Praha – Nový předseda úřednické vlády Jiří Rusnok chce svůj tým pro Strakovu akademii představit do čtrnácti dní. Uvedl to dnes odpoledne po jmenování premiérem na Pražském hradě. Za hlavní úkol pro nový kabinet Rusnok označil připravení státního rozpočtu pro příští rok, který musí do sněmovny doputovat nejpozději do konce září.
„Jsem rozhodnut velmi rychle sestavit vládu odborníků, lidí, kteří mají relevantní zkušenosti s danými resorty a především řídící zkušenost, aby se mohli svých rolí efektivně ujmout,“ prohlásil Jiří Rusnok po jmenování premiérem. „Vláda bude sestavena a doufám i jmenována maximálně do čtrnácti dní.“
„Jasně jsem panu premiérovi sdělil, že nehodlám nijak zasahovat do personálního složení jeho vlády a že budu plně respektovat jeho personální návrhy,“ dodal v této slouvislosti prezident Zeman.
Ve chvíli, kdy bude mít kompletní seznam ministrů, chce Rusnok jednat o podpoře svého kabinetu i s představiteli stran zastoupených ve sněmovně. Právě sněmovna vyslovuje vládě důvěru, podle ústavy dnešním dnem začala Rusnokovi běžet třicetidenní lhůta, dokdy musí před dolní komoru s žádostí o důvěru jeho vláda předstoupit.
Politici napříč stranami přitom až dosud řešení vládní krize cestou úřednického kabinetu odmítali; opozice požadovala předčasné volby, koalice si přála zachování současné formace s přeobsazením premiérského postu. Sám Rusnok se ale k nevoli poslanců staví optimisticky. „Nevím, jestli nemáme šanci získat důvěru. Politické strany říkají něco dnes a možná něco jiného budou říkat zítra, na to už jsme tady zvyklí,“ říká. Pokud by jeho vláda důvěru nedostala, nebude se podle svých slov pokoušet o „strategická rozhodnutí“, řešit ale chce všechny věci, „které nesnesou odkladu“.
Cíle: Rozpočet, pomoc po povodních a eurofondy
Za hlavní cíl své „vlády odborníků“ Jiří Rusnok v této souvislosti (shodně s prezidentem Milošem Zemanem) označil vytvoření návrhu zákona o státním rozpočtu pro příští rok. „Země potřebuje rozpočet, tento zásadní krok rozhodně chystáme,“ uvedl nový premiér s tím, že pokud by sněmovna na vznik úřednické vlády reagovala tím, že se rozpustí, aby docílila předčasných voleb, zemi by velmi pravděpodobně čekalo rozpočtové provizorium.
To podle Rusnoka sice nepředstavuje tragédii, v turbulencích současné ekonomické situace ale není žádoucí (o hrozbě rozpočtového provizoria čtěte více zde). „V nejistých dobách, ve kterých žijeme, je velké riziko nemít rozpočet, budeme vysvětlovat jeho parametry a žádat poslance, aby schválili. Myslím, že to je jejich práce, protože proto byli zvoleni. Buď ho schválí a dostojí svému závazku, nebo ho neschválí, a budou tím nést odpovědnost za neschválený rozpočet,“ uvedl nový premiér.
Rusnokova vláda má v plánu také nastavit systém čerpání peněz z evropských fondů pro následující plánovací období let 2014–2020, pokračovat chce v pomoci s odstraňováním povodňových škod. „Máme krátce od poměrně velkých povodní a bohužel máme nějaké povodně zrovna v tuto chvíli a tyto oblasti potřebují pomoc, kterou musí někdo administrovat,“ uvedl nový předseda vlády.
Rusnok by také byl rád, kdyby sněmovna dokončila schvalovací proces doprovodných zákonů k novému občanskému zákoníku, který má začít platit příští rok. Na zřetel premiér bere také zákon o úřednicích, jehož přijetí po Česku žádá Evropská unie: „Je to jeden z klíčových zákonů, které bych považoval za velmi potřebné v konsensuální a rozumné formě co nejdřív dotáhnout.“
JIŘÍ RUSNOK (52) již má ministerskou zkušenost – za Zemanova působení ve Strakově akademii byl ministrem financí, ve Špidlově kabinetu vedl ministerstvo průmyslu a obchodu. Nyní radí v oblasti financí Zemanovi, je také členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a posledních deset let působí ve vedení penzijního fondu ING. V této funkci ho nahradí generální ředitelka ING Pojišťovny ČR a Slovensko Renata Mrázová (čtěte víc).
Před deseti lety neúspěšně kandidoval na předsedu ČSSD. Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Letos v únoru Zeman nabídl Rusnokovi místo v bankovní radě České národní banky. Tu by měl Zeman doplňovat nejdříve příští rok a Rusnok řekl, že by nabídku zřejmě přijal.
Očekávání: Temelín a velvyslanci
Na přímou otázku Rusnok nevyloučil ani to, že se jeho vláda bude chtít zabývat dostavbou Jaderné elektrárny Temelín; o stamiliardové zakázce totiž vláda může rozhodnout sama a podle Rusnoka nebude pro jeho kabinet dostavba jaderné elektrárny tabu: „Ekonomická analýza je důležitá, bude součástí toho posuzování, ale není to vyčerpávající, čeho se lze při tom rozhodování držet.“
Podle vlády i opozice by se ale Rusnokova vláda vůbec neměla Temelínem zabývat. „Já silně pochybuju, že vláda bez mandátu získaného ve sněmovně by měla řešit a rozhodovat tak zásadní kroky,“ řekl pověřený předseda ODS Martin Kuba. „Jediná vláda, která může řešit vážné problémy země, může být vláda, která má jasný demokratický mandát od občanů,“ doplnil předseda sociální demokracie Bohuslav Sobotka.
Pražský hrad zase od nové vlády očekává odblokování patové situace při jmenování diplomatických misí v zahraničí. Spor vedl prezident Miloš Zeman s odstupujícím ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem (TOP 09), mj. o vyslání Livie Klausové na Slovensko. Podle šéfa hradního diplomatického odboru Hynka Kmoníčka lze po jmenování nového šéfa diplomacie očekávat rychlé řešení, neboť nový ministr „jistě naváže obratem na jednání, která několik měsíců neprobíhala“. Předpokladem podle něj je, že se rozběhne proces, který zcela zamrzl. Cílem je opětovný pravidelný rytmus diplomatického života, dodal Kmoníček.
Rusnok sbírá ministry, na vnitro se vrátí Pecina
Spolu s novým premiérem se objevují i informace o obsazení jednotlivých ministerských postů; podle zdroje ČT24 zamíří šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák na ministerstvo průmyslu. Ministrem zahraničí má být Jan Kohout, který tento post už zastával ve Fischerově úřednické vládě (tam ho nominovala ČSSD); dosud ale nepotvrdil, že by ho Rusnok oslovil. Naopak Martin Pecina (SPOZ), který také seděl ve Fischerově kabinetu, znovu zaujme post ministra vnitra, angažmá už potvrdil Právu.
Odborový předák Jaroslav Zavadil by mohl podle některých informací zastávat post vicepremiéra a řídit MPSV, on sám to ale včera odmítl. Do služby se naopak hlásí bývalá stínová ministryně spravedlnosti za ČSSD Marie Benešová – Rusnokovu nabídku ministerského postu by zvažovala. Na ministerstvo zdravotnictví se diskutují jména Milady Emmerové, která už byla ministryní zdravotnictví v letech 2004–2005, a senátora Vladimíra Drymla (SPOZ).
Dnešním jmenováním Jiřího Rusnoka premiérem chce prezident Miloš Zeman přispět k vyřešení vládní krize, do které se Česko dostalo poté, co minulé pondělí podal demisi premiér Petr Nečas (ODS); reagoval tak na aféru své podřízené Jany Nagyové, která měla neoprávněně úkolovat vojenskou rozvědku a uplácet tři poslance ODS posty ve státních firmách.
