Zájem o dávku na dlouhodobé ošetřovné je rok od zavedení nižší, než očekávalo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Podle kritiků je systém špatně nastaven a lidé pečující o blízké v poslední fázi života tak na pomoc mnohdy nedosáhnou. Ministerstvo ale v současnosti změny zákona nechystá.
Rok od zavedení dlouhodobého ošetřovného: zájem nedosáhl očekávání, podmínky kritizují hospice
Stát lidem do dubna vyplatil zhruba 6700 dávek ve výši 65 milionů korun. Podle původních odhadů ministerstvo očekávalo proplácení dávky až 30 tisícům žadatelů ročně. V současnosti využívají dávku lidé hlavně při péči o blízké nad 70 let. Starají se převážně o nemocné s rakovinou.
Podle zástupců hospiců by ale zákon měl více zohlednit péči o umírající, kteří nyní na pomoc dosáhnou jen v malé míře, a to kvůli nastaveným podmínkám. Jednou z nich je třeba to, aby lidé, o které má být pečováno, byli nejméně sedm dní hospitalizováni.
Složité vyřizování
Výhrady k podmínkám zákona mají i někteří poslanci. „Je nutné ten systém nějak zrevidovat. Ta lhůta sedmi dnů je hodně limitující ve vztahu k hospicové péči,“ říká Radka Maxová (ANO), předsedkyně výboru pro sociální politiku.
Právě dlouhodobě nemocní v poslední fázi života jsou často ošetřovaní ambulantně nebo jsou hospitalizovaní velmi krátkodobě. „Za ten rok fungování příspěvku jsme my měli 330 pacientů. Co já vím, tak od nás to využily tři rodiny,“ uvádí Ruth Šormová, ředitelka hospice Cesta domů. Podle ní dávka pomůže spíš lidem po těžkém úrazu nebo například infarktu, kde lze očekávat dlouhodobou rekonvalescenci.
Podle předsedkyně výboru pro sociální politiku Maxové rodiny odrazuje i složité vyřizování. „Ty nenaplněné cíle jsou určitě i kvůli šílené administrativě, která je s dávkami spojená. Rodiny si často radši vezmou neplacenou dovolenou.“
Poslanci tak od ministerstva žádají novelizaci příspěvku. „Budeme tlačit na MPSV, aby byly v systému změny. Možná kvůli tomu svoláme kulatý stůl,“ dodává Maxová.
A změnu by uvítaly i hospice. „Pomohlo by například, kdyby o dávce nerozhodoval jen jeden lékař, ale kdyby se okruh lékařů rozšířil například i na praktiky,“ řekla Šormová.
Ministerstvo ale do systému zatím zasahovat nijak nechce. „Co se týká podmínek poskytování, MPSV v současné době nepřipravuje jejich novelizaci. Dostatečné zhodnocení efektivity nastavení dávky lze vyhodnotit až po 1,5 až dvou letech,“ uvedla mluvčí resortu Andrea Vašáková.
Lidé, kteří se chtějí postarat o příbuzné s vážnou nemocí či po úrazu, si mohou od loňského června také brát až tříměsíční placené volno. Získají ho tehdy, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Z něj by měli pak pobírat 60 procent základu svého příjmu.
Dlouhodobé ošetřovné je možné dostat na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů by potřeboval ještě aspoň měsíc celodenní opatrování. Volno si může vzít manželka, manžel, registrovaný partner či partnerka, sourozenci, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta či strýc. O nemocného může pečovat i protějšek těchto příbuzných, pokud bydlí s pacientem ve stejné domácnosti. Pečující se mohou střídat.
