Praha - Nebezpečná místa mizí z českých dálnic jen velmi pomalu. Přestože policie před dvěma lety vytipovala skoro stovku rizikových úseků, Ředitelství silnic a dálnic zatím situaci zlepšilo jen na desítce z nich. Navíc se zatím jedná jen o změny drobné, kdy se například změnilo dopravní značení, k přestavbě žádného kritického místa ale nedošlo.
ŘSD neřeší krizová místa dálnic
Před sedmi lety se blízko známého odpočívadla Devět křížů udála tragédie, při které po nárazu kamionu do autobusu, který se snažil najet na dálnici, zemřelo šest lidí. Ta pak jako jedna z mála brzy spustila stavební práce, kterými Ředitelství silnic a dálnic upravilo připojení na dálnici tak, aby už vyhovovalo současným normám. Ale na dalších podobně rizikových nájezdech se už roky nic neděje.
Krizový 201. kilometr nemá připojovací pruh
Kolem Brna je kritických míst hned několik. Třeba na 201. kilometru dálnice D1 chybí připojovací pruh úplně. „Dopravní nehody jsou tady na denním pořádku,“ nepřekvapí pak tvrzení dotázaného policisty. „Například jenom na křížení dálnice D1 a D2 to byly desítky nebo dá se říct přes 100 dopravních nehod, v obou směrech,“ popisuje další nebezpečné místo Leoš Tržil, šéf dopravní policie.
I proto policie v roce 2009 vytipovala ty nejhorší úseky: našla 21 míst bez připojovacího pruhu, jedenapadesátkrát nahlásila tento pruh extrémně krátký, třikrát úzký a čtyřikrát zase objevila sjezd bez pruhu odbočovacího. Seznam dostalo ministerstvo dopravy, to pak zaúkolovalo ŘSD - oprav je ale do dnešního dne hotových jen minimum. Leoše Tržila to nicméně moc nepřekvapuje. „Budu upřímný, nečekal jsem žádný zázrak,“ tvrdí lakonicky Tržil.
Úpravy se týkaly především R46
„Už proběhla úprava dopravního značení zhruba na deseti lokalitách, převážně na rychlostní silnici R46 z Olomouce do Vyškova,“ vyjmenovává zrealizované nápravy mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Martina Vápeníková. ŘSD tvrdí, že na víc zatím nebyly peníze. V tuto chvíli ale na ŘSD mají alespoň plán, podle kterého chtějí na dálnici D1 kromě úpravy značení odstranit některé stoupací pruhy a předělat je na připojovací. „Pokud mohu mluvit o změně těch stoupacích pruhů a přebudování na připojovací pruhy, tak by se jednalo o desítky milionů korun,“ objasňuje finanční stránku úprav Vápeníková.
Nejnákladnějším opatřením má v budoucnu být stavba pruhů nových. Kvůli ní ale bude muset stát nejdříve vykoupit pozemky. Týká se to například silnice R7 a nájezdů u Středokluk nebo Slaného.
Leoš Tržil