Sucho nepřeje čisté energii. Sužuje i malé vodní elektrárny

3 minuty
Události: Malé vodní elektrárny trpí suchem
Zdroj: ČT24

Malé vodní elektrárny zažívají špatné časy, sucho omezilo v květnu jejich výrobu energie na pouhých 60 procent oproti obvyklému množství. Nejvíce pocítily ztrátu zařízení na Sázavě, s nízkým průtokem se ale vyrovnávají hydroenergetici po celé republice.

Třeba malá vodní elektrárna v Čerčanech potřebuje k plnému výkonu průtok 13 kubických metrů za vteřinu. Ovšem Sázavou v těchto dnech proteče zhruba čtvrtina. „Vyráběli jsme kolem milionů kilowatthodin za rok,“ uvedl majitel Pavel Dohnal po týdnu zastaveného provozu k produkci v dřívějších letech.

Ta letošní je slabší. Přitom Pavel Dohnal instaloval do elektrárny v roce 2000 kaplanovu turbínu. Ta má pohyblivé lopatky, což při suchu představuje výhodu. „Může fungovat od malé vody až po největší vodu,“ vysvětluje. I tak se ale ekonomická ztráta za tento rok může přiblížit až k milionu korun.

Dvě ze tří turbín stojí také v další sázavské elektrárně. „Je to hlídané čidly. Automatika se v případě, že klesne výkon pod určitou hranici, sama vypne. Nyní je průtok tak malý, že na výrobu nestačí,“ popisuje majitel Vladimír Brzybohatý.

Teplo a sucho letos přišlo bez jara a malé vodní elektrárny na to doplácejí

Na elektrárnu si vzal úvěr, který splatí za rok. Ztráty musí financovat z jiných zdrojů, proto třeba prodal pozemky. Podle něj již tak kriticky suchá letní období letos podpořil navíc brzký příchod tepla a sucha. 

Provozovatelé malých vodních elektráren mají právě v období jarního tání sněhu takzvané „elektrárenské žně“. Ty ale letos právě kvůli příchodu sucha o dva měsíce dříve vzaly za své. Současný vývoj počasí dává tušit, že jejich letošní objem výroby bude určitě nižší než v minulých letech.

Potíže se nevyhýbají ani dalším malým vodním elektrárnám. Vyšší výkupní ceny srovnatelné třeba s fotovoltaikou stát ale neplánuje. Podle odhadu Cechu provozovatelů malých vodních elektráren je v Česku přibližně 1500 zařízení. V blízké budoucnosti může sucho znamenat konec až pro třetinu z nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Evropská komise žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis francouzského eurokomisaře. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
09:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Pavel považuje za nezbytné posilování evropského obranného průmyslu

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.
14:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud nepravomocně potrestal insolvenčního správce šesti lety vězení

Soud vyměřil insolvenčnímu správci Václavu Svobodovi z Českých Budějovic šest let vězení. Verdikt je zatím nepravomocný. Jednasedmdesátiletý muž měl v průběhu třinácti let zpronevěřit necelých 67 milionů korun, vyplývá z rozsudku, který získala Česká televize. Způsobenou škodu musí podle soudu Svoboda uhradit. Šance na vrácení peněz je podle nástupce Svobody u jedné z poškozených firem nereálná.
před 3 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud znovu odmítl dovolání družstva Svatopluk v kauze H-Systemu

Nejvyšší soud (NS) znovu odmítl dovolání Stavebního bytového družstva Svatopluk proti verdiktu, na jehož základě zaplatilo osmnáct milionů korun konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi. Rozhodoval podruhé, první odmítavé usnesení zrušil z procesních důvodů Ústavní soud (ÚS). Nové rozhodnutí podle databáze InfoSoud padlo 6. května, výsledek bez dalších podrobností oznámila mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Odůvodnění zatím není k dispozici.
před 6 hhodinami

Klimatická změna ohrožuje českou potravinovou bezpečnost, varují experti

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o novém papeži

Tématem Událostí, komentářů týdne byla volba nového papeže, kterým se stal Lev XIV. Hosté pořadu také diskutovali o vojenské přehlídce v Moskvě k 80. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem nebo o odvolání generálního ředitele ČT Jana Součka. Pořad se věnoval i jednomu z dalších kroků prezidenta USA Donalda Trumpa, který přikázal znovu vrátit trestance do slavné věznice Alcatraz, která je teď vyhledávanou turistickou atrakcí. Debaty se účastnili komentátor Jindřich Šídlo, biochemik Jan Konvalinka, komentátorka Lenka Zlámalová, ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl a influencerka Tereza Koubková. Debatu moderovala Jana Fabianová.
před 10 hhodinami

Technologie jako heroin pro mozek? Regulace pro děti je potřeba, míní odborníci

O závislosti na digitálních technologiích, rizikovém chování dětí, ale i dospělých a vlivu technologií na mozek debatovali odborníci v rámci kulatého stolu v Poslanecké sněmovně, který se konal pod záštitou poslanců z řad koalice i opozice. Odborníci hovořili o tom, že sociální sítě jsou problematickým fenoménem nejen z hlediska času, který děti na mobilech či sociálních sítích stráví, ale jsou s tím přidruženy další problémy – například bezpečnost či rizikový obsah.
před 12 hhodinami
Načítání...