Zákon o státní službě čeká novelizace, která by měla zefektivnit nábor nových sil pro českou byrokracii – chce zkrátit trvání výběrových řízení i zlepšit finanční ohodnocení nastupujících úředníků. V současnosti totiž zůstávají na úřadech i ministerstvech desítky pozic prázdných.
Služební zákon čeká úprava: Kratší výběrová řízení i víc peněz úředníkům
Příkladem může být ministerstvo spravedlnosti, které hlásí sto neobsazených pozic. „V tuto chvíli pro náš úřad hledáme padesát právníků a jednadvacet IT specialistů,“ přibližuje šéf resortu Robert Pelikán (ANO).
Spravedlnost přitom není jediným ministerstvem v personální tísni; přestože volných pozic nabízí v rámci vlády výrazně nejvíc, osmašedesát neobsazených míst hlásí také ministerstvo obrany, čtyřicet doprava a dvaatřicet místní rozvoj. Třicet volných křesel je i na ministerstvu zemědělství.
Šéfové resortu chybějící úředníky vysvětlují tím, že nábor komplikuje a prodlužuje dvou- až tříměsíční trvání výběrového řízení i platové podmínky, které uchazečům nemusí připadat komfortní. „Člověk, který přichází s více než dvacetiletou praxí, dostane na prvních šest měsíců jen základní plat,“ vysvětluje šéf posledního zmíněného ministerstva Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Jednou z novinek i náborový příspěvek
Změnu má přinést novela zákona o státní službě, klíčové normy určující chod tuzemské byrokracie. Podle návrhu má plat úředníků nově odpovídat jejich praxi, konkurzy se zase mají zkrátit tím, že k ústnímu pohovoru by šli jen úspěšní uchazeči z písemného kola.
K posunu má dojít i u předkládaných dokumentů, jako je ten o zdravotní způsobilosti. Uchazeči o místo ve státní správě by ho nově dokládali až při výběrovém řízení, a nikoliv při odpovědi na inzerát.
Hlava tuzemského úřednictva a náměstek ministra vnitra pro státní službu Josef Postránecký potom hovoří i o náborovém příspěvku: „V případě, že by ani třikrát po sobě na základě výběrového řízení se neobsadilo příslušné místo, tak by mohl služební orgán to výběrové řízení spojit s možností poskytnutí náborového příspěvku příslušnému uchazeči. Nyní je dohodnut na úrovni kolem 100 tisíc korun.“
Chystané změny ve služebním zákoně
Opozice se změnám nebrání
Proti úpravám služebního zákona pravděpodobně nebude ani opozice, její reprezentanti vládní ambice veskrze podporují a podle TOP 09 by se platové podmínky u odborníků ve státní správě měly blížit těm u soukromých firem.
„Určitě by byla potřeba je upravit. Narážíme na to často v hospodářském výboru, kdy zejména některé resortní organizace s nimi velmi bojují,“ uvádí šéf poslanců za TOP František Laudát – a o zvýšení platů v prvních měsících státní služby mluví i ODS. „Říkali jsme, že v téhle podobě to ještě pořád není dobré – a tady vidíme, že už na to přišla i vláda,“ řekl předseda občanských demokratů Petr Fiala.
Předběžný souhlas s novelou pak zní i od komunistů. „Většina vedoucích pracovníků ve státních úřadech v současnosti tráví polovinu pracovní doby tím, že vyhlašuje výběrová řízení,“ nechal se slyšet předseda strany Vojtěch Filip.
Reportáž: Změny ve služebním zákonu (zdroj: ČT24)
Další meta: Víc Čechů v mezinárodních institucích
Postránecký nevyloučil ani další úpravy služebního zákona, týkat se mají vysílání úředníků do mezinárodních institucí, ve kterých by Česko rádo vidělo víc svých zástupců. V současné době jsou tyto pozice obsazovány v rámci různých dobrovolných školení a stáží, úprava zákona by znamenala, že takový pobyt bude součástí výkonu konkrétní státní služby, a bude tedy povinný.
Senátoři ve svém návrhu zase chtějí, aby řadoví úředníci bez maturity získali až pětiletou lhůtu na doplnění vzdělání. Týká se to hlavně zaměstnanců České správy sociálního zabezpečení.