Rušení poplatků za pobyt v nemocnici byla chyba, připustil Babiš

Praha - Zrušit poplatky za pobyt v nemocnici byla chyba. Připustil to dnes ve sněmovně ministr financí a vicepremiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj to nyní zdravotnictví používá jako argument, proč je do resortu nutné přidat více peněz. Poplatky za pobyt v nemocnici byly po verdiktu Ústavního soudu zrušeny od letošního ledna. Neobnovit je byla volební priorita ČSSD, lidovci byli proti.

„Problém jsou poplatky v nemocnicích, kde jsme z hlediska pobytu udělali chybu. Zpětně to hodnotím jako špatné rozhodnutí. Teď je to argument, aby se nalily finance,“ prohlásil vicepremiér Babiš a připomněl, že nemocnice bez poplatků žádali sociální demokraté. Koalice navíc počítá od příštího roku se zrušením poplatku za recept a návštěvu lékaře.

Šéfovi koaličního hnutí ANO se nelíbí nynější plán ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka (ČSSD) na stabilizaci zdravotnictví, který od poloviny příštího roku počítá se zvýšením plateb státu za děti, důchodce či nezaměstnané. Tímto způsobem mají stoupnout příjmy zdravotního pojištění o dvě miliardy korun ročně. První miliardu by si měly nemocnice rozdělit v červenci, druhou v říjnu. 

Peníze mají kompenzovat zrušený poplatek za pobyt v nemocnici. Stokorunový poplatek zrušil od 1. ledna 2014 Ústavní soud s odůvodněním, že pro některé skupiny společnosti má tzv. rdousící efekt. V reakci na to schválil Rusnokův úřednický kabinet novelu s poplatkem 60 korun a osvobozením dětí. Poslanecká sněmovna ji však nestihla do konce roku projednat a ani nová koaliční vláda na obnovení poplatku netrvala.

Exministr zdravotnictví Martin Holcát, který resort vedl v době, kdy soudci rozhodli o zrušení nemocničních poplatků, uvedl, že nebyl příznivcem zrušení těchto plateb. „Jsem přesvědčen, že nejde jen o příjem nemocnice, ale mají i regulační charakter,“ uvedl. Když poplatky byly, pacienti se podle Holcáta domáhali co nejkratší hospitalizace a bylo i víc propustek.

Zdravotnická zařízení kvůli výpadku poplatků od ledna přišla o miliony korun, výpadek příjmů nemocnicím dosud nikdo nenahradil. Ministr Němeček proto počátkem března slíbil, že stát bude zrušené poplatky kompenzovat ve dvou vlnách. První miliardu by nemocnice měly dostat v červenci, druhou v říjnu.

Jako náměstek Fakultní nemocnice Motol Holcát potvrdil, že pro nemocnice znamená konec poplatků „nepříjemný výpadek“. Nemocnice s tímto příjmem v rozpočtu počítaly, každé omezení se dotkne jejich chodu. „Ve vládním prohlášení byl slib kompenzací, tak uvidíme,“ dodal. Loňské hospodaření státních nemocnic, které ještě mohlo počítat s platbami za pobyt, skončilo s miliardovou ztrátou. Krajské nemocnice loni hospodařily se ztrátou, která byla o 600 milionů vyšší.

Zasedání vlády
Zdroj: Vít Šimánek/ČTK

S neobnovením nemocničního poplatku měli při koaličním vyjednávání problém lidovci. „My jsme na to upozorňovali a nepovažovali jsme za dobrý nápad, aby se poplatky za pobyt v nemocnici zrušily,“ konstatoval ve sněmovně šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Návrhem na stabilizaci zdravotnictví se bude na některém z příštích jednání zabývat vláda, v pondělí o něm diskutovala koaliční rada.

Babiš rovněž kritizoval hospodaření zdravotních pojišťoven

Ministr Babiš dnes rovněž odmítl, aby se problémy ve zdravotnictví řešily navyšováním plateb za státní pojištěnce. Poukázal na dvě miliardy na rezervním fondu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). V rezervním fondu je 1,928 miliardy korun.

Podle mluvčí SÚKL Lucie Šustkové lze ale s těmito prostředky nakládat pouze v souladu se zákonem. „Jde o mimorozpočtové zdroje, které užívá ústav pro zajištění své činnosti prováděné podle zákona, nelze-li tuto činnost zajistit v potřebném rozsahu z rozpočtových zdrojů,“ uvedla s tím, že pokud by se tyto peníze měly z fondu vzít, musel by se změnit zákon.

Finance ve zdravotnictví
Zdroj: Pavel Wellner/isifa/Lidové noviny

Babiš trvá i na přísnější kontrole hospodaření zdravotních pojišťoven, v jejich dozorčích radách by podle něj měli být i zástupci ministerstva financí. Podle Holcáta už zástupci ministerstev ve správních radách jsou. „Samozřejmě záleží na kvalitě lidí, kteří tam jsou, jak na tom budou pracovat - bez ohledu na ministerstvo,“ uvedl.

Ministr financí zkritizoval hospodaření pojišťoven jako neprůhledné, v tomto hodnocení se s ním dnes shodl Holcát, jenž jako ministr navrhoval zřízení orgánu, který by pojišťovny víc kontroloval. Holcát také žádal, aby zdravotně pojistné plány pojišťoven byly v souladu s úhradovou vyhláškou, již vydává ministerstvo. Stanoví v ní rámec výdajů pro jednotlivé druhy péče.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Aplikace zlínských vědců by mohla přesněji předpovídat bleskové povodně

Vědci ze zlínské Univerzity Tomáše Bati skončili s testováním nové aplikace Flapris, která by mohla pomoci s přesnější předpovědí bleskových povodní. Systém správně odhadl nebezpečí ve třech ze čtyř případů, jak České televizi potvrdil jeden z tvůrců David Šaur. Podle něj včas určí místa, kde hrozí nebezpečí, kudy poteče voda a v jakém množství. Zpřesnit předpověď dokáže až na úroveň obcí. Systém budou vědci testovat ještě ve spolupráci s Českým hydrometeorologickým ústavem (ČHMÚ).
před 2 hhodinami

Husákovy děti stárnou, Česko na to není připraveno, varuje ředitel ÚZIS Dušek

Už za deset let bude Česká republika potřebovat o desítky tisíc víc lůžek pro dlouhodobě nemocné seniory, říkají data. Experti hledají způsoby, jak Českou republiku na tuto situaci připravit.
před 2 hhodinami

Skopeček byl zvolen místopředsedou sněmovny

Dalším místopředsedou sněmovny se stal kandidát ODS Jan Skopeček, Olga Richterová (Piráti) v tajné volbě neuspěla. Jedna ze čtveřice pozic zůstala neobsazená. Zájem o post má i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), ten ale zatím kandidovat nemůže, protože stále vykonává ministerskou pozici. Poslanci ve funkcích zároveň potvrdili nově zvolené předsedy výborů. Dosavadní vládní strany oznámily, že chtějí svolat mimořádnou schůzi sněmovny ke střetu zájmů předsedy ANO Andreje Babiše.
09:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Babiš dostal podle přiznání od svých firem přes 477 milionů, píší Seznam Zprávy

Agrofert, svěřenské fondy a další firmy ve vlastnictví předsedy ANO Andreje Babiše letos vyplatily Babišovi přes 477 milionů korun. Podle majetkového přiznání, ze kterého cituje server Seznam Zprávy, koupil Babiš rovněž nemovitost za více než 389 milionů korun. Babišovo ANO jedná o vzniku vlády s SPD a Motoristy. Po výzvě prezidenta Petra Pavla ve čtvrtek uvedl, že těsně před tím, než ho hlava státu jmenuje do premiérské funkce, oznámí způsob řešení svého střetu zájmů.
před 6 hhodinami

Oslavy 17. listopadu: města zaplní piety i kulturní akce

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.
před 6 hhodinami

Stanovit pravidla je podle adiktologů nejdůležitější v prevenci digitální závislosti dětí

Zanedbávají spánek i školu, přestávají je bavit dřívější koníčky a většinu času jim zabírá hraní počítačových her nebo sledování sociálních sítí. Podle průzkumu podlehlo digitální závislosti šest procent dětí do osmnácti let. Adiktologové rodičům radí zachovat klid, nezakazovat technologie, ale nastavit jasná pravidla a zajímat se o to, co děti on-line dělají. Další doporučení najdou rodiče od začátku listopadu na portálu DigiRozhledna.
před 7 hhodinami

Máme silnou společnost, ale ne silný stranický systém, míní filozof Kroupa

Od revoluce se podařilo v Česku vytvořit silnou občanskou společnost, silnou ústavu, nepodařilo se ale vytvořit silný stranický systém, řekl v pondělí v knihovně Václava Havla politolog, filozof, signatář Charty 77 Daniel Kroupa při příležitosti uvedení knihy esejů a rozhovorů Disidenti u moci: Česká cesta ke svobodě a demokracii, kterou připravil historik Petr Hlaváček. Nad publikací debatovali také další disidenti – Jan Dobrovský, Jan Urban, Kamila Bendová a Eda Kriseová.
13. 5. 2025Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Nový klimatický cíl EU není dobrá zpráva, říká Knotek. Hladík kvituje vyjednané ústupky

Europarlament schválil plán na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 ve srovnání s rokem 1990. Česko si podle ministra životního prostředí v demisi Petra Hladíka (KDU-ČSL) vyjednalo ústupky, které v Událostech, komentářích označil za „velmi podstatné“. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v debatě moderované Terezou Řezníčkovou poukázal na negativní dopady, které nový cíl může pro Česko a Evropu podle něj mít. „Děsily by mě dopady toho, kdybychom řekli, že na dekarbonizaci rezignujeme,“ reagoval europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
před 8 hhodinami
Načítání...