Praha – Soudcovská unie požaduje nový model správy justice, který bude méně závislý na ministerstvu spravedlnosti. Řešením by mohla být jedenáctičlenná nezávislá nejvyšší rada soudnictví, která by od ministerstva převzala některé záležitosti, které se týkají například personálních záležitostí. Unie zároveň požádala ministryni Danielu Kovářovou o zveřejnění pravidel, na jejichž základě navrhuje nebo jmenuje předsedy a místopředsedy soudů. Podle prezidenta profesního sdružení soudců Tomáše Lichovníka je v současnosti obsazování pozic soudních funkcionářů netransparentní a může vést k ovlivňování soudců. Kovářová je podle své mluvčí Jitky Zinke ochotná s unií o vytvoření konkrétních pravidel diskutovat.
Soudcovská unie chce justici méně závislou na ministerstvu
Pravomoc jmenovat předsedy okresních soudů má ministr spravedlnosti, v případě krajských a vrchních soudů jmenuje předsedu na návrh ministra prezident. Podle novely zákona o soudech a soudcích je zároveň jejich funkční období omezené. „Do sedmi let se obmění veškeré funkce a bez transparentních pravidel si může exekutiva do těchto pozic najmenovat, koho chce,“ prohlásil místopředseda unie Tomáš Motl. Ministerstvo spravedlnosti je totiž častým účastníkem soudních řízení. Soudce, který usiluje o jmenování či znovujmenování do funkce, pak může být při rozhodování těchto kauz ovlivnitelný.
Výkonná moc prakticky nenese za soudy odpovědnost
Soudcovská unie proto požaduje, aby v budoucnosti předsedy soudů navrhoval samosprávný nezávislý soudcovský orgán. Většinu jeho členů by měli tvořit soudci, zasednou v něm ale i zástupci Parlamentu, vlády nebo prezidenta. Rada by pak od ministerstva spravedlnosti převzala některé záležitosti, ve kterých podle soudcovské unie resort nejvíc selhává. Šlo by především o financování a personální záležitosti. Výkonná moc totiž prakticky nenese za soudy odpovědnost. „Nakonec i tato výkonná moc kritizuje justici, že je nevýkonná, přičemž pro její výkon vytváří podmínky,“ upozornil Lichovník. Samospráva je podle něj v Evropě běžná.
Kovářová podle své mluvčí transparentnost výběru soudních funkcionářů podporuje: „Po dobu, kdy je ministryně spravedlnosti ve vedení rezortu, dochází ke jmenování soudních funkcionářů vždy výhradně na doporučení soudcovských rad a předsedů příslušných soudů.“ Ministryně si podle ní umí představit i jinou formu výběru předsedů a místopředsedů soudů, například výběrové řízení.
Omlazení justice by mohl vyřešit institut emeritního soudce
Neustálé volání po generační obměně na soudech by mohl vyřešit takzvaný emeritní soudce, který by mohl odejít do výslužby a v případě potřeby být znovu povolán. Pobíral by určité procento z platu a zároveň by uvolnil místo dalším. Řada soudců totiž zůstává ve funkci i po dosažení důchodového věku jen proto, že by je čekal velký propad příjmů. Systém by navíc podle unie zrychlil práci justice a neměl by být dražší než ten stávající.