Sucho nepřeje čisté energii. Sužuje i malé vodní elektrárny

Nahrávám video

Malé vodní elektrárny zažívají špatné časy, sucho omezilo v květnu jejich výrobu energie na pouhých 60 procent oproti obvyklému množství. Nejvíce pocítily ztrátu zařízení na Sázavě, s nízkým průtokem se ale vyrovnávají hydroenergetici po celé republice.

Třeba malá vodní elektrárna v Čerčanech potřebuje k plnému výkonu průtok 13 kubických metrů za vteřinu. Ovšem Sázavou v těchto dnech proteče zhruba čtvrtina. „Vyráběli jsme kolem milionů kilowatthodin za rok,“ uvedl majitel Pavel Dohnal po týdnu zastaveného provozu k produkci v dřívějších letech.

Ta letošní je slabší. Přitom Pavel Dohnal instaloval do elektrárny v roce 2000 kaplanovu turbínu. Ta má pohyblivé lopatky, což při suchu představuje výhodu. „Může fungovat od malé vody až po největší vodu,“ vysvětluje. I tak se ale ekonomická ztráta za tento rok může přiblížit až k milionu korun.

Dvě ze tří turbín stojí také v další sázavské elektrárně. „Je to hlídané čidly. Automatika se v případě, že klesne výkon pod určitou hranici, sama vypne. Nyní je průtok tak malý, že na výrobu nestačí,“ popisuje majitel Vladimír Brzybohatý.

Teplo a sucho letos přišlo bez jara a malé vodní elektrárny na to doplácejí

Na elektrárnu si vzal úvěr, který splatí za rok. Ztráty musí financovat z jiných zdrojů, proto třeba prodal pozemky. Podle něj již tak kriticky suchá letní období letos podpořil navíc brzký příchod tepla a sucha. 

Provozovatelé malých vodních elektráren mají právě v období jarního tání sněhu takzvané „elektrárenské žně“. Ty ale letos právě kvůli příchodu sucha o dva měsíce dříve vzaly za své. Současný vývoj počasí dává tušit, že jejich letošní objem výroby bude určitě nižší než v minulých letech.

Potíže se nevyhýbají ani dalším malým vodním elektrárnám. Vyšší výkupní ceny srovnatelné třeba s fotovoltaikou stát ale neplánuje. Podle odhadu Cechu provozovatelů malých vodních elektráren je v Česku přibližně 1500 zařízení. V blízké budoucnosti může sucho znamenat konec až pro třetinu z nich.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 2 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 3 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 9 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 10 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 10 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 10 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
10:49Aktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...