Stanislav Gross – korunní princ, který selhal

V polovině devadesátých let představoval Stanislav Gross jednu z hlavních nadějí tuzemské politiky, média o něm hovořila jako o korunním princi Miloše Zemana a nakonec se stal i nejmladším premiérem v dějinách. Dnes ale za jeho veřejným působením zůstává pachuť vyvolaná aférou kolem financování rodinného bytu i rychlým zbohatnutím po odchodu z politické scény.

Jen málokterý Čech zažil po roce 1989 takovou kariéru jako pražský rodák Stanislav Gross. Absolvent dopravní průmyslovky pracoval poslední dva roky před sametovou revolucí jako elektromechanik ve vršovickém depu lokomotiv a čekal na práci strojvedoucího – o deset let později už patřil mezi vlivné postavy tuzemské politiky a ve svých jednatřiceti letech zasedal v Poslanecké sněmovně coby její místopředseda.

Grossova politická kariéra začala současně s obnovou sociální demokracie, která po čtyřiceti letech v područí komunistické strany navázala na svou nezávislou prvorepublikovou činnost. Budoucí premiér do řad ČSSD vstoupil už v roce 1989 a o rok později se stal předsedou Mladých sociálních demokratů, stranické organizace, jež se v následujících letech ukázala jako klíčový rezervoár elit Lidového domu (mezi mladými socialisty působil i stávající předseda vlády Sobotka). Do vrcholné politiky Grosse dostaly poslední federální volby v červnu 1992; v následně ustavené Poslanecké sněmovně potom působil více než jednu dekádu a od poloviny devadesátých let předsedal i sociálnědemokratickým poslancům.

Výtah značky Zeman

Pro Grossův politický osud byl klíčový především jeho stranický šéf a současný prezident Miloš Zeman, jemuž mladý socialista v roce 1993 pomohl proti Jiřímu Paroubkovi se zvolením do čela strany. Zejména na sklonku tisíciletí se potom o Grossovi hovořilo jako o Zemanově „korunním princi“ a když si v roce 1996 bral Šárku Perlíkovou, servírku z parlamentní restaurace, šel mu lídr tehdejší sněmovní opozice za svědka. Byl to také právě Zeman, kdo Grosse coby naději sociální demokracie i tuzemské politiky delegoval do předsednictva dolní komory a po dvou letech opoziční smlouvy z něj ve své jednobarevné menšinové vládě učinil ministra vnitra. „Myslím, že jsem byl dobrý ministr vnitra, nicméně si myslím, že jsem nebyl dobrý předseda vlády,“ komentoval loni své působení v politice sám Gross.

Dnes hlava státu tuto podporu označuje za jeden ze svých hlavních politických přešlapů, dílem i proto, že při parlamentní volbě hlavy státu z roku 2003 měl Gross patřit mezi ty sociální demokraty, kteří svému čestnému předsedovi nepomohli na Pražský hrad, a otevřeli tak cestu pro zvolení Václava Klause. Kriticky se prezident se Stanislavem Grossem vypořádal už ve svých bestsellerových memoárech Jak jsem se mýlil v politice (2005), kde ho označil za svůj velký omyl a mj. napsal: „Grossova znalost literatury se omezovala na příručky typu Jak zbohatnout či Jak mít úspěch a nebylo možné se s ním bavit o myšlenkových proudech ve světě. Kdysi jsem ho přátelsky upozornil, že příručky o zbohatnutí píší spíše chudí a příručky o úspěchu spíše neúspěšní, ale nezabralo to.“

Stanislav Gross v důvěrném hovoru s předsedou ČSSD pár měsíců před vítězstvím strany v mimořádných parlamentních volbách v roce 1998
Zdroj: Judita Mauerová/ČTK

Křišťálovější než křišťál

Na politický vrchol nakonec Grosse vynesl Zemanův nástupce Vladimír Špidla. Coby premiér sice Česko na jaře 2004 dovedl do Evropské unie, jeho vlastní strana ovšem v následných volbách do Evropského parlamentu utrpěla debakl. Do zjitřené vnitrostranické atmosféry navíc zasáhl Zeman, už jako „důchodce z Vysočiny“, který ústřední výkonný výbor vyzval k tomu, aby vedení sociální demokracie sesadil. Špidla se nakonec poroučel sám, opustil předsednické i premiérské křeslo a Stanislav Gross, tou dobou první místopředseda strany, se následně stal nejmladším premiérem v českých dějinách. Ve Strakově akademii ovšem vydržel pouhých osm měsíců.

Dnes Stanislav Gross platí především za hlavního aktéra jedné z největších politických afér v polistopadové historii. Na jejím počátku přitom stály informace médií z poloviny ledna 2005, podle kterých si premiér na barrandovské bydlení mohl ze svých příjmů jen těžko přijít. Za byt totiž o šest let dříve zaplatil zálohu 2,5 milionu korun a na zbylých 1,7 milionu si vzal hypotéku, ačkoli si jako poslanec tolik peněz nemohl vydělat.

V následujících týdnech premiér nedokázal zdroj peněz uspokojivě vysvětlit. Nejprve uvedl, že si půjčil 1,2 milionu korun od svého strýce Františka Vika. Později se však ukázalo, že Vik takovými penězi nedisponoval a prý si půjčil 900 tisíc od svého známého a bývalého novináře Rostislava Roda. Původ svého majetku přesto obhajoval dodnes známým souslovím „křišťálovější než křišťál“. Další vysvětlení nabídl před rokem, když v dokumentu České televize Expremiéři prohlásil: „Kdybych se býval nebál přiznat, že jsem byt financoval z poslaneckých náhrad, tak jsem se vyhnul tomu, že jsem se zamotal do polopravd a lží.“

Premiérovy polopravdy zemi po necelém roce uvrhly do další ústavní krize; s rezignací předsedy vlády totiž automaticky padá celý kabinet, a v dubnu 2005 se tak opakoval scénář, kterým si trojkoaliční vláda ČSSD, lidovců a Unie svobody prošla už po odchodu Vladimíra Špidly. „Politik může být milován, politik může být nenáviděn, ale politik se nikdy nesmí stát směšný,“ glosoval Zeman Grossovu politickou dráhou s odkazem na předvolební heslo Myslím to upřímně.

Ačkoliv pravicová opozice vedená Mirkem Topolánkem volala po předčasných volbách, prezident Václav Klaus se rozhodl jinak. V jediném volebním období země jmenoval třetího premiéra z téže strany. Stal se jím Jiří Paroubek, až do té doby nepříliš favorizovaný ani výrazný politik, který zdrcenou sociální demokracii dokázal během pouhého roku dovést i k nečekaně silnému volebnímu výsledku.

„Zákon je minimum etiky“

Po odchodu z politiky se Gross dal na advokátní dráhu, několikrát zpochybňovaný titul JUDr. získal v březnu 2004 na plzeňských právech. Nejprve pracoval jako koncipient v advokátní kanceláři Eduarda Bruny, současného obhájce Jany Nečasové, po složení advokátských zkoušek se stal v roce 2009 samostatným advokátem.

Víc než právní činnost ovšem pozornost budily Grossovy podezřelé obchodní úspěchy. V roce 2007 totiž vydělal desítky milionů korun díky obchodu s akciemi jednoho z nejvýznamnějších tuzemských obchodníků s elektřinou, společnosti Moravia Energo. Expremiér dva roky po odchodu ze Strakovy akademie podíly nakoupil za 20 milionů korun, aby je po pouhém půlroce prodal více než pětkrát dráž.

Na pořízení akcií Grossovi půjčila slovenská pobočka české společnosti Key Investments (ta neúspěšně spravovala peníze několika pražských městských částí i dalších měst). Od bývalého premiéra pak 31 procent akcií Moravia Energo koupila firma Arca Capital Bohemia slovenského finančníka Pavola Krúpy. Obchodem, který Grossovi umožnil žít pohodlný život nebo pořídit dům na pražském Slivenci a byt na Floridě, se později zabývala také protikorupční policie, případ ale odložila. „Tady jsem přesvědčený, že se nemám za co stydět. Jedna věc je pohled morální a druhá věc je pohled z hlediska zákona,“ komentoval své obchodní záležitosti Gross. „Pravda je, že zákon je minimum etiky.“

Do veřejného života naposledy výrazněji vstoupil před rokem, kdy již média spekulovala o jeho onemocnění. V rozhovoru pro pořad České televize 168 hodin tehdy Gross provedl veřejné pokání a prohlásil: „Všem vám, kteří jste mi před X lety důvěřovali a pak jste měli pocit, že jsem vás zklamal, se omlouvám. Je to něco, co cítím zapotřebí, aby zaznělo a šlo ze mě ven.“ Nejmladší předseda vlády v dějinách Česka zemřel v noci na dnešek, bylo mu pětačtyřicet let.

Výroky Stanislava Grosse:

  • únor 2005: „Ten původ (majetku) je tak křišťálově čistý, že prostě ani křišťálověji čistější být nemůže.“
  • září 2005: „Sociální demokracie je hnutí, které je podle mého názoru nejlepším receptem pro budoucnost České republiky. V době, kdy jsem skandalizován nesmyslnými kauzami, kdy nejsem v mediální štvanici schopen efektivní obrany, nemám právo riskovat osud tohoto hnutí. Můj odchod prospěje sociální demokracii.“
  • duben 2014: „Po odchodu z politiky jsem zažil několik úžasných věcí. V osobním životě jsem měl možnost narovnat si doma vztahy, v duchovním životě jsem taky prošel nějakým vývojem - přijal jsem Krista.“
Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hejtmani řeší chybějící peníze na opravu silnic. Jsou nenárokové, namítá ministerstvo

Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) nedostanou letos kraje na své silnice druhých a třetích tříd ani korunu, řekl liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) s tím, že je to poprvé od roku 2015. Ministerstvo dopravy v reakci uvedlo, že kraje letos dostanou více než čtyři miliardy korun na konkrétní dopravní projekty, peníze na opravy jsou ale nenárokové.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Policie vyšetřuje násilný čin v Tanvaldu, bodná zranění při něm utrpěli tři lidé

Policie vyšetřuje násilný trestný čin, který se stal v pátek odpoledne v Tanvaldu na Jablonecku. Bodná zranění při něm utrpěli tři lidé, z toho dva muži a jedna žena. Dva zranění jsou v kritickém stavu, řekl zastupující krajský mluvčí záchranné služby Petr Matějíčka. Navíc jedna žena byla podle něj zasažena slzotvorným plynem, u ní stačilo ošetření na místě.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Policie obvinila pět lidí v souvislosti s veřejnou soutěží Správy železnic

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili pět lidí ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky v souvislosti s veřejnou soutěží vypsanou Správou železnic (SŽ).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Žalobce poslal před soud dva lidi a jednu firmu kvůli tragické nehodě v Dolní Lutyni

Státní zástupce obžaloval dvě osoby a jednu firmu kvůli předloňské srážce vlaku s nákladním autem na přejezdu v Dolní Lutyni na Karvinsku. Viní je z obecného ohrožení z nedbalosti. ČT to sdělil žalobce Jiří Margieta z Okresního státního zastupitelství v Karviné. Při nehodě v lednu 2024 zemřel strojvedoucí vlaku a dalších dvacet lidí se zranilo. Podle Drážní inspekce nebyl průjezd po silnici u přejezdu v Dolní Lutyni bezpečný. Navíc nákladní vůz neměl patřičné povolení. Na přejezdu uvázl a do jeho zadní části pak vrazil vlak.
před 14 hhodinami

Šéf ČD vrátil bezpečnostní prověrku, ministr to nechá prověřit, píší Seznam Zprávy

Generální ředitel Českých drah (ČD) Michal Krapinec vrátil svou bezpečnostní prověrku na stupeň Důvěrné, protože ji údajně k práci nepotřebuje, informoval server Seznam Zprávy na základě vyjádření drah. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) to ale považuje za nestandardní a nechá situaci prověřit dozorčí radou drah. Stupeň Důvěrné je druhý nejnižší ze čtyř. Nižší je jen kategorie Vyhrazené, kdy prověrku může vydat třeba i zaměstnavatel.
před 18 hhodinami

VideoZvýšení slev na jízdném teď není priorita, zní z vlády

Stát vydal za slevy na jízdném během prvního pololetí zhruba dvě a půl miliardy korun. Žákům, studentům nebo seniorům proplácí polovinu ceny. Koalice má v programovém prohlášení, že chce slevu zvýšit na 75 procent, a vláda původně slibovala, že se tak stane ještě letos či od příštího roku. Teď to ale podle ministra dopravy priorita není, tou jsou podle něj investice do dálnic a železnic. Poukazuje také na vetovaný zákon o rozpočtové odpovědnosti. Opozice míní, že vláda působí posouváním změny chaos a že zvýšením slevy stát přijde o peníze na modernizaci veřejné dopravy.
před 20 hhodinami

Opilých řidičů nemotorových vozidel skokově přibylo, nejvíc ve středních Čechách

Policisté od začátku června evidují 236 případů řízení nemotorových vozidel pod vlivem alkoholu, o téměř sedmdesát více než za stejné období v loňském roce. Vyplývá to ze statistik, které České televizi poskytlo policejní prezidium. Většina přestupků se odehrává v centru měst a hrozí za ně pokuta až dvacet tisíc korun. Nejvíce jich odhalili ve Středočeském kraji, třeba v hlavním městě zaznamenali naopak pouze dva.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.