Za posledních pět musel stát za pochybení svých úředníků vyplatit víc než miliardu korun, zpět do kasy od úředníků dostal jen něco přes dva miliony korun. Letos zatím odškodňoval celkem za 77 milionů korun. Nejvýraznější podíl má ministerstvo spravedlnosti.
Nezákonné stíhání a vazba, s tím související ušlý příjem nebo soudní průtahy. Časté případy, kvůli kterým platí stát lidem nebo firmám odškodnění. Podobně se domohla více než dva a půl milionu korun i eurokomisařka Věra Jourová (ANO), která byla v roce 2006 obviněna, když působila na ministerstvu pro místní rozvoj z přijímání úplatku. Přibližně měsíc tehdy strávila ve vazbě. O dva roky později ale bylo stíhání zastaveno s tím, že se skutek nestal.
Soudci musí ke kárnému řízení, končívá promlčením
Ministerstvo spravedlnosti, pod které spadají soudy, ve statistikách dosahuje vysokých částek, které souhrnně vyplácí za chyby svých lidí. Za pět let resort spravedlnosti vyplatil až 800 milionů korun. „My musíme platit to odškodnění i v případě, kdy nikdo žádnou chybu neudělal, jenom ta věc z objektivních důvodů trvala příliš dlouho,“ uvedl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO).
V takové situaci se těžko vymáhají náklady na odškodnění od příslušných osob. Druhý důvod je ale ten, že ministerstvo nestihne lhůtu, v níž může něco dělat. Soudcům a státním zástupcům totiž musí být jejich provinění prokázáno v kárných řízeních. Často ale končí promlčením.
To ministerstvo vnitra muselo během pěti let na odškodném vyplatit přes osm milionů korun. Od úředníků pak vymohlo zpět přes sedm set tisíc korun. „Musíme si být velmi jistí, že objektivní příčina je na straně toho, kdo rozhodl,“ upozornil náměstek ministra vnitra Jiří Nováček.
Hledání účinného nástroje, Starostové mají novelu v Senátu
Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) je právě problém, že stát nemá účinný nástroj, jak se domoci zodpovědnosti u lidí, kteří způsobili škodu. Už před několika lety ale předkládal Stanislav Polčák (STAN) zákon, který mohl přispět k vylepšení situace. ODS i ČSSD ho ale tehdy nepodpořily.
„Viděl jsem v tom jistý záměr jistit se v pozicích, ve kterých jsou, aby odpovědnost byla do jisté míry zastřená,“ uvedl Polčák. Podle současného předsedy ústavněprávního výboru Jeronýma Tejce (ČSSD) je ale uvedená změna populistická. „Bez znalosti problémů, bez schopnosti posoudit individuální případy,“ uvedl Tejc.
Novela ale teď leží v Senátu. Klub Starostů a nezávislých chce, aby ji horní komora projednala na podzim, stane se tak nejspíš během října. Nový zákon o odpovědnosti za škodu mění třeba větu, že stát může vymáhat, a místo ní stojí, že stát je povinen vymáhat. Řeší také prodloužení promlčecích lhůt u kárných řízení. Podle Pelikána je konkrétně změna zmíněné formulace zbytečná. „Prodloužení lhůty by pomoci mohlo,“ dodal.
Pokud senátoři schválí legislativu v podobě, jaká je navržena, pak se úředníci a politici budou moci i pojistit proti svým případným chybám. Podobný systém funguje i na Slovensku.
- Ministerstvo financí vyplatilo 246 400 korun. Vymáhalo 1260 korun.
- Ministerstvo vnitra vyplatilo 618 tisíc korun. Vymáhalo 148 tisíc korun.
- Ministerstvo pro místní rozvoj vyplatilo přes 3 039 000 korun. Vymáhalo 51 188 korun.
- Ministerstvo kultury vyplatilo 7 222 930 korun. Nevymáhalo nic.
- Ministerstvo spravedlnosti vyplatilo 65 980 000 korun. Vymáhalo pět milionů korun.
