Praha – Ještě neuschl inkoust z pera, jímž prezident Václav Klaus podepsal prováděcí zákon k přímé volbě hlavy státu, a na politické scéně se rozhořela debata o nutných změnách v této normě. Zákon má prý mezery a výsledek volby mohou neúspěšní kandidáti zpochybnit. Lidovci se chystají podat v senátu novelu, občanští demokraté se zase nebrání debatě o nastavení limitů na kampaně, které kritizují i sociální demokraté.
Podpisy pod peticí
Podle kritiků ukrývá prováděcí zákon řadu nejasných postupů. Místo hlavy státu se tak veřejnost prý může po volbě dočkat soudních bojů a tahanic. V případě podpisů pod peticí, jichž mají kandidáti nasbírat 50 tisíc, tvrdí skeptikové, že ministerstvo vnitra má namátkově kontrolovat jen to, zda podepsaní lidé existují. Ovšem případně zfalšovaný podpis zákon neřeší. Poslanec Marek Benda obavy mírní, už dnes prý máme petice k senátorům či ke komunálním kandidátkám a žádné potíže to podle něj nevyvolává.
„Není nikde řečeno, že podpisy, které někdo sbírá dnes, nemůže použít někdo až pro volby za 5 let,“ přisadila si kandidátka Zuzana Roithová. Václav Henych z ministerstva vnitra namítá, že je na petičním archu jasně vidět, že jde o sbírku podpisů pro letošní rok a konkrétního kandidáta.
Odvolání k soudu
Ministerstvo musí 49 dnů před volbou sdělit kandidátům, že náležitosti splnili a mohou o Hrad bojovat. Na žalobu proti tomuto rozhodnutí mají ale zájemci o Hrad jen krátký čas. Případné soudní tahanice pak mohou volbu oddálit. „Ti, kteří chtějí napadnout rozhodnutí, protože jim byla odmítnuta registrace ministerstvem vnitra, mají na odvolání pouhé dva dny,“ soudí předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Ministerstvo ale oponuje, že je to tak i u ostatních voleb. „Byli jsme si vědomi závažnosti věci, proto jsme stanovili dva pracovní dny,“ uvedl Václav Henych.
Zákon přišel pozdě
Jako další výtka směrem k zákonu se ozývá, že přímá volba dostala jasná pravidla až několik měsíců poté, co byla schválena. Navíc je prý ministerstvo vnitra ušilo horkou jehlou. Proto jednotlivé politické strany připravují už teď změny. Jedni chtějí řešit nejasnosti kolem podpisů pod peticí, další zase financování. Podle politiků ale katastrofický scénář a situace, že by republika byla bez hlavy státu, i přes nedostatky zákona nehrozí.
