Státní pozemkový úřad nestihl v zákonné lhůtě vyřešit 42 procent žádostí o církevní restituce, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Důvodem byla podle NKÚ krátká lhůta, kterou mu zákon stanovil na řešení restitučních výzev. „Významnou měrou se na situaci podepsalo, že do přijetí stabilní vlády se ve věci církevních restitucí mnoho nedělo,“ upozornil generální sekretář České biskupské konference Tomáš Holub s tím, že nebylo dlouhou dobu jasné, zda zákon nebude smeten ze stolu.
Skoro polovinu žádostí o církevní restituce nestihl pozemkový úřad vyřídit včas
Církevní restituce schválila vláda Petra Nečase, a to i přes odpor tehdejší opozice hlavně z řad sociální demokracie. Zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu podle Holuba tak nepovede k dalším krokům církví. „V situaci, kdy vnímáme, že jde o objektivní potíže, nechceme podávat žaloby ani měnit zákon," řekl Holub s tím, že důvodům opoždění rozhodnutí rozumí. „Majetku se nevzdáváme, jen jsou bohužel delší lhůty na jeho vydání,“ dodal Holub.
Zákon o církevních restitucích stanovil pozemkovému úřadu při posuzování výzev k vydání majetku řadu povinností, na uzavření dohody o vydání majetku mu ale dal jen půl roku. Státní pozemkový úřad tak na konci letošního dubna nedodržel šestiměsíční lhůtu u 1424 z 3404 výzev k vydání majetku. „Šestiměsíční lhůta stanovená zákonem pro proces vedoucí k uzavření dohody mezi povinnou a oprávněnou osobou není z následujících důvodů dostatečná,“ uvedl kontrolní úřad.
Podle mluvčí SPÚ Moniky Machtové jsou v tomto počtu i dohody, o kterých úřad rozhodl, že je uzavřít nejde. Kolik takových dohod bylo, nedokáže v současnosti úřad kvantifikovat. Dohody je ale možné uzavírat i po zákonné lhůtě, připomněla Machtová.
Pozemkový úřad se potýkal i s dalšími těžkostmi, mimo jiné proto, že církve si mohly nárokovat pozemky určené jejich označením v historických mapách. „Zákon umožnil oprávněným osobám identifikovat požadovaný majetek dle evidence platné v době, kdy došlo k majetkové křivdě, což znamená, že většina výzev obsahovala historická označení dnes neexistujících parcel, které byly jednoduše přepsány z pozemkových knih a zemských desek. Výzva tak obsahovala pozemky, které v řadě případů již nejsou ve vlastnictví státu, v řadě případů i pozemky, ke kterým oprávněná osoba své vlastnictví nepozbyla,“ stojí ve zprávě úřadu.