Praha - Stavba obřího vědeckého centra Biocev ve Vestci u Prahy nabírá na zpoždění. Ministerstvo školství připustilo, že pokud se miliardový projekt nestihne dokončit do roku 2015, vláda by v nejhorším musela projekt zrušit. Z evropského programu pro výzkum má jít na vybudování Biocevu 2,3 miliardy korun, celkový rozpočet je přitom 2,8 miliardy. Ve skluzu je také stavba superlaseru ELI, v tomto případě ale úředníci jednají s Evropskou komisí o povolení změny ve financování.
Šestice takzvaných center excelence, tedy obřích vědeckých komplexů budovaných v současnosti v Česku za 21 miliard korun z EU, by měla být hotova do roku 2015. Biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev sice oficiálně zahájilo činnost na konci října, na výstavbu budov ve Vestci u Prahy ale ještě nebylo ani vypsáno výběrové řízení. „My jsme Biocevu vyjednali v komisi předčasný start výzkumných programů v Praze,“ uvedl zástupce evropského programu Jan Kříž s tím, že je to ale jen improvizace.
Výběrové řízení na stavbu má být vyhlášeno do Vánoc, zpoždění prý bylo způsobeno nedostatečnou projektovou přípravou a špatnou komunikací. Na vybudování centra spolupracují Ústav molekulární genetiky Akademie věd a Univerzita Karlova. „Nejhorší variantou je, že ministerstvo odstoupí od projektu,“ varoval Kříž. Peníze by pak badatelé museli získat jinde, v zásadě by to ale podle Kříže znamenalo pohřbení projektu.
Zpoždění má i superlaser v nedalekých Břežanech
Zpoždění se stavebními pracemi má také sedmimiliardový superlaser ELI, který vyrůstá v Břežanech u Prahy. „Mají prostě určité problémy s dodávkami některých těch unikátních přístrojů, kdy se musí vést složité jednání s dodavateli, a zároveň celkově ten harmonogram projektu je natolik našlápnutý, že vědci z té laserové komunity říkají, že se to nedá stihnout,“ podotkl Kříž.
BIOCEV má být centrem excelentního výzkumu a garantovat rozvoj moderních biotechnologií a biomedicíny. Bude mít tři základní složky: výzkumnou a vývojovou, vzdělávací a uvádějící vědecké poznatky do praxe. Stane se součástí evropského výzkumného prostoru. Zaměstnávat bude 500 lidí, vychovávat 150 postgraduálních a magisterských studentů. Zpočátku by v něm měli pracovat na částečné úvazky renomovaní pracovníci pražských vědeckých pracovišť, ale počítá se především s náborem nových mladých vědců a s mezinárodními konkurzy na místa vedoucích pracovníků.
