Česká republika se bude ptát, co se stalo s penězi, které dostalo Řecko na ochranu vnějších hranic schengenského prostoru. Peníze prý zřejmě nebyly využity dobře, prohlásil Sobotka na jednání sněmovního výboru pro evropské záležitosti. Předseda výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) pak dodal, že by Řecko mohlo přijít o některá práva plynoucí ze členství v Schengenu.
Podle premiéra nebyly zřejmě finance na ochranu hranic použity tak, aby to bylo transparentní a efektivní. Sobotka také dodal, že svůj díl za migrační krizi nese i současná Evropská komise, která podle něj nereaguje dostatečně rychle a pružně. „Nicméně tu primární odpovědnost pravděpodobně je možné vyvozovat vůči minulé Evropské komisi, protože ta měla informace, které se týkaly vývoje v Sýrii v uplynulých letech,“ poznamenal.
„Řecko skutečně dostalo poměrně velké prostředky na zajištění vnější hranice EU a je evidentní, že to zajištění není dostatečné. Takže Bohuslav Sobotka slíbil, že bude požadovat vysvětlení, jak tyto peníze byly investovány. Je to velmi závažná záležitost, která má momentálně dopady do celé EU,“ dodal ve Studiu ČT24 šéf výboru Ondřej Benešík.
Trvalý mechanismus na přerozdělování uprchlíků není na programu
Debata se na výboru vedla i o trvalém relokačním mechanismu pro přerozdělování uprchlíků, který Česko dlouhodobě odmítá podobně jako další země visegrádské skupiny. „Trvalý relokační mechanismus nebude předmětem jednání Evropské rady,“ řekl Sobotka, který hned z výboru odcestoval na bruselské zasedání. Rada se podle něj zaměří především na příčiny migrační krize.
Důvodů, proč se nebudou probírat povinné kvóty, je podle premiéra hned několik. Mimo jiné stále nefungují hotspoty, tedy registrační místa, kde se migranti přicházející do Evropy evidují. „V Řecku nefungují vůbec a perspektiva, že začnou fungovat, je nejasná. V Itálii fungují první dva hotspoty,“ podotkl Tomáš Haišman z ministerstva vnitra. Italská registrační střediska podle něj sice odbavila asi 40 lidí, ale nad částí z nich „visí otazník, protože všechny procedury nemohly být dokončeny“.
Vláda bude na summitu prosazovat rychlý pokrok v ochraně vnějších schengenských hranic a efektivní návratovou politiku. „Evropská rada bude mít tři hlavní témata – tím úplně největším bude, co můžeme udělat spolu s Tureckem, abychom zastavili tu vlnu, která přichází do Evropy. Bude to samozřejmě o finanční pomoci Turecku, tam je shoda poměrně velká. Velké spory bude vyvolávat debata, jestli Turecku nabídnout bezvízový styk, a třetím velkým tématem bude to, jak zajistit bezpečí na severu Sýrie," uvedl ve Studiu 6 státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Na postoj vlády k trvalému přerozdělovacímu mechanismu se Sobotky dotazovali především předseda ODS Petr Fiala a šéf poslanců Úsvitu - Národní koalice Marek Černoch, kteří vyjádřili pochybnost o připravenosti vlády adekvátně reagovat, pokud bude otázka nastolena. „Nevěřím tomu, je otázka krátké chvíle, kdy se budou projednávat trvalé kvóty,“ řekl Černoch.
Koaliční poslankyně Kristýna Zelienková (ANO) zase vládě vyčetla to, že se v otázce migrační krize vyjadřuje především negativně, přichází s nedostatkem pozitivních návrhů a není připravena ke kompromisu. Zaměřila se konkrétně na ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), který podle ní na jakoukoliv otázku - týkající se třeba i dárků k Vánocům - odpoví slovy: „Kvóty nechceme.“
