Praha - Vláda podpořila návrh ministerstva práce a sociálních věcí, který počítá se vznikem takzvaných dětských skupin. Měly by se stát alternativou mateřských škol a jeslí. Ministerstvo si od služby slibuje větší zaměstnanost matek či otců a s ní také větší odvody do státní pokladny. Skupiny by mohli zakládat zaměstnavatelé, státní instituce i jednotlivci pro maximálně 24 dětí.
„Nacházíme se v situaci, kdy několik desítek tisíc rodičů nemá možnost umístit své dítě do předškolního zařízení,“ připomněl ministr Jaromír Drábek (TOP 09). Budování školek by ale podle resortu bylo pomalé a drahé. Aby se pokryla poptávka, musel by stát vydat 2,5 miliardy korun a města a obce 846 milionů. Investice by navíc podle autorů zákonné úpravy nemusela být účelná, protože porodnost již zase klesá.
Kalousek očekává pozitivní dopad na státní rozpočet
Oprávnění pro vznik dětské skupiny bude vydávat ministerstvo. Žadatel bude muset zajistit vhodné prostory a personál, splnit hygienické požadavky a uzavřít potřebné pojištění. Musí mít také koncepci výchovy a péče, z níž by byla jasná otevírací doba, denní režim a stravování i program dětí. „Dětská skupina má být méně formální zařízení, které bude mít snížené nároky například na hygienické předpisy, kompetenci pečující osoby,“ dodal ministr.
- V dětské skupině smí být až 24 dětí, o které musí pečovat minimálně dvě osoby. Pokud bude ve skupině dítě mladší dvou let, zaměstnavatel musí najmout ještě jednu pracovní sílu.
- O děti by se mohly starat i zdravotní sestry, porodní asistentky nebo sociální pracovníci.
- Dětská skupina nemusí dítě vzdělávat, pečovatelé mu ale musí poskytnout podněty k tomu, aby se rozvíjelo.
Nová služba nemá být podle ministerstva zisková. Rodiče by poskytovateli hradili maximálně náklady. Kdyby potomka dali do dětské skupiny a začali chodit do práce, mohli by mít slevu na dani. Zaměstnavatelé by si zas mohli z daní odpočítat za zřízení skupiny 95 000 korun a ročně za provoz 86 640 korun. I tak by se ale podle ministerstva novinka vyplatila. Práci by mělo víc rodičů a z jejich příjmů by přiteklo do rozpočtu několik miliard. Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) k návrhu poznamenal, že od něj očekává pozitivní dopad na státní rozpočet.
V Česku je nedostatek míst v jeslích a ve školkách. Porodní boom vyvrcholil v roce 2008. Od poloviny 90. let se přitom ročně rodilo méně dětí, obce tedy postupně zavíraly nevyužité školky, které nyní chybějí. Například ve školním roce 2010/2011 přišla zamítavá odpověď na 39 500 žádostí o přijetí do předškolního zařízení.
Proti návrhu ale měli námitky odboráři, firmy či hospodářská komora. Chudší rodiny by podle nich na službu nemusely mít peníze, záměr podle nich neobsahuje ani žádné pobídky ke zřizování a pro dřívější návrat rodičů do práce. Některým odborníkům zas vadilo to, že by novinka nezajišťovala vzdělání jako školky, matky a otcové by o ni tedy nemuseli stát.
