Praha – Koncepce boje proti organizovanému zločinu, kterou připravilo ministerstvo vnitra, přinesla zprávu o skokovém nárůstu škod, které organizované skupiny způsobily. Jenom za letošní půlrok jde o 11 miliard korun, přitom v minulých letech šlo o stovky milionů. Nejčastějším trestným činem je výroba a distribuce drog. Ve středu se dokumentem bude zabývat na svém jednání vláda, kdy se bude projednávat i novela trestního zákoníku.
Zásadní položkou, která se podílí na škodách, je zpronevěra. Příkladem je údajné tunelování Metropolitního spořitelního družstva z dubna letošního roku. Škodu zde vyčíslili na 1,2 miliardy korun. „V první polovině roku 2014 byly zjištěny škody ve výši téměř 11 miliard Kč, zatímco v předchozích letech nedosahovaly roční zjištěné škody u těchto případů v průměru ani 100 milionů Kč,“ píše se v dokumentu, který má ČT k dispozici.
Metropolitní spořitelní družstvo
V případu Metropolitního spořitelního družstva docházelo podle ředitele odboru závážné hospodářské kriminality Marka Bodláka k vyvádění finančních prostředků z majetku na účty v zahraničí. Využívali se nastrčení lidé, kteří si pořídili stomilionový úvěr a jako zástavu nabídly pozemek, který měl reálně jenom část smyšlené hodnoty. „Identita konečných příjemců peněz byla opět velmi sofistikovaně zastírána, a to i za použití falešných dokladů,“ uvedl Bodlák.
Nejčastějším typem trestného činu, který lidé páchají v organizované skupině, je výroba a distribuce omamných látek. Drogová kriminalita tak vede, za poslední čtyři roky bylo zachyceno 267 případů. Kriminalisté při vyšetřování odhalí spíš jednotlivé zločinné projevy, na které nelze aplikovat právní vymezení organizovaného zločinu. Ten se podaří zasáhnout v jednotkách, maximálně desítkách případů.
Změny v boji s trestnou činností
Praní špinavých peněz je námětem i pro novelu trestního zákoníku, který má vláda rovněž zítra projednávat. Trestná by měla být už příprava takového trestného činu. Tato změna je zacílená na omezení možnosti vytvářet podmínky pro legalizaci financí pocházejících z trestné činnosti.
V úplatkářství by postih už neměl hrozit jenom tomu, kdo úplatek žádá nebo přijímá, ale také kdo si nechá úplatek slíbit, jestliže ovlivní úřední osobu. Novela zákoníku má také vymezit zákaz podpory teroristických skupin.
Do novely zákoníku se nedostaly připomínky ministerstva školství, které chtělo zpřísnit postih určitých trestných činů spáchaných žáky proti pedagogům, a ministerstva zdravotnictví, které chtělo přísnější postihy pro léčitele.
