Praha – Podle tzv. validační komise je letošní hojně kritizované zadání státních maturit z matematiky ve vyšší obtížnosti z hlediska kvality otázek v pořádku, jako problémová se však ukázala časová náročnost. Sdělil to ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT) Pavel Zelený a připustil tím námitky, které po písemné části letošních maturit vznesla řada studentů, učitelů a odborné veřejnosti. Šéf CERMATu ale znovu zdůraznil, že zdatní studenti v žádném případě nebudou kvůli zvýšené časové náročnosti poškozeni. Díky zpětnému přepočítání a „harmonizaci“ výsledků se jejich výsledky mohou dle odhadů na škále 50 bodů vylepšit o 6 až 7 bodů.
Studenti se dozví své výsledky v polovině měsíce. Z úvodního vyhodnocování podle Zeleného vyplývá, že s časovým limitem se dokázalo vypořádat (tzn. k řešení všech úloh se během testu dostalo) 40 procent maturantů. U zbylé části byl časový limit příliš krátký na vypracování všech otázek. Studenti se v tomto případě k některým úlohám buď vůbec nedostali, nebo v souvislosti s uzavřenými otázkami na poslední chvíli správnou variantu pouze tipovali. CERMAT proto připouští fakt, že nesprávně odhadl chování většiny řešitelů během ostré zkoušky. Časová náročnost by ale studenty, kteří by jinak maturitu bezpečně složili, neměla po zpětném přepočítávání výrazně poškodit.
Ředitel gymnázia PORG Václav Klaus ml.
„Úlohy se mi jako matematikovi líbily, ale ten čas byl na to zcela nedostatečný… Je to soutěž matematiků škol, nikoliv ověření toho, co se děti za čtyři roky naučily a z čeho maturují… Test byl takový nepřipravený. Bylo vidět, že se sešlo pět matematiků a vybrali hezké úlohy, nasypali to, řekli si, že tak vteřinu na příklad, pak si řekli, že to je možná moc, tak jeden ubrali. To je celá příprava maturitního testu, to je ostuda.“
„Toto samozřejmě chyba je, to já připouštím, na druhou stanu je to chyba napravitelná, protože na základě výsledků harmonizačních testů existují metody, kterými se uzpůsobí výsledky tak, aby odpovídaly obtížnosti testů z minulého roku,“ sdělil Zelený. Studenti, kteří volili těžší obtížnost maturitní zkoušky z matematiky a případně by ji nesložili o malý počet bodů, se tak o výsledek nemusejí bát. Podle Zeleného může jít o zohlednění bodového hodnocení až o 7 bodů k dobru.
Řada studentů po napsání zmíněného testu tvrdí, že s podobně náročnou variantou se nikdy nesetkala a ve stanoveném limitu 2 hodin se prý zadání nedalo zvládnout. Podle šéfa CERMATu ale prvotní výsledky ukazují, že 6 procent maturantů dokázalo vyřešit 45 a více bodů z 50 možných. „Nezvládla to větší část studentů, respektivě neočekávaně větší část studentů, ale není pravdou, že se nedal zvládnout,“ namítl.
Těžší verzi maturity z matematiky zvládlo bez chyby jen 5 studentů z celkových 1700.
O potíže studentů se už začalo zajímat také ministerstvo školství, které bude s CERMATem jednat v pondělí. „Ten systém musí být rovnocenný k systému, který proběhl v loňském roce. Je pravda, že test byl o něco náročnější časově, ale otázkami a složením toho textu nikoliv,“ sdělil náměstek ministra Ladislav Němec.
60 procent studentů test nestihlo
Vyšší úroveň testů z matematiky i všechna ostatní zadání úředníci posoudí a hodnocení případně upraví tak, aby byla náročností srovnatelná s loňskými testy. Podle Zeleného je příčinou nesprávného odhadu náročnosti zřejmě letošní novinka, kvůli které studenti ztratili možnost si zvolit v povinné části maturit například nižší úroveň a v nepovinné vyšší. Letos se museli rozhodnout pouze pro jednu možnost. Předpokládalo se, že vzorek studentů, kteří budou volit těžší část matematiky, bude poněkud odlišný, jak uvedl Zelený. Počet žáků, kteří si volili povinnou zkoušku na vyšší obtížnosti, stoupl zhruba o třetinu.
Změnu ohledně volby obtížností prosadila vláda v novele zákona a argumentovala například menší administrativní zátěží. CERMAT ale podle svého ředitele bude usilovat, aby studenti měli propříště stejné podmínky jako před rokem, tedy možnost volby lehčí i těžší obtížnosti u jednoho předmětu. „Není to drahé. Z naší strany to bylo velké zklamání. Pokud budeme za něco bojovat, tak za to, aby toto ustanovení bylo obnoveno.“
„Ta polemika okolo testů z matematiky je vpravdě polemikou a reakce na test jsou z poloviny záporné a z poloviny kladné. Není to tak, že s tímto testem je odborná společnost nespokojena. Test rozdělil společnost zhruba na dvě půlky. Komise navrhne, jakým způsobem se tento hendikep bude řešit, aby na tom studenti netratili.“
Řada lidí se také pozastavuje nad tím, proč CERMAT nevydává sbírky více přípravných úloh ke státním maturitám. Studenti prý pak často mají pocit, že maturita neodpovídá podobě výuky na školách. Zelený v reakci uvedl, že množství poskytnutých výukových materiálů k maturitě je třeba zvážit. V opačném případě se prý studenti učí spíše stereotypní postupy řešení úloh, nikoliv schopnost prakticky aplikovat získané znalosti.
„Je možné, že toto zaskočí některé studenty. Je tady totiž několik let zvykem, že se testy přímo nacvičují. Nacvičují se až do té míry, že výsledky ostrého testování jsou tak nízké, že to vypovídá spíše o schopnosti zapamatovat si typologii úloh a jejich mechanické řešení. Cermat nebude prosazovat mechanická řešení, nebudeme vydávat žádné sbírky,“ dodal.
Definitivní známky z písemných maturit se studenti dozvědí v úterý, kdy dostanou výpis s výsledky testů. Ve středu začíná ústní část, maraton zkoušení skončí 8. června. Vedle toho ještě školy pořádají vlastní maturity z odborných předmětů. Maturitní vysvědčení dostanou studenti nejpozději v polovině června. K maturitám se letos přihlásilo 103 tisíc studentů. Jednotné zkoušky skládali všichni povinně z češtiny, u druhého předmětu si 56 procent žáků zvolilo cizí jazyk a 44 procent matematiku. Těžší verzi zkoušek si vybrala čtyři procenta maturantů. Letošní ročník maturit vyjde na zhruba 207 milionů korun.
