Praha - Na post ministra životního prostředí v překlenovací vládě premiéra Jana Fischera nastoupil Ladislav Miko. Bývalý člen slovenské Strany zelených je slovenské národnosti, ale vlastní české občanství. Doteď vedl Ředitelství ochrany přírodních zdrojů Evropské komise, takže s orientací v EU by neměl mít větší problémy. Za základní priority svého angažmá považuje zvládnout předsednictví unii a pokračovat v agendě Martina Bursíka s důrazem na klimatické a energetické problémy. Ladislav Miko byl hostem Interview ČT24.
„S panem prezidentem bych si o klimatických změnách rád popovídal,“ říká Miko s tím, že sám je z vědeckého pohledu nesporně přesvědčen o tom, že klimatické změny probíhají a jejich původcem je člověk. Zároveň ale uznává, že téma klimatických změn může být zneužíváno.
Postavit se klimatickým změnám je pro Mika ovšem prioritou. „Chtěl bych se více věnovat otázce adaptace na klimatickou změnu,“ uvedl. Proměny klimatu se podle něj odrazí v průmyslu i zemědělství, například v podobě různých řešení protipovodňových opatření. Za svou další prioritu Miko považuje ochranu přírody a krajiny. Rád by také prosadil zákaz pátečních jízd kamionů.
Návrh klimatické politiky, který bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík předal premiéru Fischerovi, počítá s tím, že Česko má potenciál uspořit v roce 2020 až 20 procent emisí skleníkových plynů v porovnání s množstvím emisí z roku 2005, a to bez rozšíření jaderné energetiky. Odborná komise v čele s Václavem Pačesem z Akademie věd ale nedávno vydala doporučení, že by se jaderná energie měla dále rozvíjet.
Miko zatím předpokládá, že bude pokračovat v plánech vyznačených Bursíkem. „Myslím, že úspory a obnovitelné zdroje, v zásadě princip, který tu byl dosud, je velice rozumný.“ Na ministerstvu se podle něj samozřejmě o jaderné energii také jedná, je ale nejprve třeba vyčerpat ostatní možnosti.
Podmínky od ČSSD Mikovi starosti nedělají
Nová vláda dostala pro svou činnost podmínky od ČSSD. Dva požadavky míří také na ministerstvo životního prostředí. Ani jeden z nich ale Mikovi nedělá těžkou hlavu. Sociální demokracie žádá zaprvé nepodnikat žádné kroky ke zrušení územních ekologických limitů těžby na dole ČSA. „To byl vždy požadavek ministerstva životního prostředí, takže to nebude problém,“ reaguje Miko.
Druhým požadavkem je nepřijímat nový zákon o odpadech a nezavádět zálohový systém na PET lahve. Podle Mika ale vláda nebude mít dost času, aby se tímto problémem zabývala. „Osobně si myslím, že otázka PET lahví v tomto období vůbec nepřijde do úvahy,“ říká k tomu.
Miko odmítá obvinění pardubické organizace zelených
Jinak klidné vody kolem Mika rozvířila pardubická krajská organizace Strany zelených, která protestovala proti jeho jmenování do funkce ministra. Spojuje ho totiž s kauzou českých vědců Čestmíra Číhalíka a Jindřicha Šmitáka, kteří byli před pěti lety zadrženi a potrestáni na Novém Zélandu kvůli sběru vzácných rostlin. Podle pardubických zelených byl Miko tím, kdo novozélandské úřady o činnosti vědců informoval. Miko ale obvinění odmítá. O případu prý věděl, dozvěděl se o něm ale až potom, co byli vědci zadrženi.
Ladislav Miko se narodil roku 1961. V roce 1993 vystoupil ze slovenské Strany zelených, kterou pomáhal zakládat, a to když zelení vstoupili do koalice s HZDS Vladimíra Mečiara. Posléze Miko přesídlil do Česka. V letech 2002 až 2005 pracoval jako náměstek ministra životního prostředí. Poté vedl Ředitelství ochrany přírodních zdrojů Evropské komise. Vstup do české Strany zelených nezvažuje. Považuje se totiž především za státního úředníka, tedy odborníka a nestraníka.
