Češi se k migrační krizi podle říjnového průzkumu agentury Median pro Českou televizi staví spíše odmítavě. Na evropské území by nepustilo běžence 70 % respondentů. 36 % pak zcela odmítá, aby se tuzemské úřady o část uprchlíků postaraly, spíše proti je 28 % respondentů. Na druhou stranu lidé nezapomínají ani na pomoc uprchlíkům. Například s tím, aby Česká republika část běženců ze solidarity přijala, souhlasí skoro čtyřicet procent lidí.
Průzkum: Češi by nejraději zavřeli evropské hranice. S uprchlíky přitom umí být solidární
- Výzkumu se zúčastnilo 1237 respondentů tvořících reprezentativní vzorek populace ČR. Výzkum realizovala společnost MEDIAN.
Solidárně přijmout část uprchlíků určitě považuje za správné 11 % dotázaných, naopak zásadně proti se staví 36 % Čechů, což je o osm procent více než v říjnovém průzkumu pro Český rozhlas. Celková ochota přijmout část uprchlíků se však výrazně nezměnila (souhlasí 38 % lidí, v dubnu 42 %). Díky polarizaci diskuse pouze narostlo zastoupení lidí, kteří tento krok určitě odmítají. Stejně jako v dubnu většina lidí podporuje humanitární pomoc ve zdrojových zemích migrace a polovina finanční pomoc zasaženým evropským zemím.
Těch, kteří určitě chtějí obnovit plošné kontroly na českých hranicích, rovněž výrazně přibylo, a to na současných 47 % oproti 32 % v dubnu letošního roku. Naopak lidí jednoznačně rozhodnutých, že by Česká republika kontroly na hranicích rozhodně obnovovat neměla, výrazně ubylo a nyní má tento názor pouze 6 % dotázaných.
Sociolog agentury Median Daniel Prokop shrnul, že obava z uprchlíků stojí na pomyslných třech nohou: Obavě o bezpečnost, strachu z konkurence na pracovním trhu a také z odlišné kultury. K tomu ještě přibývá nespokojenost s tím, že úřady věc dlouhodobě neřeší. „Je velká část lidí, která je vstřícná k přijímání uprchlíků, a přesto podporuje obranu vnějších hranic, podporuje návratovou politiku. To jsou lidé, kteří nejsou a priori proti přijímání uprchlíků, ale chtějí nějaká opatření, která to budou dlouhodobě řešit,“ popsal Daniel Prokop.
Jaké opatření by kvůli migrační krizi měla přijmout EU?
Pokud jde o kroky Evropské unie, podle většiny Čechů by uprchlíky vůbec neměla pustit na své území. Mezi dubnem a říjnem 2015 významně vzrostla podpora ochrany vnějších hranic EU a navracení uprchlíků do zemí příchodu. Jednoznačně je o tom přesvědčeno 44 % dotázaných, což je výrazně více než před půl rokem, kdy by takto radikální řešení volilo pouze 26 % respondentů. Zásadně proti uzavření evropského území je nyní 8 % obyvatel Česka.
Daniel Prokop: Důvěra v instituce je malá, proto se více bojíme krize (zdroj: ČT24)
Téměř polovina respondentů (47 %) se postavila proti kvótám, podle nichž by si mezi sebe měly uprchlíky rozdělit jednotlivé evropské země. I zde došlo od dubna k výraznému posílení nesouhlasného trendu, tehdy s kvótami jednoznačně nesouhlasilo 34 % dotázaných.
Názory na migrační krizi přitom byly podle Daniela Prokopa různě vyhraněné. Jednoznačné názory měli především ti lidé, kteří dění pozorně sledují. „Tudíž se polarizují mezi odpůrce a podporovatele, přijímající lidi. Lidé, kteří jsou méně zasaženi, mají nevyhraněné názory,“ poznamenal.
Solidární kroky přitom neodmítá i velká část lidí, která žádá obranné. Za požadavkem ochrany hranic a navracení uprchlíků se tak skrývá jak obecná obava z imigrace a nechuť k přijímání uprchlíků, tak požadavek více kontrolovat migraci a rozlišovat mezi jednotlivými typy migrantů.
Že nejsou Češi v ohledu pomoci uprchlíkům neteční, dokazuje i to, že uprchlíkům pomáhalo na srbsko-chorvatské hranici přes 130 českých dobrovolníků. Takzvaný Czech Team pracuje čtyřiadvacet hodin denně už šestým týdnem. Také veřejné sbírky pro uprchlíky, které se v říjnu konaly v Praze, skončily úspěchem. Lidé přinesli stovky pytlů se zimním oblečením pro dospělé i děti. Věnovali bundy, čepice, rukavice, ale i stany nebo teplé deky.
- Evropská komise odhaduje, že do Evropy dorazí do konce příštího roku další tři miliony migrantů. Unie se před časem i přes odpor Česka a některých dalších zemí dohodla, že během dvou let si rozdělí 160 000 žadatelů o azyl, kteří pobývají v Řecku a v Itálii. Denně by tak z těchto dvou zemí muselo být přesunuto celkem 220 lidí. Naprostá většina migrantů míří v současné době právě do Německa – jen v říjnu jich bylo 181 tisíc. Vláda očekává, že za celý rok vstoupí do země milion běženců, neoficiální údaje ale uvádějí až 1,5 milionu.