Registrovaným partnerům se otevírá cesta k adopci dítěte svého protějšku

Praha - Registrovaní partneři by si v budoucnu mohli adoptovat dítě svého protějšku. Počítá s tím novela, kterou dnes předložilo několik poslanců. Nejprve ji ale dostane k projednání vláda. Adopce cizích dětí ale i nadále možná nebude.

Podle návrhu by si žena či muž mohli osvojit dítě svého partnera, pokud má v rodném listu uvedeného jen jednoho rodiče nebo pokud jeho druhý rodič o dítě nepečuje a dá souhlas s osvojením dítěte. O adopci by rozhodoval soud. Pokud by dětem bylo víc než 12 let, museli by s osvojením také souhlasit.

Novelu představila poslankyně hnutí ANO a předsedkyně Stálé komise pro rodinu, rovné příležitosti a národnostní menšiny Radka Maxová. Všichni odborníci se podle ní shodují na tom, že dětem z registrovaných rodin nehrozí žádné narušení sexuální orientace ani identity. Stejné je to i u postavení ve školním či jiném kolektivu. Podle Maxové je důležité zamyslet se především nad tím, jaké vzory si mají děti z rodin odnést: „Mají zažít především láskyplný vztah a fungující komunikaci uvnitř vztahu. Sdílení dobrého, ale i přirozené projevy nepohody a řešení problémů.“

Pod novelu se dosud podepsalo dvanáct poslankyň a poslanců z ANO, ČSSD, TOP 09 a KSČM. Je mezi nimi například předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) nebo místopředsedkyně Jaroslava Jermanová (ANO). Další zákonodárci by se měli přidat na pátečním jednání dolní komory, kde autoři novelu předloží.

Stejný návrh předložila skupina poslanců už loni na jaře. Kvůli pádu vlády a rozpuštění dolní komory ale předloha spadla pod stůl. Maxová věří, že nynější norma bude mít dostatečnou podporu zákonodárců a mohla by začít platit příští rok. Děti, které vyrůstají se dvěma matkami či dvěma otci, mohou nyní oficiálně mít jen jednoho rodiče. Platforma pro rovnoprávnost, uznání a diverzitu (PROUD) už několik let upozorňuje na to, že to takzvaným duhovým rodinám komplikuje život.

Tereza: Mám husí kůži z toho, že moje žena nemá k dítěti žádná práva

Roční dceru Sáru spolu mají například Tereza a Pavla Mikšaníkovy. Biologickou matkou holčičky je Tereza. „Mám až husí kůži z toho, že moje žena nemá k dítěti žádná práva,“ podotýká s tím, že kdyby se s ní něco stalo, Sára by zůstala pro úřady oficiálně bez rodičů. Problémy ale mohou nastat i v nemocnici nebo jednou ve školce. „Mohou se k nám zachovat způsobem, který vlastně říká zákon: 'Pro mě nejste nic, pro mě jste dva rozdílní lidé a toto dítě je jen biologických rodičů,'“ obává se Tereza. Změnou zákona by ale obě matky nebo oba otcové měli k dítěti i vyživovací povinnost. V případě rozpadu jejich partnerství by se tak péče o dítě řešila jako při rozvodu manželů.

Podle výsledků sčítání lidu z roku 2011 vyrůstalo v českých homosexuálních domácnostech přes devět stovek dětí. V rodinách registrovaných partnerů jich bylo téměř pět desítek, ostatní žily u „nesezdaných“ párů.

CVVM: Adopce homosexuálů podporuje 45 procent Čechů

Pro to, aby gayové či lesby měli právo adoptovat dítě svého partnera či partnerky, je podle červnového průzkumu CVVM 58 procent Čechů a Češek. Celkem 45 procent lidí míní, že by měli mít také právo osvojit si děti z dětských domovů a kojeneckých ústavů. V roce 2005 přitom právo na adopce přiznávala homosexuálům jen asi pětina lidí, loni to byla třetina.

Adopci dětí homosexuálními páry podporuje i ombudsmanka Anna Šabatová. Děti rodičů stejného pohlaví podle ní nemají problém s okolím. V Interview ČT24 také uvedla, že zákaz adopce považuje za diskriminační a protiústavní. Zákon o registrovaném partnerství by se podle ní měl změnit tak, aby adopci dětí umožnil. České společnosti by zároveň prospěla širší diskuse o tomto tématu.

  • Zatímco osvojit si dítě naše zákony gayům a lesbám neumožňují, vstupovat do pěstounské péče mohou: Náhradní rodiče hledali marně, teď je vychovávají dva tátové, natáčeli Reportéři ČT – více čtěte zde

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sníh místy komplikuje dopravu, padat má do středy

Počasí od rána v části Čech komplikuje dopravu, místy na silnicích leží sníh, což způsobilo desítky nehod. Na většině území má padat do středy. Nebe bude oblačné nebo zatažené a teploty přes den maximálně jen mírně nad nulou. Pak se vyjasní a ochladí, častěji bude mrznout i přes den. Na víkend přijde do nížin obleva s deštěm a sněžit bude už jen na horách, vyplývá z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
07:53Aktualizovánopřed 8 mminutami

„Lovcům pedofilů“ naletěl i policista. GIBS ho navrhla obžalovat

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) navrhla obžalovat policistu, který si na internetové seznamce dopisoval s domnělou čtrnáctiletou dívkou a sváděl ji k pohlavnímu styku. Muže obvinila z pokusu o pohlavní zneužití, sdělil mluvčí GIBS Jakub Augusta. Z jeho informací vyplývá, že věc je součástí případu takzvaných lovců pedofilů, kteří se na webu vydávali za nezletilé dívky, aby vylákali na schůzku dospělé muže, které pak fyzicky napadali.
před 14 mminutami

Vláda projedná dlouhodobý pobyt pro Ukrajince, SPD je proti

Nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu projedná vláda. Ministři za SPD budou proti, uvedl šéf hnutí Tomio Okamura. Vláda má na programu také hospodářskou strategii či materiál k české kandidatuře na pořádání úvodních etap cyklistického závodu Tour de France. Zabývat by se měli i návrhem na jmenování vládního zmocněnce pro transformaci páteřní sítě nemocnic v Praze. Po jednání vlády by se také měla veřejnost dozvědět jméno nového kandidáta Motoristů na ministra životního prostředí.
01:10Aktualizovánopřed 48 mminutami

Hosté Událostí, komentářů týdne probrali rozpočet, olympiádu nebo Motoristy

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o státním rozpočtu a zrušení NERVu. Probrali také témata související s probíhající zimní olympiádou. Dále diskutovali o rozepři mezi některými umělci a ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy). Tématem také byl možný zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Hosté také reagovali na aktuální situaci ohledně oznámení nového kandidáta Motoristů na ministra životního prostředí, který bude zveřejněn v pondělí. Debaty moderované Janou Fabianovou se účastnili komentátor Lidových novin Petr Kamberský, kajakář Vavřinec Hradílek, redaktorka Deníku N Markéta Boubínová, komička a kurátorka Tereza Bonaventurová a ekonom Lukáš Kovanda.
před 1 hhodinou

Historické vlaky převezme nadační fond

O historické lokomotivy a vozy, které se objevily třeba ve filmech Obecná škola nebo Tmavomodrý svět, se nově nebude starat přímo národní dopravce České dráhy (ČD). Od března ČD převedou správu svého historického parku na nadační fond Svět železnice, který má zajistit soběstačné financování sbírek. Ročně půjde o desítky milionů korun, část přidají i ČD, většinu ale fond plánuje získat z akcí pro veřejnost a ze soukromého sektoru. Někteří fanoušci se obávají přílišné komercializace, vedení fondu ji odmítá.
před 2 hhodinami

Invazní ozdobnice se šíří ze zahrad do přírody

Do volné přírody se v posledních letech nekontrolovaně šíří okrasná ozdobnice, exotická tráva připomínající rákos, která do české krajiny nepatří. Vytváří souvislé, neprostupné porosty a na zasažených místech postupně vytlačuje ostatní rostliny. Výrazný problém hlásí ochránci přírody například z okolí Českých Budějovic, kde tato rostlina, oblíbená i mezi zahrádkáři, pokryla už více než půl hektaru. Se zpomalením jejího šíření může pomoci i veřejnost, stačí nález ve volné přírodě nahlásit Agentuře ochrany přírody a krajiny.
před 3 hhodinami

„Všechno je skvělé.“ Toxická pozitivita může ublížit

Ve společnosti se podle expertů objevuje čím dál více nadměrný optimismus, který ale potlačuje skutečné emoce. Tento fenomén i kvůli sociálním sítím představuje zátěž, která může mít i vážné důsledky. Před takzvanou toxickou pozitivitou odborníci varují nejen na internetu, ale také v práci nebo ve vztazích. Nejde jen o pozitivní fráze, ale také videa, fotografie a povrchní příspěvky, které ovlivňují každodenní život, mnohdy zakrývají nepříjemné věci na úkor emoční hloubky a spíš sledují materiální prospěch.
před 3 hhodinami

Obce mají obavy ze ztráty výnosů z pokut za rychlost

Stát vloni vybral víc na pokutách za rychlou jízdu – skoro 60 milionů korun. Na dálnicích takto v současnosti měří rychlost většinou sami policisté. I když jsou dálnice vybavené kamerami a telematikou, ministerstvo dopravy zatím neuvažuje o tom, že by techniku začalo využívat i k měření rychlosti. Podle mluvčího si nechce hrát plošně na „velkého bratra“. Některá města a obce, kde rychlost měří, pak mají obavy z plánů nové vlády vložit výnosy z pokut do Státního fondu dopravní infrastruktury.
před 4 hhodinami
Načítání...