Náčelník Vojenské policie Jiří Roček odložil kauzu nákupu přístroje proti odposlechům, kvůli které byl stíhán bývalý velitel inspekce útvaru Tomáš Voráč. Důvodem je uplynutí promlčecí lhůty. Vyplývá to z usnesení o odložení případu, které ČT získala. Voráč původně čelil obvinění z porušení povinnosti při správě cizího majetku, státní zástupce ale jeho stíhání zrušil. Případ pak jako možný kázeňský přestupek posuzoval šéf Vojenské policie Roček. Jeho předchůdce Otakar Foltýn kvůli kauze loni rezignoval.
Případ se týká nákupu přístroje na ochranu proti odposlechům za více než 260 tisíc korun. Voráč ho měl v roce 2020 koupit ze zvláštního fondu útvaru a pak zadat podřízenému, aby s ním zkontroloval několik kanceláří v budově Hlavního velitelství Vojenské policie na Praze 6 a bytů v nedaleké armádní ubytovně Juliska. V dalším případě měl být přístroj použit na prohledání auta jedné vojenské policistky.
Kauzou se v roce 2021 začala zabývat Generální inspekce bezpečnostních sborů. Její vyšetřovatelé dospěli k závěru, že Voráč zamlčel skutečný účel nákupu přístroje. Peníze ze zvláštního fondu totiž podle nich mohl použít jen na vyšetřování trestných činů, a ne kvůli kontrole místností proti odposlechům. Státní zástupce proto v prosinci 2022 obvinil Voráče z porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Voráč tehdy řídil inspekci Vojenské policie, tedy orgán vyšetřující právě trestné činy příslušníků útvaru. O případu pak loni v únoru informoval Ekonomický deník s tím, že náčelník útvaru Otakar Foltýn měl podle předpisů postavit Voráče mimo službu. Foltýn na to řekl, že podle jeho právního názoru to bylo „padesát na padesát“, za nesplnění ministerského rozkazu ho ale kritizovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Foltýn reagoval, že pokud si jeho nadřízená myslí, že porušil rozkaz, tak mu nezbývá než rezignovat. Na začátku března ho tak ve funkci nahradil Jiří Roček.
Roční promlčecí lhůta
O dva týdny později však do kauzy zasáhlo Vrchní státní zastupitelství v Praze. Voráčovo stíhání zrušilo s odůvodněním, že nemohl porušit svoji povinnost, protože o financích na nákup přístroje nerozhodoval. Transakci totiž podepsal někdejší náčelník Vojenské policie Miroslav Murček. Dozorující žalobce nakonec případ předal zmíněnému novému šéfovi útvaru Ročkovi s tím, aby prověřil, zda Voráč nespáchal kázeňský přestupek.
Roček ale případ podplukovníka Voráče definitivně odložil. Podle něj nákup přístroje nebyl nelegální, hlavní odpovědnost za něj navíc měl Voráčův nadřízený. Přestupku se ale Voráč mohl dopustit, když podřízenému nařídil přístrojem zkontrolovat kanceláře a byty. Podle šéfa Vojenské policie totiž musel vědět, že tyto kontroly smí dělat jen Vojenské zpravodajství.
Hned nato ale Roček upozorňuje, že v kauze už uplynula roční promlčecí lhůta – u nákupu přístroje v prosinci 2021, v případě kontroly místností v červnu 2022. „Uplynutím objektivní promlčecí doby došlo v případech obou jednání zániku odpovědnosti za kázeňský přestupek, pročež ani v jednom případě již nelze uložit kázeňský trest,“ uzavírá Roček, který by jinak mohl Voráčovi snížit plat, udělit napomenutí, důtku či výstrahu.
Zatímco Voráč pracuje na jiném místě v rámci Hlavního velitelství Vojenské policie, tak exšéf útvaru Foltýn loni v březnu nastoupil do Vojenské kanceláře prezidenta republiky. „Stojím si za každým krokem. Nemám na tom nic měnit. K samotnému případu pořízení přístroje k detekci odposlouchávacích zařízení se vyjadřovat nechci, byl zakoupen Vojenskou policií dávno před mým nástupem do funkce náčelníka,“ napsal Foltýn České televizi.
