Praha - Senát chce umožnit další existenci lesních mateřských škol. Zákon o dětských skupinách po dlouhé debatě vrátil sněmovně s pozměňovacími návrhy. Prosazuje, aby lesní školky nemusely podléhat povinné registraci. Sněmovna už jednou ale podobnou úpravu odmítla.
Senátoři chtějí, aby lesní školky nemusely podléhat povinné registraci podle zákona o dětských skupinách. Nevztahovaly by se tak na něj přísné hygienické požadavky, které by nedokázaly splnit.
Senátoři vzali v potaz petici Asociace lesních školek. Ty si stěžovaly na to, že při povinné registraci by nemusely vyhovovat hygienickým a dalším technickým požadavkům, který zákon o dětských skupinách zahrnoval.
Dětské skupiny začaly vznikat v reakci na nedostatek míst ve standardních mateřských školách. Zákon má dát jejich existenci zákonný rámec. Povinná registrace by znamenala, že zařízení s pravidelným programem pro předškolní děti od jednoho roku věku by musela do roka splnit požadavky, které by v případě skupin nad 12 dětí odpovídaly požadavkům na mateřské školy.
Podívejte se, jak to chodí v lesní školce:
V případě 120 lesních školek, v nichž se na 2 500 dětí vzdělávalo převážně v přírodě, by povinná registrace pravděpodobně vedla k jejich zániku. Z principu svého fungování, kdy děti tráví převážnou většinu dne v přírodě, totiž mají jen minimální zastřešené zázemí. Změnu zákona po senátorech požadovala petice, pod kterou Asociace lesních mateřských škol získala podpisy více než 11 tisíc lidí.
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD) k úpravě zaujala neutrální postoj, ale přesto uvedla, že dobrovolná registrace „je trošku proti smyslu zákona“ a že pravidla by měla být stejná pro všechny. „V žádném případě není mým zájmem rušit nebo jakkoli poškodit lesní školky,“ prohlásila ministryně s tím, že tato zařízení usilují o začlenění do sítě mateřských škol.
Bude to pouze „předškolní hlídání“, bojí se někteří senátoři
Senátoři v diskuzi poukazovali i na nedostatečnou odbornost dětských skupin. Místopředseda Senátu Zdeněk Škromach (ČSSD) označil zákon za velmi rizikový, neboť skupiny podle něj nezajistí předškolní vzdělávání, ale pouze „předškolní hlídání“. Podle něj by měly být lesní či firemní školky vymezeny úkoly zákonem. Podle Milady Emmerové (ČSSD) by měly být jen přechodným řešením, prioritou by měl zůstat školky, které by bylo třeba budovat jako polyfunkční zařízení, aby je po pominutí babyboomu mohli využít senioři.
- V dětské skupině by mohlo být nejvýš 24 dětí, tedy stejně jako v jedné třídě mateřské školy.
- Provozovatel skupiny by s rodiči uzavíral smlouvu.
- Musel by mít plán výchovy a péče a zajištěné vhodné prostory a personál.
- Požadavky ale mají být mírnější než u školek.
Předloha počítá také s tím, že pečovatelky a pečovatelé budou bezúhonní a „odborně způsobilí“, budou tedy mít oprávnění pracovat v různých zdravotnických profesích, v sociálních službách, ve školství nebo mít kvalifikaci chůvy. Zřizovatelům, mezi kterými by mohly být firmy, úřady, radnice, vysoké školy, neziskové organizace a nově i spolky, by byly daňově uznány náklady spojené s provozem dětské skupiny. Na slevu na dani by měli nárok i rodiče.
Podle propočtů ministerstva by v roce 2015 mohlo v Česku fungovat přes 1 100 dětských skupin. Zaměstnání několika desítek tisíc rodičů by pro státní rozpočet mohlo znamenat přínos 382 až 573 milionů korun. V následujícím roce by mohlo přibýt dalších víc než 200 skupin, rozpočet by získal 457 milionů až miliardu korun, a to podle počtu zaměstnaných matek a otců, uvádějí autoři v podkladech. Dětské skupiny vyjdou podle autorů návrhu mnohem levněji než postavení nových školek.
Také náklady na zřízení lesní třídy školky nejsou velké. Podle Asociace lesních mateřských škol nepřekročí půl milionu. Kromě blízkosti lesa stačí jen jurta nebo chatka, kam se děti mohou jít schovat při nepřízni počasí, a dva záchody, pro děti a pro učitelky. Voda se prý dá na místo přivážet, stejně lze domluvit dovážku teplého jídla.
