Majetek skoro za 220 milionů korun připadl loni státu z takzvaných odúmrtí – tedy po lidech, kteří po sobě nezanechali žádného dědice. České televizi to sdělil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Nejčastěji stát dědí nemovitosti nebo cenné papíry. V pozůstalosti se ale můžou objevit i různé zvláštnosti – vedle bytu u Karlova mostu stát „zdědil“ třeba šest beden slepých nábojů nebo knihy brněnského rabína.
„Za loňský rok státu z odúmrtí připadlo celkem 11 299 položek movitého i nemovitého majetku v celkové hodnotě 217,9 milionu korun,“ vyčíslil mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka. Případů, kdy po sobě zemřelí nezanechali dědice a majetek tak připadl státu, bylo za minulý rok téměř 1300. Přestože jich bylo méně než v roce 2017, stát dědil téměř o 46 milionů více.
„Loni na podzim získal úřad prázdný byt v měšťanském domě U Bílé boty poblíž Karlova mostu,“ uvedl Ležatka s tím, že ve výčtu cenností by se dalo pokračovat – podobně státu loni připadla historická usedlost v Černošicích za devět milionů korun. Zemřelá po sobě nezanechala žádnou závěť, dědice ani příbuzné, a majetek tak opět získal stát.
Nejsou to ale jen milionové cennosti, které se státu každoročně dostanou do rukou. Odúmrť tvoří z velké části nejrůznější předměty, a to od obrazů, knih až po zcela běžné věci denní potřeby.
Podle Ležatky úředníci ročně přebírají i řadu zvláštností – loni mezi nimi bylo i šest beden slepých nábojů. „Po nálezu je odborně zajistil pyrotechnik, který je následně převezl do chráněného muničního skladu,“ dodal mluvčí.
Notáři nejdříve musí zkontrolovat, jestli přece jen není dědic
Stát může získat zanechaný majetek jen tehdy, když zesnulý nesepsal závěť, nemá dědice nebo se ho všichni příbuzní zřeknou. Předtím, než majetek připadne státu, o něm navíc rozhodují notáři. Ti mají za úkol z evidencí a matrik vyhledat potenciální dědice. Teprve pokud jsou neúspěšní, můžou věci připadnout státu. To může trvat dva měsíce, ale i několik let.
„Záleží na tom, kolik máme informací. Postup je rychlý, pokud se nám s pomocí úřadů podaří projít všechny dědické skupiny a ověřit, že po sobě pozůstalý nezanechal žádné příbuzné,“ uvedl brněnský notář Zdeněk Ryšánek. Zároveň ale zdůraznil, že kvůli velkému okruhu možných dědiců bývá hledání zpravidla zdlouhavé.
Majetek, který stát z odúmrtí získá, musí nejprve nabídnout svým institucím – obrazy tak jdou do galerií, staré mince třeba do mincoven. Pokud ani instituce neprojeví o věci zájem, jdou věci do veřejné dražby. Právě takový osud čeká již zmíněný byt u Karlova mostu.
„Vzhledem k tomu, že je dům U Bílé boty, ve kterém se byt nachází, na seznamu nemovitých kulturních památek, čeká se na schválení ministerstva kultury,“ upřesnil Andrej Bančanský z ÚZSVM.
Další loni nabyté cennosti – například knihy po brněnském rabínovi Richardu Federovi – si majitele naopak našly prakticky okamžitě: „Veškerá práva jsme převedli Státnímu fondu kultury,“ uzavřel Bančanský.
Stát má i výdaje – kvůli likvidaci i pohřbům
Vedle příjmů jsou s odúmrtí spojeny i vysoké výdaje. Věci totiž často nejsou v dobrém stavu a stát je musí likvidovat. „Jedná se například o potraviny, množství časopisů a novin nebo staré oblečení,“ vysvětlil Ležatka a dodal, že z loňských věcí úřady právě kvůli špatnému stavu zlikvidovaly bezmála polovinu.
Náklady státu vznikají i dalšími způsoby – zesnulému musí zaplatit například důstojný pohřeb, výdaje za pobyt v nemocnici nebo vyrovnat případné dluhy. Ty bývají podle mluvčího úřadu jedním z nejčastějších důvodů, proč nakonec dědictví připadne státu.
„Hospodaření s majetkem z odúmrtí je v posledních letech stále složitější. Neustále přibývá případů, kdy je pozůstalost předlužená a dědici se nenajdou nebo dědictví odmítají,“ uzavřel Ležatka.
