Stát zabojuje o miliardy z MUS, využije právní kličky

Praha - Česko má plán, jak získat alespoň část peněz z privatizace Mostecké uhelné, které jsou momentálně zablokované ve Švýcarsku. Celkem jde o 14 miliard korun. Advokáti ministerstva financí nyní chystají sérii civilních žalob. Připraveny ale mají i další kroky, konkrétnější zatím být nechtějí. Kauzu mostecké uhelné řešil soud ve švýcarské Bellinzoně, někdejší manažery podniku loni potrestal za podvody několika lety vězení, státu ale žádnou satisfakci nepřiznal.

3 minuty
Stát zabojuje o miliardy z MUS, využije právní kličky
Zdroj: ČT24

Základem nové právní bitvy o miliardy zmrazené ve Švýcarsku má být podle ministerstva financí loňský rozsudek švýcarského soudu nad českými uhlobarony. „V tom rozsudku je napsáno, že Česká republika je poškozená, a to nám otevírá dveře k dalším věcem,“ uvedl ředitel legislativního odboru Robert Pelikán. Detaily operace stát odmítá zveřejnit, jeho advokáti chtěji použít některé právní kličky, které umožňuje švýcarský právní řád. Chystají i nové žaloby u tamních civilních soudů. „Myslím, že jestli všechno půjde velmi dobře, tak je to běh tak na dva roky,“ dodal Pelikán.

Sami odsouzení ale argumentují, že z jejich pohledu žádná škoda nevznikla. „Stát se výhodně zbavil společnosti, která byla v miliardové ztrátě, na jejím prodeji velmi profitoval,“ tvrdí mluvčí obviněných Karolina Zelenková. „To je další falešný argument. Byly tam velké finanční rezervy a ta firma neměla žádné existenční problémy,“ uvedl bývalý šéf Fondu národního majetku Roman Češka.

Mostecká uhelná společnost, předchůdce Mostecké uhelné, a. s., vznikla v listopadu 1993 spojením bývalých státních podniků. V roce 2003 ji od investičního fondu Appian Group koupili Antonín Koláček, Luboš Měkota, Petr Pudil a Vasil Bobela. V roce 2006 podíly převedli na firmu Czech Coal N. V., registrovanou v Nizozemsku. Ve stejném roce odkoupil menšinový podíl prostřednictvím kyperské společnosti Indoverse Czech Coal Investments Limited podnikatel Pavel Tykač.

Miliony korun leží i v zablokovaných nemovitostech exmanažerů

Stát také počítá s tím, že náhradu údajné škody by mohl získat z majetku v hodnotě 1 miliardy 200 milionů korun, který exmanažerům zablokovala policie v Česku. Největší část zablokovaného majetku je po zemřelém Luboši Měkotovi, následuje majetek Marka Čmejly. Tomu detektivové obstavili zejména domy a pozemky. Jednou z nemovitostí, kterou policie Čmejlovi obstavila, je luxusní dům s rozsáhlou zahradou ležící ve středních Čechách u řeky Sázavy. Čmejla dům podle katastru zkolaudoval v roce 2003, tedy čtyři roky po privatizaci Mostecké uhelné. „Převážná část majetku zajištěna zůstala a bude o něm rozhodnuto až při ukončení případu jako takového,“ uvedl státní zástupce Petr Šereda.

Kromě nemovitostí blokuje policie exmanažerům i cenné papíry a někdejšímu generálnímu řediteli dolů Oldřichu Klimeckému i část důchodu. „Blokování majetku po 15 letech je sice neuvěřitelné, ale za zcela absurdní považuji blokování penze 75letému důchodci,“ uvedla Zelenková. Minimum zablokovaného majetku má v Česku bývalý uhlobaron Antonín Koláček. Nemovitosti, které užívá, jsou totiž psané na firmy. Koláček je známý tím, že se z byznysmena stal buddhistou. „Chodil jsem tady opět po místních kopcích, bubnoval jsem a tančil, cvičil,“ říká dnes obžalovaný Koláček. Písemný rozsudek prvoinstančního švýcarského soudu nad českými manažery, od kterého se chce Česko při právní bitvě o náhradu škody odrazit, by měl do Česka dorazit už příští týden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...