Praha - Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) v souvislosti s vyhošťováním rumunských Romů z Francie nařkl prezidenta Nicolase Sarkozyho z rasistických pohnutek. Později ale svá slova mírnil. Evropským velmocem ovšem navíc z dovolené v rakouských lázních vytkl, že projednávání otázky řeší jen spolu a k diskusi nepřizvou nové členské státy včetně Česka. Informaci přinesly Lidové noviny. Od začátku letošního roku Francie repatriovala přes 8300 Romů. Vyhraněný názor českého ministra zahraničí okamžitě zveřejnila vlivná francouzská média, která píší o útoku Prahy na Paříž.
„Já jsem řekl, že to jenom dělá navenek dojem, jako by to byl rasismus. Já jsem ho nenařkl z rasismu,“ mírnil později svá slova ministr. Stovky Francouzů ale jeho výroky pobouřily. „Jestli to takhle bude pokračovat, nakonec bude Sarkozymu dávat lekce z lidskosti Severní Korea,“ píše v internetové diskuzi listu Libération.fr uživatel Brodway. „Nebudou nám dávat lekce země, které jsou v dodržování lidských práv v mnoha ohledech za námi,“ ohradil se i vyslanec Francie pro dodržování lidských práv Francois Zimeray.
V Paříži by se mělo 6. září uskutečnit ministerské setkání, jehož hlavním tématem bude imigrace, a tedy i problematika deportací bulharských a rumunských Romů. Řada členských států EU ale na schůzku nedostala pozvání. Jednání by se tak mělo obejít nejen bez účasti Rumunska a Bulharska, ale pořadatelé původně nepozvali dokonce ani Belgii, která předsedá EU. Zúčastní se naopak Kanada, která právě kvůli romským žadatelům loni Česku zavedla vízovou povinnost. Uzavřený summit velkých zemí tak vzbuzuje emoce, pozvané státy i kvůli kritice do Paříže zřejmě místo ministrů pošlou jen nižší úředníky.
„To, jak prezident Sarkozy vyhošťuje rumunské občany, je proti duchu a stanovám EU. Mírně řečeno, když se na to díváte, nelze se ubránit podezření, že v tom hrají roli také rasistické pohledy.“
„Bylo by mnohem lepší, kdyby se Francie nebo Kanada spíše bavily s těmi zeměmi, ať je to Bulharsko, nebo Rumunsko, nebo Česká republika, kde vidí, řekněme, kořen těch problémů,“ reagoval Schwarzenberg. ČT navíc řekl, že by bylo rozumné pobavit se i s těmi, kteří jsou vyhoštěním postižení. „V Paříži by to nemělo být jednání o nich bez nich,“ řekl s odkazem na mnichovskou dohodu z roku 1938 vládní zmocněnec pro lidská práva Michael Kocáb. Za velmi netaktickou označil schůzku i premiérův budoucí poradce pro lidská práva Roman Joch: „Jako Evropané, kteří trváme na tom, že v rámci Evropy mají mizet bariéry, to můžeme považovat za něco, co není v souladu s ideály evropské jednoty.“
Vyhošťování Romů vyvolalo bouřlivé reakce, znepokojení vyjádřila Evropská komise i Rada Evropy, 18 nezávislých expertů z výboru OSN vyzvalo francouzskou vládu, aby se snažila největší etnickou menšinu v EU integrovat. Zděšení nad repatriacemi vyjádřili evropští socialisté, odsoudil je Vatikán. Romové, kteří souhlasí s opuštěním Francie, dostávají 300 eur (zhruba 7430 korun) a dalších 100 eur na každé dítě. Jenom ve čtvrtek jich z Paříže a Lyonu odletělo kolem tří stovek.
Schwarzenberg se do souboje se Sarkozym nepustil poprvé
Schwarzenberg se do souboje s Nicolasem Sarkozym nepustil poprvé. Na kritiku francouzského prezidenta, že na Pražském hradě nevisí vlajka EU, Schwarzenberg vzkázal, že nemá co kritizovat českou hlavu státu. Největší napětí při českém předsednictví pak panovalo kolem invaze do Gazy nebo řešení plynové krize.
