnosti může sucho znamenat konec až pro třetinu z nich.
