Senát přetrval 20 let. Hlasy, že je zbytečný, ale znějí dodnes

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Před 20 lety se naplno rozběhly přípravy na vznik horní komory
Zdroj: ČT24

Desáté řádné volby, které letos obmění třetinu Senátu, také znamenají, že horní parlamentní komora letos slaví dvacáté výročí svého faktického vzniku. Zrod nebyl snadný, poslanci se senátorů, kteří mají v popisu práce hlavně dohlížet na práci dolní komory, chtěli zbavit ještě před prvními volbami. I když tehdy vláda zrušení Senátu zabránila, názory, že je zbytečný, znějí dodnes. Přípravy na jeho vznik se naplno rozeběhly právě před 20 lety.

„Senát má 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu ššesti let. Každé dva roky se volí třetina senátorů,“ stojí v Ústavě od samotného vzniku České republiky. Na naplnění druhého bodu článku 16 ovšem čekala první generace senátorů tři roky – a málem se nedočkala. V srpnu 1996 tehdejší vláda zamítla poslanecký návrh na zrušení Senátu.

Senát versus sněmovna – rivalita doutná dodnes

Nejmladším ze senátorů zvolených v prvních volbách v roce 1996 byl pozdější premiér Mirek Topolánek. Jako takový přečetl 18. prosince senátorský slib.

„Poslanci senátory nikdy nemuseli. Senát vznikal tak, že se nevědělo, kam s federálními poslanci,“ poznamenal s odstupem dvaceti let, během kterých si vyzkoušel i poslaneckou lavici.

Podobný přestup provedli i další někdejší členové horní komory, například Karel Schwarzenberg nebo Tomio Okamura. V Senátu naopak skončila řada někdejších poslanců jako například Zdeněk Škromach či Petr Bratský.

Zpočátku zasedali senátoři v hlavním sále Valdštejnského paláce. Do nynějšího jednacího sálu se přestěhovali v roce 1998.
Zdroj: Stanislav Zbyněk/ČTK

Snad i díky tomu již není někdejší nevraživost mezi poslanci a senátory tak zjevná. Doutná však stále. Například předseda hnutí ANO Andrej Babiš považuje horní komoru za rejdiště lobbistů a zrušení Senátu by se nebránil. „Z hlediska legislativního procesu by to bez Senátu šlo určitě rychleji,“ míní.

Předseda další vládní strany KDU-ČSL Pavel Bělobrádek sice vnímá horní komoru jako „pojistku demokracie“, ale dokáže si představit, že by se změnil jeho charakter. „Nebráním se debatě, zda netransformovat Senát do komory regionů,“ řekl.

A tak i po dvaceti letech fungování cítí senátoři potřebu hájit existenci své instituce. „V poloze ke sněmovně má pozici korektora, a to zejména z pohledu regionálních a komunálních zájmů,“ podotkl předseda horní komory Milan Štěch (ČSSD).

Také podle místopředsedy horní komory Přemysla Sobotky (ODS) mají Senát i jeho členové svoji nezastupitelnou funkci. „Tři základní funkce, které máme, to znamená domácí legislativa, zahraniční politika a otevřenost k různým konferencím a k občanům, nás dostalo daleko více do povědomí,“ poznamenal.

  • 1996–1998: Petr Pithart (KDU-ČSL)
  • 1998–2000: Libuše Benešová (ODS)
  • 2000–2004: Petr Pithart (KDU-ČSL)
  • 2004–2010: Přemysl Sobotka (ODS)
  • od 2010: Milan Štěch (ČSSD)
První předseda Senátu Petr Pithart (druhý zprava) a místopředsedové (zleva) Vladimír Zeman, Jaroslava Moserová a Přemysl Sobotka po zvolení do vedení komory v prosinci 1996
Zdroj: Michal Doležal/ČTK

Deset senátorů uspělo hned po čtyřicítce

I když byl Mirek Topolánek v roce 1996 jediným senátorem, kterému bylo v době zvolení 40 let, a tak jen těsně splňoval věkový limit pro člena horní komory, postupem času usedlo ve Valdštejnském paláci i devět dalších čerstvých čtyřicátníků včetně již zmíněného Tomia Okamury. V minulých řádných volbách v roce 2014 uspěli nedlouho po svých 40. narozeninách Patrik Kunčar, Václav Láska a krátce před nimi v mimořádných doplňovacích volbách také Ivana Cabrnochová.

Před dvěma lety se do Senátu dostal také tehdy 78letý František Čuba, který byl zvolen dosud v nejvyšším věku ze všech senátorů. O tři roky mladší než Čuba byl po svém zvolení Jaroslav Musial a přes sedmdesát bylo v době, kdy poprvé usedl do senátních lavic, i Jiřímu Dienstbierovi.

Jaroslava Moserová v roce 1996 složila slib do rukou tehdy nejstaršího senátora Jaroslava Musiala. Později se doyenem Senátu stala sama. Mirek Topolánek (vpravo) byl tehdy v horní komoře nejmladší.
Zdroj: Michal Krumphanzl/Michal Doležal/ČTK

Ovšem snad i tím, jak se rozevírají věkové nůžky mezi nejstaršími a nejmladšími senátory, mizí z horní komory podle některých jejích členů někdejší přátelská atmosféra. „Úroveň jednání a vzájemných vztahů se za dvacet let z mého pohledu zhoršila,“ podotkl Přemysl Sobotka, jenž v Senátu zasedá od samotného počátku, letos však již křeslo obhajovat nebude.

Během dvaceti let absolvovali senátoři 215 schůzí. Projednali 2048 zákonů, které jim přišly z Poslanecké sněmovny a přednesli téměř 500 pozměňovacích návrhů. O svých argumentech přesvědčili poslance v 60 procentech případů.

Co ale obě komory za dvacet let nestihly nastavit, je norma, která určuje pravidla jejich spolupráce – stykový zákon.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za týrání skotu poslal soud ředitele farmy na pět let do vězení

Za chov skotu v nevhodných podmínkách na farmě na Chomutovsku poslal ve čtvrtek pražský vrchní soud ředitele společnosti Ekochov CMN Antonína Hajzlera na pět let do vězení. Na deset let mu zakázal se starat o zvířata. Jednatele společnosti Františka Horna potrestal ročním podmíněným trestem za zanedbání péče o zvířata z nedbalosti. Firmě Ekochov CMN uložil, aby zaplatila dva miliony korun. Podle pravomocného verdiktu kvůli mužům uhynulo od ledna do prosince 2021 téměř sedmdesát zvířat. Dvojice vinu od počátku odmítala.
před 17 mminutami

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), který chce prosazovat změny systému emisních povolenek ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Juchelkova poradkyně řeší dotace. A vlastní firmu, jež s nimi pomáhá, píší Seznam Zprávy

Poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) Alexandra Semancová vystupuje podle serveru Seznam Zprávy ve dvojroli. Jako poradkyně řeší pravidla rozdělování dotací a úkoluje nejvyšší úředníky, kteří jsou za ně zodpovědní. Zároveň je ale majitelkou soukromé firmy Siptrade. Ta v minulosti vybrala statisíce na provizích za to, že zajišťuje žadatelům dotace. Semancová se tak ocitla v podezření ze střetu zájmů, píší Seznam Zprávy. Ohrozit to může i proplácení části peněz z Evropské unie.
před 1 hhodinou

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Krátce před polednem cena opět klesla – ke 116 dolarům (asi 2470 korun). Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Velké investice do sportovišť byly zastaveny, vláda chce novou strategii

Velké investice do sportovišť včetně modernizace centra v Nymburce, kterou loni v září podpořila minulá vláda, byly pozastaveny. Novinářům to na neformálním setkání řekl ministr pro sport, zdraví a prevenci Boris Šťastný (Motoristé). Velké projekty chce v následujících měsících přehodnotit a zkoordinovat mezi jednotlivými kraji, plánuje vytvoření nové národní strategie na následujících osm až dvanáct let. Česká unie sportu (ČUS), která centrum v Nymburce vlastní a provozuje, o pozastavení projektu zatím oficiální informace nemá.
před 1 hhodinou

Kobra 26 má podle Schillerové vrátit miliardy do rozpočtu. „Srovnejte si data,“ říká Jurečka

„Už to, že do toho chceme jít a že budou probíhat hromadné kontroly, je určitým preventivním krokem,“ sdělila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) o meziresortní spolupráci v boji proti nelegálnímu zaměstnávání. Jejím cílem je mimo jiné zastavit daňové ztráty pro státní rozpočet. „Je to potřeba, ale srovnejte si informace a data,“ vyzval Schillerovou exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Debatovali spolu v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

O víkendu se ochladí, na horách může sněžit

Během víkendu se v Česku mírně ochladí a bude pršet. V noci může i mrznout a ve vyšších polohách by mohlo sněžit. Zatímco předchozí víkend se nejvyšší denní teploty v Česku pohybovaly až kolem 18 stupňů Celsia, nyní bude v sobotu většinou maximálně deset stupňů. Jen na jihu Moravy by mohlo být až 12 stupňů. V neděli se pak teploty dostanou nejvýše na 13 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 4 hhodinami

Babiš míní, že na summitu NATO lépe vysvětlí české výdaje na obranu než Pavel

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za logické, že na červencový summit NATO v Turecku pojede on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a nikoliv prezident Petr Pavel, který dosud zastupoval Česko na vrcholných setkáních Aliance. Zástupci vlády podle Babiše lépe než hlava státu spojencům včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa vysvětlí výši letošních výdajů na obranu v českém rozpočtu, kterou vzhledem k aktuální geopolitické situaci kritizoval český prezident i američtí diplomaté. Na úterním setkání tuto otázku nestihl s Pavlem projednat, řekl premiér.
před 5 hhodinami
Načítání...