Podle odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) by při sčítání obyvatel příští rok mohlo až 60 procent lidí využít možnost vyplnit formulář přes internet. Při posledním sčítání v roce 2011 tuto možnost využila jen asi čtvrtina lidí. Sběr dat on-line odstartuje o půlnoci z 26. na 27. března a potrvá do 9. dubna, pak přijdou na řadu domácnosti, které nevyužijí možnost formulář vyplnit elektronicky. Od 11. května je začnou obcházet sčítací komisaři. Oproti minulému cenzu bude formulář jednodušší díky možnosti využít informace ze státních registrů.
Sčítání se uskuteční prostřednictvím webových stránek, mobilní aplikace a tradiční metodou sčítacích komisařů. Kromě toho bude možné formulář vyplnit na 800 vybraných poštách nebo jej odeslat úřadu poštou. Výsledky budou podle předsedy ČSÚ Marka Rojíčka známy na přelomu let 2021 a 2022.
Při předchozím sčítání v roce 2011 lidé vypisovali tři listy s 47 údaji, příští rok budou uvádět o dvě desítky údajů méně do dvou listů. To je podle Rojíčka dáno tím, že za posledních deset let vznikla řada registrů, které statistici mohou využít. Příkladem je registr domů, díky němuž odpadl jeden list formuláře, nebo registr obyvatel.
Prostřednictvím formulářů bude Český statistický úřad zjišťovat jména a příjmení lidí, druh a číslo dokladu jejich totožnosti, datum narození a pohlaví, místo pobytu, národnost, mateřský jazyk, dosažené vzdělání, počet dětí, povolání nebo dojíždění do zaměstnání. Statistici budou zjišťovat také způsob bydlení, velikost bytu, připojení na plyn a vodovod, způsob vytápění nebo složení domácnosti, tedy seznam osob v bytě a vztahy mezi nimi. Nadále budou moci lidé dobrovolně uvádět i to, zda se hlásí k nějaké náboženské víře.
Za nevyplnění formuláře nebo jeho záměrně chybné vyplnění bude hrozit pokuta 10 tisíc korun, za zneužití údajů ze sčítání až půlmilionová sankce.
„Z hlediska kybernetické bezpečnosti budou mít maximální ochranu,“ řekl dále Rojíček. Dodal, že k údajům bude mít přístup jen asi deset lidí a úřad spolupracuje s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost. Ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ Robert Šanda dodal, že každý formulář bude vybaven čárovým kódem, díky kterému jej bude možné sledovat po celou dobu zpracování. Po anonymizaci dat budou osobní údaje vymazány.
Obvyklé bydliště napoví, kde lidé reálně žijí
Výsledky sčítání napoví například to, kde lidé skutečně žijí. Informace o počtu obyvatel spravuje ministerstvo vnitra podle trvalých bydlišť. Při cenzu ale lidé mají uvádět místo obvyklého pobytu. Oba údaje se naposledy u některých obcí výrazně lišily, typicky třeba u Prahy. Místo bydliště má dopad na hospodaření obcí.
Kupříkladu v Říčanech oficiálně žije zhruba 16 tisíc lidí, radnice si ovšem myslí, že ve skutečnosti je to o několik tisíc víc. Rozpor v reálném místě bydliště a adrese v občanském průkazu obce nevidí rády. „Člověk tu žije, potřebuje infrastrukturu, potřebuje parkovat, potřebuje silnice, potřebuje dát děti do školy, my ale na něj nedostáváme peníze ze státního rozpočtu,“ vysvětluje starosta Říčan Vladimír Kořen (Klidné město).
Cenzus příjmy obcí nezmění, dá jim ale alespoň jasnější představu. Při posledním sčítání například Prahu jako místo obvyklého pobytu uvedlo o 150 tisíc lidí víc, než kolik jich tam má oficiální bydliště. Ve zmíněných Říčanech byl rozdíl téměř sedmiprocentní. Naopak některá města dlouhodobě své obyvatele ztrácejí – třeba Karviná, Havířov či Orlová.
10 tisíc komisařů a 2,1 miliardy korun
Podle ředitele České pošty Romana Knapa se do sčítání zapojí téměř 10 tisíc komisařů. Pošta bude mít na starosti tisk, distribuci a zpracování papírových formulářů. Rozpočet projektu je 2,1 miliardy korun. Rojíček řekl, že sčítání se srovnáním cenové hladiny před deseti lety a nyní bude asi o pětinu levnější. Minulý cenzus vyšel na 2,27 miliardy korun.
Rojíček připomněl, že populační cenzy se konají ve většině zemí na světě, obvykle v letech končících nulou nebo jedničkou. Ve sbírce zákonů již byl podle něj zveřejněn zákon, který cenzus umožní, a úřad se připravuje na zkušební sčítání, které se uskuteční od 1. září do 22. října v několika desítkách lokalit po celé republice se zhruba 25 tisíc domácnostmi. Účast na zkušebním sčítání bude na rozdíl od „ostrého“ dobrovolná.
Poprvé bylo sčítání lidu na českém území v roce 1869. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, se jich uskutečnilo devět. Zatím poslední bylo před devíti lety, kdy se dotazníky daly poprvé vyplňovat přes internet.
