Praha – Prezident Miloš Zeman má podle předsedy Senátu Milana Štěcha k některým ministerským kandidátům připomínky. Nedomnívá se ale, že by Zeman chtěl oddalovat jmenování vlády. Oznámil to poté, co spolu s předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem (ČSSD) absolvoval tradiční novoroční oběd u prezidenta. Hamáček také zdůraznil, že vláda by se mohla zabývat poslaneckým návrhem služebního zákona už ve středu. Mimořádná schůze sněmovny by tak mohla být od 21. ledna.
Štěch potvrdil, že s prezidentem u oběda prodiskutovali personální otázky budoucího kabinetu. Zeman má podle něj k určitým kandidátům jisté připomínky, jména ale Štěch komentovat nechtěl. Jsou podle něj ze všech koaličních stran. „Věřím, že v konečné fázi to nebude překážka k tomu, aby vláda byla jmenovaná. (…) Je dobré o těch připomínkách vědět a také s nimi pracovat,“ uvedl Štěch.
Zástupci ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL v pondělí podepsali koaliční smlouvu, neví se ale, kdy Zeman jmenuje předsedu sociální demokracie Bohuslava Sobotku předsedou vlády ani kdy jmenuje ministry. „Pan prezident se v pátek sejde s předsedou sociální demokracie Bohuslavem Sobotkou. Předpokládám, že na této schůzce padne i termín dalšího kroku, který by měl být učiněn,“ konstatoval Hamáček.
Milan Štěch:
„Byl tady vytvořen pocit, že pan prezident chce všechno hatit. Já z těch jednání takový pocit v žádném případě nemám. I hlava státu si uvědomuje, že je potřeba dotáhnout do konce výsledek voleb, byť k tomu může mít každý z nás nějaké výhrady.“
Podle ústavy není prezident svázán žádným termínem, dokdy musí novou vládu vzešlou z voleb jmenovat. Znamená to, že vznik nového kabinetu i jmenování Bohuslava Sobotky premiérem klidně může ještě nějaký čas trvat. Podle odborníků by však měl prezident konat v řádu několika dnů. „V případě, že v ústavě není dána lhůta, má se za to, že prezident rozhodne bezodkladně, tedy v řádu dní, maximálně týdne. Nedovedu si představit, že by prezident zcela ignoroval většinovou vůli parlamentu, která vzešla z demokratických voleb,“ uvedl teoretik práva z Cardiff Law School Jiří Přibáň.
Podle ústavního právníka Jana Kysely může odklad rozhodnutí sloužit například k vytváření prostoru pro jednání, ale ten v této chvíli už byl podle Kysely vyčerpán. „Ústava se musí přece vykládat i s přihlédnutím k nějakému zdravému rozumu,“ dodává Kysela.
Zeman přijal pozvání k návštěvě sněmovny
Hamáček také oznámil, že Zeman přijal jeho pozvání k návštěvě dolní komory parlamentu. „V dohledné době lze očekávat, že prezident vystoupí v Poslanecké sněmovně,“ poznamenal. Až dosud zavítal prezident na plénum dolní komory pouze jednou, a to ve chvíli, kdy počátkem srpna hlasovala o důvěře Rusnokovy vlády.
Prezident s předsedy obou komor prodiskutoval vzájemnou spolupráci, dotkli se i některých zákonů. Mezi nimi je také služební zákon, kterým prezident podmiňuje jmenování Andreje Babiše na post ministra financí. „Poslanecký návrh tohoto zákona již byl do systému Poslanecké sněmovny podán. Pokud mám správné informace, zítra se jím bude zabývat vláda. A pokud vláda k němu dá své stanovisko, nic nebrání tomu, aby po uplynutí zákonných lhůt byl tento zákon projednán v Poslanecké sněmovně,“ uvedl Hamáček. Ideální termín, kdy by sněmovna mohla zákon projednat, je podle něj úterý 21. ledna.
