Praha – Péče o matky v porodnicích se v Česku zlepšuje, ale má pořád ještě značné rezervy. Vyplývá to z výzkumu Katedry psychologie Filozofické fakulty UK. Z porodnic sice odchází sedm z deseti maminek spokojených, každá druhá žena si ale stěžuje na nedostatek informací. Matkám vadí také rutinní a neosobní přístup některých členů personálu a nerespektování jejich přání ohledně způsobu vedení porodu.
S péčí v průběhu porodu bylo spokojeno 70 procent žen, spokojenost s poporodní péčí (na oddělení šestinedělí) vyjádřilo 61 procent žen. Při příštím porodu by si tutéž porodnici vybralo 62 procent žen a 65 procent žen by ji doporučilo přátelům a známým.
Na porodnickém oddělení byly ženy nejvíce spokojeny s fyzickým pohodlím a službami (spokojenost 69 procent), nejméně byly naopak spokojeny se svou účastí na rozhodování. Jen 24 procent žen uvedlo, že měly možnost volby porodní polohy. Necelých 60 procent žen hodnotilo lékaře jako ochotné, více než polovina respondentek ale označila jejich přístup za neosobní. Spokojenost s porodními asistentkami byla vyšší než spokojenost s lékaři (65 procent). Pouze 46 procent žen uvedlo, že dostávaly na porodnickém oddělení celkově dostatek informací a 60 procent žen považovalo informace, které od zdravotníků obdržely, za srozumitelné.
Na oddělení šestinedělí ženy nejvíce ocenily zapojení rodičky do rozhodování (spokojenost 76 procent). Spokojenost se týkala zejména možnosti rozhodovat o kontaktu s dítětem. Zhruba polovina žen ale uvedla, že zdravotníci nebrali ohledy na to, že žena kojí, a vyžadovali přerušení kojení například kvůli vizitě. Polovina žen také považovala přístup zdravotníků za neosobní a nadřazený. Stejný počet žen uvedl, že dostávaly od personálu informace, které si odporovaly. S informovaností bylo na tomto oddělení spokojeno 39 procent žen, zhruba stejný počet žen měl pocit, že se jim dostalo emoční podpory. Terčem kritiky je i nemocniční strava - 33 procent žen se vyjádřilo, že dostávaly jídlo nevhodné pro kojící matky.
Ženy hodnotily nadprůměrně porodnice v Olomouckém, Zlínském a Středočeském kraji. Naopak hůř vůči celorepublikovému průměru dopadly pražské porodnice. Podle spoluautorky studie Simony Hoskovcové z průzkumu vyšly lépe menší nemocnice. Matky tu oceňují rodinnější prostředí. Podle velkých fakultních nemocnic je to logické. Na rozdíl od malých zařízení se dvěma porody denně jich tady mají třeba i čtrnáct. Menší komfort ale nahrazuje bezpečí. „Menší nemocnice má větší soukromí, větší nemocnice by měla zabezpečit kvalitnější péči, protože je tam větší zázemí,“ upozorňuje vedoucí Perinatologického centra FN Motol Roman Vlk.
Co české rodičky chtějí?
Ženy chtějí být hlavně včas a dostatečně informovány o zákrocích, během první doby porodní mít soukromí, laskavý a vstřícný přístup lékařů a důvěru k nim. Na oddělení šestinedělí matky nejvíc ocení pomoc s kojením, dosažitelnost personálu a úctu a respekt zdravotníků.
Péči v českých porodnicích lépe hodnotily několikanásobné matky, ženy, které nerodily ve fakultních nemocnicích, ženy s nižším vzděláním a ty, co absolvovaly běžný porod – nikoliv císařský řez. Víc než s lékaři byly ženy podle výzkumu spokojené s tím, jak se jim věnovaly porodní asistentky.
- Průzkum čítal vzorek 1 195 českých rodiček, které rodily v letech 2005–2012 v českých zdravotnických zařízeních.
Jsou ale i ženy, které se porodnicím snaží vyhnout úplně a děti rodí doma. Podle vyhlášky platné od loňského dubna ale hrozí porodním asistentkám za vedení domácího porodu pokuta až milion korun, pokud nedodrží přísné podmínky. Podle asistentek jsou tyto podmínky doma nesplnitelné. Většina lékařů domácí porody odmítá, je to podle nich neúměrné riziko pro matku i dítě. Zdravotní pojišťovny porody doma nehradí.
