Praha/Vimperk – Správa šumavského národního parku v těchto dnech dokončuje expertní studii pro ministerstvo životního prostředí, v níž navrhuje způsob boje proti kůrovci. Podle prozatímního ředitele Národního parku Šumava Jana Stráského se uvažuje i o těžařském zásahu v dosud bezzásahových zónách Šumavy a postup proti kůrovci označil za invazní způsob boje. Obranný plán zároveň předpokládá zvýšení bezzásahových zón, tzn. oblastí vyloučených z těžby dřeva, na 25 procent.
Šéf Šumavy: Proti kůrovci i do bezzásahových zón
„Dokončili jsme obranný plán, který ve všech bodech musí schválit ministerstvo a který skutečně navrhuje, aby se v některých případech provedla kontrola kůrovce a určitá dílčí těžba i v těch plochách, kde se dosud nezasahovalo,“ uvedl Jan Stráský v Interview ČT24. „Kůrovec už zasahuje oblasti, které jsou daleko mimo park, které jsou v Rakousku nebo Bavorsku. Nevedeme diskuse o tom, jaká bezzásahová území nechat, ale jak rychle zastavit gradaci kůrovce a pak se dál pečlivě starat o národní park.“
Podle prozatímního ředitele je razantní zásah proti kůrovci nezbytný, a to i za cenu zakročení v nejchráněnějších oblastech parku. Stávající postup totiž podle Stráského vedl k tomu, že razantně narůstala těžba a kůrovec se šířil dál. „Loni jsme vytěžili 330 tisíc kubíků. Na Šumavě se v posledních letech těží tolik, jako se netěžilo nikdy za celou dobu národního parku… a úkolem je toto zastavit.“
Jan Stráský:
Lituji každého stromu, který musí padnout, a určitě nejsem zastáncem velikých těžeb. Pochopil jsem ale, že kůrovcová kalamita znamená, že budeme přicházet o další a další strany, nebudeme-li s kůrovcem bojovat metodami, které zná lesnická praxe. Samozřejmě, že nebudeme v národním parku používat chemické prostředky, které by jiný majitel použil, samozřejmě, že budeme diskutovat s ochránci o přesných místech kde a jak zasahovat.
Ve Správě Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava nyní dobíhá diskuze o podobě plánu pro ministerstvo. „Návrh předpokládá, že bezzásahového prostoru zůstane pětadvacet procent,“ informoval Stráský. Ministr životního prostředí v Topolánkově vládě Martin Bursík sice uvažoval o navýšení bezzásahových oblastí v první zóně národního parku na 30 procent, dosud je však platných 13 procent, uvedl dále ředitel NP Šumava.
Plán pro ministerstvo vychází ze dvou expertních prací, které si v uplynulých letech nechali vypracovat hejtmani Plzeňského a Jihočeského kraje. „Podstatnou část této skupiny a dva zaměstnance NP jsem vyslal znovu do terénu a dal jsem jim šestnáct dní, aby znovu předložili ten obranný plán, tedy určili místa, kde je třeba ještě zasáhnout, abychom se kůrovcovou gradaci pokusili zastavit,“ dodal Stráský.