S 1. lednem Česká republika vstoupila do volebního roku; na podzim budou občané rozhodovat o složení krajských zastupitelstev a obsazení třetiny Senátu. Podle komentátora Hospodářských novin Jindřicha Šídla se ale oproti uplynulým letům nedá předpokládat, že by letošní krajská klání výrazněji opanovala opozice.
Šídlo: Čekají nás první krajské volby, kde nevyhraje opozice
Občanská demokracie si coby nejsilnější vládní strana před čtyřmi lety připsala vítězství pouze v Plzeňském kraji, kde její kandidátku vedl současný europoslanec za TOP 09 Jiří Pospíšil. Jeho tehdejší stranický šéf a premiér Petr Nečas následně komentoval rozdělení hlasů slovy ne nepodobnými sociologům z agentur pro výzkum veřejného mínění.
„Výsledky potvrzují zjevnou tendenci, že strana, která nese největší vládní zodpovědnost, výrazným způsobem prohrává v krajských volbách,“ prohlásil. „Stává se z toho pomalu železné pravidlo českého politického cyklu a zřejmě s tím budeme muset počítat i do budoucna.“
O čtyři roky později, po pádu pravicové vlády a volebním vítězství sociální demokracie, se ovšem stranické preference současné opozice (byť v šetřeních zaměřených na dolní komoru) pohybují s výjimkou komunistů pod deseti procenty. Podle komentátora Hospodářských novin Jindřicha Šídla tak českou veřejnost letos s největší pravděpodobností potká novum: „Jsou to první krajské volby, u kterých opozice nemůže pomýšlet na to, že je vyhraje.“
Výzva pro Lidový dům
Volby by současně s hlasováním o třetině Senátu měly proběhnout v polovině října a hlavní střet se očekává mezi vládními sociálními demokraty a ambiciózním hnutím ANO, pro které – jak upozorňuje politolog Petr Just – půjde o poslední druh voleb, ve kterém ještě nezměřilo své síly.
Největší výzvě bude čelit Lidový dům. Poté, co předseda ČSSD Jiří Paroubek před osmi lety učinil z celorepublikového tématu zdravotnických poplatků hlavní tahák krajských voleb, zvítězili socialisté ve všech regionech republiky. O čtyři roky později ztratil Bohuslav Sobotka čtyři z nich, vedle zmiňovaného Plzeňska také Ústecký, Karlovarský (oba KSČM) a Liberecký kraj (STAN).
Byla to ale nakonec právě ČSSD, komu se v Karlovarském a Plzeňském kraji podařilo sestavit koalici, a Sobotkova strana tak bude letos obhajovat jedenáct hejtmanství. „Myslím, že Andrej Babiš udělá podobnou věc jako Jiří Paroubek při svém úspěchu v roce 2008, kdy do některých krajů nasadil lidi ze sněmovny. Povedlo se to v případě Michala Haška v Jihomoravském nebo Radko Martínka v Pardubickém kraji,“ dodává Šídlo.
Sázka na známá jména
Za pravdu dává komentátorovi Hospodářských novin minimálně příklad z jižních Čech, kde by měla současného sociálnědemokratického hejtmana Jiřího Zimolu vyzývat poslankyně za hnutí ANO a táborská zastupitelka Radka Maxová. S Michalem Haškem pak zřejmě v Babišově dresu poměří síly František Lukl – starosta Kyjova, předseda Svazu měst a obcí a někdejší ministr pro místní rozvoj v prezidentské vládě Jiřího Rusnoka.
Na známá jména potom Babiš sází i pro souběžné volby do Senátu – diskutovaným, ale dosud nepotvrzeným kandidátem je žokej a několikanásobný vítěz Velké Pardubické Josef Váňa i někdejší ministryně spravedlnosti Helena Válková.
„Můžeme očekávat, že tento rok bude rokem tvrdých soubojů mezi hnutím ANO a ČSSD,“ uzavírá politolog Just. „Dokud byly v role opozice, mohly útočit na stejný terč, nyní budou stát proti sobě.“