Tisíce lidí v Česku lze sledovat prostřednictvím veřejných kamer. Přenosy z parkovišť nebo obchodů může kdokoli vidět v reálném čase na internetu. Objevují se i citlivější místa - třeba školky. Úřad pro ochranu osobních údajů tvrdí, že teď zasáhnout nemůže. Zákon i jedna z vyhlášek instituce přitom říkají, že je majitel kamer povinen je zabezpečit.
Bezpečnostních kamer jsou v Česku desítky tisíc, ne všechny jsou ale bezpečné. Skoro šest tisíc z nich má slabé heslo, nebo nemá žádné. Prakticky kdokoli si tak může záznam prohlížet, kdy chce a kde chce. A nejde jen o nákupní centra nebo obchody. Volně dostupné kamery míří třeba do školek, úřadů i domácností. Zatímco někde jde spíš o morální problém, jinde může nezabezpečená kamera páchat větší škody.
Kamery často používají přednastavené heslo „admin“ nebo jim chybí úplně. Majitelům zabezpečení přitom ukládá zákon. „Správce a zpracovatel jsou povinni přijmout taková opatření, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu k osobním údajům,“ konstatuje zákon o ochraně osobních údajů.
Zjistit přesně, kterou školku, úřad nebo obchod kamera sleduje, jen z jejího přenosu nejde. Někde je ovšem místo zjevné na první pohled. Majitelé obchodů, které se nám podařilo najít, nekomunikovali, jeden mimo záznam České televizi potvrdil, že o problému ví a řeší ho.
O tom, zda jde o porušení zákona, rozhoduje Úřad pro ochranu osobních údajů. Ten tvrdí, že se situací teď nic dělat nemůže. Musí čekat až na konkrétní podnět od někoho, kdo se cítí poškozen. „Vyhodnocovat situaci bez seznámení se s tím případem na základě nějaké stížnosti, kterou je pak možné posoudit a vyhodnotit, není možné. V souvislosti s uvedeným konkrétním případem žádnou stížnost úřad neobdržel,“ uvedl mluvčí ÚOOS David Pavlát.
Nejde ale jen o kamery. Podobně se mírně technicky zdatný útočník může v Česku dostat třeba k tisícovkám wifi routerů nebo tiskáren, které pak může na dálku ovládat.
