Praha - Vazebně stíhaný poslanec David Rath by se podle premiéra Petra Nečase (ODS) mohl ke svému případu vyjádřit například na uzavřeném jednání sněmovny. Nezvyklou situaci podle něj bude muset řešit širší dohoda sněmovních stran. Rathovo právo vystoupit před sněmovnou při hlasování o jeho trestním stíhání Nečas nezpochybňuje, i když například přítomnost vězeňské stráže bude „hodně nezvyklá“. Podle ministra financí a místopředsedy TOP 09 Miroslava Kalouska rozhodne o okolnostech Rathova vystoupení sněmovna jako suverén.
Celá kauza také ukazála na mezery v českém právním řádu. Poslanec například automaticky o mandát nepřijde ani v případě pravomocného rozsudku. Šéfka dolní komory Miroslava Němcová (ODS) proto navrhne, aby důvodem ztráty mandátu byl právě pravomocný odsudek. Poukazuje přitom na praktickou stránku. „Práva a povinnosti poslance nebo senátora nelze ve výkonu trestu odnětí svobody řádně vykonávat,“ uvedla.
S vystoupením Ratha ve sněmovně musí Němcová podle svých slov počítát, i když si to osobně nepřeje. „Vazba je uložena proto, aby nemohl ovlivňovat svědky. Tím, že vystoupil před mandátovým a imunitním výborem, který je uzavřený, mohl poslancům sdělit to, co potřeboval,“ řekla České televizi s tím, že pokud Rath před poslanci skutečně vystoupí, přikláněla by se k uzavřenému jednání.
Článek 27 Ústavy ČR
(4) Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Odepře-li komora souhlas, je trestní stíhání navždy vyloučeno.
(5) Poslance nebo senátora lze zadržet, jen byl-li dopaden při páchání trestného činu nebo bezprostředně poté. Příslušný orgán je povinen zadržení ihned oznámit předsedovi komory, jejímž je zadržený členem; nedá-li předseda komory do 24 hodin od zadržení souhlas k odevzdání zadrženého soudu, je příslušný orgán povinen ho propustit. Na své první následující schůzi komora rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností.
Je vazba Davida Ratha legální?
Václav Pavlíček, oborník na ústavní právo z Právnické fakulty UK: „Problém stíhání do té doby (do rozhodnutí sněmovny) je problémem mezer v ústavě.“ Pavlíček si není jist, zda právní kroky, kromě poslancova zadržení přímo při činu, které nyní orgány činné v trestním řízení provádějí, jsou stále v souladu s odstavcem 5 článku 27 české ústavy. „Nevím, kolik dalších úkonů se ještě může konat, dokud sněmovna s konečnou platností nerozhodne,“ dodal Pavlíček s tím, že podle něj poslance nelze trestně stíhat, dokud o tom nerozhodne Poslanecká sněmovna. Poslance lze zadržet jen při činu, následné úkony trestního řízení ale budí pochybnosti." (ČTK)
Cyril Svoboda, právník a bývalý ministr spravedlnosti: „Prvním úkonem je zadržení poslance, je-li dopaden při spáchání trestného činu nebo bezprostředně poté. K němu je potřeba souhlas předsedkyně Poslanecké sněmovny. Předsedkyně sněmovny může rozhodnout jen o zadržení. Nemůže rozhodnout o jeho trestním stíhání. Přesně to se stalo. Zadržení ale může trvat nejdéle dva dny! Zásadně odlišným úkonem je trestní stíhání poslance. Ústava stanoví: Poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. K tomu v případu Davida Ratha sněmovna souhlas nikdy nedala. Nelze ho zatím trestně stíhat. Protože však lze vazbu uvalit jen na osobu, která je trestně stíhána, je podle mě postup orgánů činných v trestním řízení v rozporu s ústavou.“ (Blog Cyrila Svobody, Aktuálně.cz)
Podle Elišky Wagnerové, která letos v březnu z Ústavního soudu odešla, není postup orgánů činných v trestním řízení v případě Davida Ratha zpochybnitelný. Použití odstavce 5 článku 27 české ústavy přirovnává k předběžnému opatření, které dočasně upravuje postavení poslance, přičemž je stále podmíněné konečným rozhodnutím sněmovny. „Pokud je někdo chycen při činu nebo krátce po něm, není přece možné, aby byl puštěn na svobodu a čekalo se až na další schůzi sněmovny. To by přece nebylo rozumné,“ řekla Wagnerová. (ČTK)
Aleš Gerloch, děkan pražských práv: „My musíme vidět poslední větu toho odstavce, kde se píše, že sněmovna na své první následující schůzi rozhodne o přípustnosti stíhání s konečnou platností. Z toho se dá dovodit, že o trestním stíhání se už rozhodlo předtím. Důležitý je také zejména článek osm Listiny základních práv a svobod, která řeší tuto problematiku obecně. Tady je určitá analogie, protože je podle ní možné zadržet osobu obviněnou z trestného činu nebo podezřelou a je třeba ji potom do 48 hodin předat soudci. Jde tedy už o režim stíhání zadržené osoby,“ řekl v pořadu České televize Události, komentáře.
Měl by se David Rath 5. června účastnit jednání o svém vydání?
Jan Wintr, ústavní právník: „Jsem přesvědčen, že záleží na rozhodnutí soudu, který může kdykoli vazbu ukončit nebo přerušit nebo upravit podmínky jejího výkonu. Připustí-li soud účast a vystoupení Davida Ratha na jednání výboru i sněmovny o jeho vydání, nic tomu z ústavního hlediska nebrání.“ (Právo)
Může poslanec, který je ve vazbě, vykonávat svůj poslanecký mandát?
Eliška Wagnerová, bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu: „Obecně platí, že i když zvolený člověk sedí někde ve vazbě, tak mu zůstává mandát včetně práva a povinností, které z něj vyplývají. Mandát dostal ve volbách od voličů a já si nedovedu představit, že by se někdo postavil nad voliče bez toho, že by k tomu měl zákonné, ústavní zmocnění.“ (iDnes)
Aleš Gerloch: „U nás není dokonce ani zánik mandátu v případě pravomocného odsouzení, tím spíše by se asi mělo umožnit, byť třeba nějak omezeně, vykonávat mandát i v době vazby… Na jedné straně má poslanec právo účastnit se jednání sněmovny,“ uznal. „Není zde, myslím, žádný precedens.“ Podle Gerlocha je ale nutné rozlišovat mezi odsouzeným a vazebně stíhaným poslancem. „Pan poslanec Rath není pravomocně odsouzen… Je sice otázkou, zda může poslanec vykonávat mandát z vězení, jenže Rath ve vězení není.“ (Události, komentáře ČT24)
Stanislav Křeček, místopředseda ústavně-právního výboru: „Pokud bude dr. Rath vydán Poslaneckou sněmovnou k trestnímu stíhání, nemůže se domáhat účasti na jednání sněmovny, neboť takováto účast by byla v rozporu s ústavním pořádkem.“ (Blog Stanislava Křečka, Aktuálně.cz)
Může poslanec, který byl odsouzen, dál vykonávat poslanecký mandát?
Aleš Gerloch: „Pokud by byl už pravomocně odsouzen, tak se já domnívám, ale to je samozřejmě jakýsi doktrinální názor, že v takovém případě převáží zájem na výkonu trestu, protože už byl pravomocně odsouzen k výkonu trestu.“ (ČRo)
