Reportéři ČT se zaměřili na majetky ředitelů nemocnic

Praha - Podle odhadů se ve zdravotnictví ročně ztrácí kolem 30 miliard. Peníze často mizí v předražených zakázkách či podezřelých nákupech přístrojů. Nyní se Reportéři ČT ve spolupráci se serverem Aktuálně.cz zaměřili na vrcholné manažery nemocnic. Plat ředitelů IKEMu, Homolky či Olomoucké fakultní nemocnice není ani sto tisíc měsíčně, přesto mají majetky v řádech desítek milionů. Jejich nemocnice už zkoumá protikorupční policie. Mluvčí útvaru Roman Skřepek uvedl, že v tuto chvíli nemůže specifikovat další kroky, potvrdil ale, že policie ve vztahu k některým nemocnicím tyto kroky provádí. Hospodářské noviny dnes navíc uvedly, že neznámá firma bez zaměstnanců Kardioport dostane od IKEMu v příštích čtyřech letech v rámci obří zakázky téměř 1,8 miliardy korun. Podle zveřejněných dokumentů k tendru to ale mělo být jen 440 milionů.

„Není pochyb o tom, že v celé téhle zemi korupce vládne víc, než je zdrávo a zdravotnictví se tomu jistě nevymyká,“ nedělá si iluze ministr zdravotnictví Leoš Heger. O poměrech v resortu navíc promluvil před pár týdny na videu, které bylo natočeno na výjezdní poradě a poté uniklo na veřejnost, i ředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík. Ředitel ovšem předem rozhovor zrušil těsně před natáčením pro údajnou nevolnost. Zájem se vyjádřit neměl ani Jan Malý, ředitel jedné z klíčových státních nemocnic v Česku, pražského IKEMu. Právě IKEM je přitom jednou z nemocnic, kterou koncem roku měla navštívit protikorupční policie.

Podle vyjádření Transparency International největší finanční úniky ve zdravotnictví spočívají v předražených zakázkách, stavebních pracích, netransparentních nákupech, lékové politice i manažerském rozhodování. „Řada manažerů skutečně majetek neuvedla, takže jsme použili opět stejnou metodu, jako jsme používali vždy u veřejných činitelů a politiků z veřejně dostupných zdrojů, jako je například obchodní rejstřík, jako je katastr nemovitostí. Tak jsme dohledávali jednotlivé majetky a přišli jsme na to, že u některých manažerů majetek převyšuje prokazatelné příjmy, které jako manažeři placení ze státních peněz mají,“ tvrdí šéfreportérka Aktuálně.cz Sabina Slonková. Podle jejích informací jsou největší disproporce mezi majetkem a příjmy u manažerů IKEMu.

Nahrávám video
Majetky vrcholných manažerů nemocnic
Zdroj: ČT24

Rozdíly mezi platy ředitelů státních nemocnic jsou značné, ačkoliv se řídí platovými tabulkami pro státní sféru. Zatímco ředitelka Všeobecné fakultní nemocnice a bývalá ministryně zdravotnictví Dana Jurásková uvedla roční plat včetně odměn ve výši 362 tisíc, ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý milion a půl. V průměru se pohybují mezi 50 až 80 tisíci měsíčně v závislosti na osobním ohodnocení, stejně individuální jsou i roční odměny, které se mohou pohybovat v řádu statisíců. „Ředitelé mají platy relativně slušné, rozhodně se nedá mluvit o tom, že by byli na průměrných platech. Ty platy, které mají, se samozřejmě odvíjejí od platů ve veřejné sféře, nikoli od platů komerční sféry,“ vysvětluje Heger.

Pochybná výběrová řízení provází IKEM pravidelně

Osmašedesátiletý ředitel pražského IKEMu Jan Malý patří k nejmovitějším manažerům ve zdravotnictví. Do funkce byl jmenován před necelými pěti lety, celý život přitom pracoval jako lékař. Kromě rodinné vily na pražské Haunspalce vlastní několik dalších nemovitostí včetně dvou apartmánů v lukrativní části Špindlerova Mlýna a pozemky ve Štěchovicích a u Tuchlovic. Podle záznamu z katastru nemovitostí vždy platil bez hypoték či půjček a žádný majetek nerestituoval. „Určitá podezření tam byla koncem minulého roku, které vyšetřuje také náš kontrolní odbor. My jsme si vyžádali vysvětlení od ředitele a jeho náměstků, jestli k tomu mohou něco podat,“ uvedl ministr.

I druhý muž IKEMu, sedmatřicetiletý kardiochirurg Ivan Netuka, který od atestace před 11 lety pracuje jako lékař a poslední tři roky je rovněž zástupcem ředitele, disponuje mnohamilionovým majetkem, o jehož původu odmítá mluvit, i když jej z velké části nabyl ještě před nástupem do funkce. V jeho případě jde celkem o čtyři nemovitosti v Praze včetně stotřicetimetrového bytu v historickém centru Prahy v Haštalské ulici. Netuka považuje zájem médií o svoje finanční poměry za účelové útoky a „bezprecedentní zostuzovací kampaň“ a v současné situaci nemá zájem veřejně vystupovat a jakkoliv se obhajovat.

Neznámá firma dostane od IKEMu v rámci zakázky 1,8 miliardy

Detektivy operující v IKEMu zajímá mimo jiné i tendr, který vyhrála neznámá firma s anonymními akciemi KardioPort. Hospodářské noviny (HN) dnes uvedly, že firma dostane v příštích čtyřech letech téměř 1,8 miliardy korun, podle zveřejněných dokumentů k tendru to ale mělo být jen 440 milionů. Podle HN se zápis o vyhodnocení tendru „tváří“, že nemocnice výrazně ušetřila: Původní odhad byl dvě miliardy, z tendru však vyšla příznivá cena 440 milionů. Soutěž ale byla vypsána na dobu čtyř let, zatímco vysoutěžených 440 milionů je cena za rok. Nemocnice tak firmě zaplatí čtyřikrát více, než uvedla v registru veřejných zakázek. Ředitel kliniky Jan Malý přes mluvčího nemocnice vzkázal, že nemocnice s Kardioportem ušetří až čtvrtinu nákladů.

Leoš Heger:

„Ta záležitost s firmou Kardioport se teď vyšetřuje a musím říct, že nákup generálním dodavatelem prakticky celého sortimentu zdravotnického sortimentu je velmi neobvyklý.“ 

Podle HN ale v kanceláři Kardioportu nikdo nesedí, nelze najít telefon a firma oficiálně podniká v nemovitostech. Nesplňovala tak podmínky tendru – zkušenosti s podobnými stamilionovými obchody. Nemocnice si navíc v podmínkách soutěže vymínila, že se zúčastnit smí jen firma, která má nejméně čtyřsetmilionový obrat, na svém kontě tři podobné dodávky a různé zdravotnické certifikáty. Kardioport se proto dohodl s renomovanými společnostmi, že mu budou dělat subdodavatele – například s koncerny B. Braun a Synlab a jen díky tomu zadání soutěže splnil. Ministerstvo v těchto dnech vyšetřuje, zda ve firmě Kardioport nedrží majetkový podíl někdo ze stávajícího managementu IKEMu.

Podezřelý nákup gama nože na Homolce

Bydlení za bezmála 12 milionu korun si pořídil i ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý. A rovněž nemocnice, kterou řídí bezmála pět let, je v současné době předmětem zájmu protikorupční policie. „Policejní šetření nyní probíhá v Nemocnici Na Homolce, odkud máme signály o předražených nákupech z doby minulé, které byly velmi specifické, jednalo se zejména o obnovu gama nože. Jsou tam případy nějakého outsourcingu pomocí společností s ručením omezeným, tak to je právě ta oblast, kterou vyšetřuje protikorupční policie,“ vysvětluje Heger. Podle dostupných informací jde o nejdražší gama nůž na světě. Nemocnice Na Homolce za něj zaplatila 152,4 milionu korun, zatímco Washingtonova nemocnice v kalifornském Fremontu za stejný model zaplatila pouze 115 milionů.

Vyšetřování kvůli předraženým zakázkám a neprůhlednému financování v IKEMu a v Nemocnici Na Homolce v těchto týdnech právě probíhá. Ve Fakultní nemocnici v Olomouci už obvinění padlo. A to na adresu ředitele nemocnice Radomíra Maráčka. Policie ho podezřívá, že zmanipuloval veřejné zakázky za desítky milionů korun, z pletich při veřejné soutěži a dražbě a z porušování povinnosti při správě cizího majetku. Maráček byl do konce vyšetřování postaven ministrem zdravotnictví mimo službu. „V souvislosti s financováním některých zakázek v olomoucké fakultní nemocnici stíháme jednu osobu, trestní stíhání stále probíhá, zatím se opravdu týká jenom jedné osoby. V nejbližších měsících ještě budeme vyhodnocovat některé důkazy, které máme,“ tvrdí Skřepek.

I Maráček odmítá zveřejnit své příjmy a majetek, stejně tak jakékoliv pochybení ve funkci. „Já se nebojím, že někdo něco objeví, že zjistí, jestli mám někde nemovitosti v Čechách, nebo v zahraničí. Nemám prostě obavy z toho, že by někdo na něco přišel. Opravdu já, mé soukromí, je pro mě velmi důležité, já si ho cením a pro mě ten pocit zveřejňovat ty věci, dávat je nějak ven jsou pro mě opravdu velmi, velmi obtížné,“ hájí se. Ministr Heger chce kauzy uzavřít co nejdříve. „Nechci říkat, že bych byl spokojen, kdyby se něco prokázalo, ale jistě by to vyčistilo situaci. Takhle žijeme v určité nejistotě, jak to bylo, podezření jsou tady jistě v mnoha kauzách. Já pro sebe si z toho dělám poučení, že je potřeba postupovat do budoucna velmi čistě, že je potřeba sledovat pravidla daleko ostřeji, než byla doposud sledována,“ uzavřel ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Rusnok: Snižovat kvůli drahé ropě spotřební daň by bylo nebezpečné

Válka na Blízkém východě a omezení dopravy v Hormuzském průlivu už zvyšují ceny ropy na světových trzích. Podle bývalého guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka, který byl hostem Otázek Václava Moravce, se může situace promítnout do vyšší inflace i pomalejšího ekonomického růstu. Varoval také před snahou reagovat na dražší pohonné hmoty snížením spotřební daně, které by podle něj bylo nešťastným krokem.
před 2 hhodinami

Rakušana místopředsedou sněmovny nezvolíme, uvedli Okamura a Vondráček

Vládní koalice nezvolí Víta Rakušana (STAN) místopředsedou sněmovny, řekli v Otázkách Václava Moravce Tomio Okamura (SPD) a Radek Vondráček (ANO). Podle Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) koalice nedodržuje dohody. „Mně to přijde velmi farizejské a účelové,“ řekla Miroslava Němcová (ODS). Hosté také hovořili o vnímání ústavních činitelů či o aktuálním dění spojeném s konfliktem na Blízkém východě.
11:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoDokončení páteřní dálniční sítě je prioritou, říká Bednárik

Lepší propojení mezi regiony, s evropskými zeměmi i kratší cestovní vzdálenosti – to vše přinese dokončení páteřní dálniční sítě. Právě to označil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) v Událostech, komentářích z ekonomiky za jednu z největších priorit. Nejdůležitější je podle něj dobudování páteřní sítě dálnic a silnic prvních tříd. „Když už nedokončit do konce volebního období, tak aspoň je připravit tak, aby se daly dokončit do roku 2035,“ klade si za cíl Bednárik. Senátor Ondřej Lochman (STAN) považuje za prioritní práci na dálnici D0 označované jako Pražský okruh a dálnici D52 a D3. Dokončená dálniční síť bude mít podle obou diskutujících pozitivní vliv na českou ekonomiku. „Investice do toho, že budeme mít novou dálniční síť, která nám přinese vyšší HDP, znamená, že stát bude mít reálně více peněz a potom se bude lépe žít občanům,“ uvedl Lochman. Debatou provázeli Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
před 5 hhodinami

V Praze přistál další repatriační let z Dubaje

V Praze v noci na neděli přistál repatriační let z Dubaje, který ze Spojených arabských emirátů dopravil do Česka 189 lidí. Repatriační let ze saúdskoarabského Rijádu a pravidelná linka z Dubaje mají několikahodinová zpoždění, řekla mluvčí letecké společnosti Smartwings Vladimíra Dufková. Z Prahy do Dubaje, kde se podle údajů ministerstva zahraničních věcí nachází nejvíc českých turistů, odletí pravidelná linka Smartwings.
10:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Hnutí STAN podle modelu Kantaru přeskočilo ODS, dál vede ANO

V čele únorového volebního modelu agentury Kantar CZ zůstává s velkým náskokem hnutí ANO. Na druhé místo se dostalo hnutí STAN, které těsně předstihlo ODS. Následují čtvrtí Piráti. Pokud by strany kandidovaly samostatně, dostalo by se do sněmovny už jen hnutí SPD a Motoristé. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
před 6 hhodinami

Zkrácených úvazků přibývá, Česko ale za průměrem EU zaostává

Na zkrácený úvazek v rámci hlavního pracovního poměru pracovalo koncem loňského roku více než půl milionu lidí, což je o 6,4 procenta více než ve stejném období roku 2024. Šlo o necelou desetinu všech pracujících, v Evropské unii přitom zkráceného úvazku využívá v průměru přes sedmnáct procent zaměstnanců. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) a Eurostatu. Nárůstu částečných úvazků pomohlo podle oslovených expertů zavedení slevy na pojistném v roce 2023.
před 10 hhodinami

VideoVyužijte jaro k revizi kotlů, vyzývají spotřebitele servisní firmy

Servisní firmy vyzývají k tomu, aby lidé s končící zimou nezapomněli na pravidelné revize kotlů a dalších spotřebičů. Podle jejich zkušeností se zákazníci ozývají hlavně během záruční doby zařízení, pak zájem často opadá.
před 12 hhodinami

Vláda plánuje přísnější tresty pro neplatiče alimentů

Vláda chce zavést přísnější tresty pro neplatiče alimentů a častěji je posílat do vězení. Příslušný zákon se přitom měnil naposledy v lednu a naopak trestní stíhání za zanedbání povinné výživy v řadě případů ukončil. Lidé, kteří byli odsouzeni jen za neplacení výživného, byli automaticky propuštěni na svobodu. Trestné jsou nyní jen případy vystavení dítěte nebezpečí nouze. Podle připravované novely by mohl soud za úmyslné neplacení poslat člověka do vězení až na rok.
před 13 hhodinami
Načítání...