Vídeň - Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg dnes ve Vídni prohlásil, že neočekává žádnou zásadní změnu americké zahraniční politiky po letošních prezidentských volbách. Zdůraznil, že zahraniční politika každého státu vykazuje značnou kontinuitu a řídí se především národními zájmy, a ty zůstanou i po změně v Bílém domě pro USA v zásadě stejné. Schwarzenberg to řekl v rámci diskuse na téma Role Evropy ve světě, která se uskutečnila ve vídeňském Burgtheateru.
Výroky českého ministra kontrastovaly s optimistickými vyjádřeními dalších účastníků besedy, zejména děkanky americké Princetonské univerzity Anne-Marie Slaughterové, která slibovala „revoluci“ americké zahraniční politiky v prvním roce vlády nového prezidenta USA.
„Realistický skepticismus“ prokázal český ministr i v dalších otázkách, v nichž leckdy polemizoval s názory Slaughterové i bývalého německého ministra zahraničí Joschky Fischera a finančníka George Sorose. Na rozdíl od nadšených výroků na adresu evropské integrace jako „modelu pro globalizovaný svět 21. století“, který v různé podobě zastávali všichni ostatní řečníci, řekl Schwarzenberg, že Evropě chybí společná vůle, a proto nehraje ve světové politice takovou úlohu, jakou by mohla a měla.
Český ministr zaujal i výrokem, že výrazného pokroku v integraci dosáhla Evropa jen díky velkým vnějším tlakům a šokům (nacistické Německo, stalinistický SSSR), a pro další úspěchy bude zřejmě potřebovat nové kritické situace. „Možná tuto pro nás pozitivní roli sehraje nynější ruský prezident Vladimir Putin,“ řekl Schwarzenberg.
K americké radarové základně v Česku uvedl, že Evropa musí dělat všechno pro posílení své obrany a že program, stejně jako česko-americká jednání o něm, budou pokračovat i po skončení mandátu amerického prezidenta George Bushe, „i když možná s menší intenzitou“.
V tom mu oponoval Fischer, který řekl, že jednak nevěří v účinnost protiraketové obrany, jednak podle něj musí podobná rozhodnutí dělat celá Evropa společně, a ne jednotlivé státy. Právě na nejednotnost Evropy si Fischer nejvíc stěžoval. Ta podle něj způsobuje, že Evropa sice nese významný díl nákladů různých konfliktů, ale na jejich politickém řešení se nepodílí.
Pokud jde o Kosovo, Schwarzenberg uvedl, že neexistuje dobré řešení a každé přinese velké problémy. Přesto či právě proto jsou nutné odvážné kroky NATO i EU a co nejrychlejší integrace celé oblasti do západních struktur. „Napřed musíme řešit tento problém, Turecko přijde na řadu až později,“ dodal k otázce vstupu Turecka do EU.
Soros varoval před hospodářskou recesí, která je podle něj nevyhnutelná v důsledku obrovského schodku amerického rozpočtu. „Situace je vážnější, než si kdokoli myslí,“ prohlásil finanční magnát. Schwarzenberg k tomu dodal, že ani na tento problém není Evropa připravena společně reagovat. „Možná to bude právě tento šok, který nás donutí se semknout, ale nejsem v tomto směru přílišný optimista,“ řekl Schwarzenberg.
Všichni vyjádřili naději, že nedojde k válce s Íránem, která by byla podle Fischera katastrofou, znamenala by destabilizaci celé oblasti a Spojené státy by ji nevyhrály. Soros dodal, že postoje Bushe a íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda jsou paradoxně stejné a jsou to jen oni dva, kdo mají na konfliktu zájem. Klíčové ale bylo podle všech účastníků to, že proti Bushovi vystoupily americké mocenské složky v čele s CIA.
Celá akce organizovaná řadou rakouských institucí potvrdila mimořádný vídeňský fenomén, kdy jsou stovky lidí v neděli v poledne schopny zcela zaplnit velké divadlo a za vstupné naslouchat diskusi zajímavých řečníků, přestože je vedena v cizím jazyce - v tomto případě v angličtině.
