Česko by mohlo do budoucna odškodňovat pacienty, u kterých se po povinné vakcíně projeví závažné nežádoucí účinky. Ročně se jedná v průměru o pět případů a se zavedením finanční náhrady počítá novela zákona z dílny ministerstva financí, která po Novém roce zamíří k posouzení vládními legislativci.
Stát chce vyplácet odškodné za nežádoucí účinky povinného očkování
UDÁLOSTI: Stát chce odškodňovat za nežádoucí účinky vakcín (zdroj: ČT24)
Tuzemští lékaři ročně aplikují víc než milion vakcín. Nežádoucí účinky loni evidoval lékový ústav v 1156 případech, přičemž nejčastěji šlo o méně závažné projevy: dočasně zvýšenou teplotu nebo horečku, zvýšenou plačtivost nebo zarudnutí či otok v místě vpichu.
Závažné vedlejší účinky odhadují lékaři v Česku na pět ročně. Příkladem krajně negativních dopadů očkování může být obrna periferních nervů, která se objevila v souvislosti s očkováním proti pandemické chřipce z roku 1976, nebo narkolepsie – chronická nespavost, jež se po očkování proti chřipkové pandemii objevila ve Skandinávii.
Tři sta tisíc – a možná i víc
Podobné nežádoucí účinky by měl v budoucnu podle záměru ministerstva zdravotnictví odškodnit stát. Návrh počítá s finanční náhradou ve výši tří set tisíc korun, která bude v případě velmi závažných následků ještě navýšena.
Jsme jedna ze zemí, které mají povinné očkování, a pak se k tomu stát musí postavit čelem podobně jako ve Spojených státech a Rakousku. Ty, kteří jsou postiženi, bychom skutečně měli odškodnit.
Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Prymuly, který se na přípravě zákona podílí, by o případném odškodnění rozhodovala odborná lékařská komise, proti jejímuž verdiktu se půjde odvolat k soudu.
V zemi dosud podobná norma chybí, a žalobě tak v případě, že k závažným nežádoucím účinkům dojde, většinou čelí praktický lékař. „Je třeba si uvědomit, že praktický lékař, který očkuje a udělá všechno správně, nemůže nést zodpovědnost za něco, co nemůže ovlivnit,“ upozornila předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů Alena Šebková.
To je ostatně jednou z motivací, proč resort zdravotnictví s legislativním podnětem přišel. „I kdybychom v tuto chvíli chtěli odškodnit za případ skutečně prokázaného poškození zdraví v důsledku povinného očkování, nemáme v ruce zákon, který by nám to umožňoval,“ uvádí mluvčí ministerstva zdravotnictví Štěpánka Čechová.
Hra o čas a termíny
Ve sněmovně zaznívají hlasy, že by k uklidnění debaty kolem povinné vakcinace přispěla spíš větší svoboda v očkovacích kalendářích, které stanovují, kdy a čím lékaři očkují – i tak ale novela sbírá podporu mezi všemi kluby dolní komory. Není přitom jasné, zda vůbec stihne projít legislativním procesem.
Legislativní rada vlády měla normu dostat už před dvěma měsíci, nakonec to bude nejdřív v lednu. Prymula uvedl, že do konce ledna má expertní tým připravit věcný záměr normy, následovat bude práce na paragrafovém znění. Zákon navíc konkrétní částky za dagnózy nestanoví, rozepisovat je má ministerská vyhláška.
Jak proto upozornila již citovaná Alena Šebková, podle současných předpokladů se schválení v tomto volebním období nedočká: „Kdy bude, v podstatě nevíme.“ Na to, aby prošel připomínkovým řízením, schválením vládou i třemi čteními v dolní komoře, má totiž zákon - který ještě ani nevznikl - už jen devět měsíců. Nová sněmovna i vláda vzejde z voleb, které Česko čekají na podzim 2017.
Lékař Prymula: Když je očkování povinné, je odškodnění žádoucí (zdroj: ČT24)