Praha - Sněmovna na dnešním zasedání vyřadila ze schůze projednání sporného vládního návrhu majetkového vyrovnání s církvemi. Poslanci by se k němu mohli vrátit asi až na své červnové schůzi. Původně se předpokládalo, že se tématem bude zabývat již dnes. Opozice se ale postavila proti a nesouhlasil s tím ani poslanec ODS Vlastimil Tlustý a někteří další občanští demokraté, kteří vládní předlohu kritizují.
Poprvé se návrhem poslanci zabývali 29. dubna, den před hlasováním o vyslovení nedůvěry vládě. Sněmovna tehdy na návrh poslance ODS Vlastimila Tlustého přerušila projednávání normy do doby, než ji vláda doplní o definici a ocenění majetku, kterého se má zákon týkat.
Vláda ještě 30. dubna na svém mimořádném zasedání schválila doplněný návrh zákona. Kabinet normu doplnil o definici vydávaného majetku a ocenění budov a pozemků. Vláda měla podle Tlustého, který měl k zákonu výhrady ještě před samotným projednáváním ve sněmovně, doplnit předlohu tak, aby byl jasný rozsah či definice majetku, kterého se předloha týká.
Nicméně způsob, kterým vláda doložila, jak došla k výši majetku, který chce vracet či nahradit církvím, je podle Tlustého v rozporu s restitučními principy i zákony o oceňování. Tlustý k tomu v Otázkách Václava Moravce uvedl, že dokud se způsob definice vraceného majetku blíže nevyjasní, je pro něj návrh nepřijatelný. Všechny restituce od roku 1991 podle Tlustého vycházely ze znaleckých posudků a tabulkových cen. Vládní výpočet podle něj ale tento princip porušuje. K výhradám se přidal i stínový ministr kultury ČSSD Vítězslav Jandák.
Spory se vedou i o plánovanou šedesátiletou délku splátek. Místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová ji navrhuje zkrátit na 20 let. ČSSD chce dobu splátek zkrátit na pět let a peníze získat z privatizací. Se zkrácením souhlasí i kardinál Miloslav Vlk. Ten v nedělních Otázkách řekl, že přijetí vládního návrhu by znamenalo restituční tečku a římskokatolická církev by již žádné další majetkové nároky vůči státu nevznášela.
Topolánkův kabinet problém řeší od února 2007
Vláda Mirka Topolánka v únoru 2007 oznámila, že má zájem na obnovení dříve přerušeného jednání o urovnání vztahu mezi státem a církvemi. V květnu pak byla zřízena komise, která připravila návrh řešení vztahu státu a církví. Doporučila ministerstvu kultury, aby předložilo návrh zákona, jehož základním principem by byla kombinace finanční náhrady a restituce.
Ministr kultury Jehlička pak v říjnu 2007 oznámil dohodu státu s církvemi. Církevním řádům se vrátí třetina majetku a ostatní dvě třetiny majetku ohodnocené na 83 miliard korun se mají církvím vyplácet 60 až 70 let. Na základě této dohody schválila těsně před první prezidentskou volbou 23. ledna 2008 vláda návrh věcného záměru zákona. Objevovaly se tak názory, že ODS vyšla vstříc požadavkům lidovců, kteří tak na oplátku dají své hlasy prezidentskému kandidátovi občanských demokratů Václavu Klausovi. Ten byl nakonec zvolen v druhé prezidentské volbě mimo jiné i hlasy části lidoveckých zákonodárců.
Církevním majetkem se zabývaly již sociálnědemokratické vlády
Zemanova vláda na konci 90. let ustavila komisi pro vztahy s církvemi v čele s tehdejším ministrem kultury Pavlem Dostálem. Ten pak v dubnu 1999 navrhl dvě varianty pro vyřešení vztahu státu a církví. Podle první by se financování církví vyřešilo na základě výčtového zákona o navrácení majetku. Druhá varianta, preferovaná Zemanovým kabinetem, znamenala shromáždění nárokovaného majetku ve fondu, z jehož výnosů by byly církve placeny.
Další pokrok ve věci církevního majetku nastal až o čtyři roky později. Církevní komise tehdejší koalice ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU dospěla v březnu 2004 k první shodě ve sporu státu a církve o majetek. Stát si měl podle koaliční shody ponechat sporný majetek za zhruba 100 miliard korun a církvím by za něj vyplatil náhradu.
Bohužel lidovci a Unie svobody se nakonec se sociálními demokraty na způsobu majetkového vypořádání nedohodli, a vláda tudíž vyjednávání s církvemi přerušila. Ministr Dostál pak ještě na začátku roku 2005 přišel s různými kompromisními návrhy. Jeden z nich počítal s vydáním části majetku podle výčtového zákona a části na základě obecného restitučního zákona. Představitelé KDU-ČSL však trvali na narovnání formou roční renty od státu, což ale odmítal Dostál. Poslední Dostálův návrh znamenal, že by stát po několik desítek let zajistil financování všech církví, pokud se do budoucna vzdají majetkových nároků.
