Praha – Dosud odborníci věděli, jak vypadá ženské vajíčko před oplodněním pouze zvenčí. Vše se ale změnilo s výzkumem z laboratoře v Cambridge, který prováděla česká vědkyně Zuzana Holubcová. Té se podařilo jako první na světě zmapovat, co se děje i uvnitř lidského vajíčka. Výsledky výzkumu zveřejnil jeden ze světově nejprestižnějších vědeckých časopisů Science.
Vědci dosud věděli, jak se chová vajíčko před oplodněním u myší, u lidí je to ale jiné. Už dříve odborníci zjistili, že lidská vajíčka mají často špatné množství chromozomů a českou vědkyni zajímalo proč. „Používají jiný mechanismus k vytvoření dělícího vřeténka právě kvůli tomu, že nemají centrozom. Je to rozdělení velmi náchylné k chybám a to je prazákladem toho, proč jsou lidská vajíčka tak náchylná k tomu obsahovat špatný počet chromozomů,“ vysvětluje.
- Základem výzkumu Zuzany Holubcové byla technika zobrazování živých buněk, kdy se buňky filmují a dochází k časosběrnému snímání.
Pokud se totiž chromozomy nerozdělí přesně na polovinu, embryo nepřežije, nebo může mít genetickou vadu, jakou je například Downův syndrom. Dalším výsledkem výzkumu je zjištění, jak dlouho jednotlivé fáze vývoje trvají. „Možná to pomůže embryologům odhadnout správný okamžik pro oplození, aby bylo vajíčko v okamžik oplození připraveno,“ uvedla Holubcová.
Výzkum, který posunul laťku o hodně výš
Za dva roky prozkoumala pod mikroskopem vajíčka 180 pacientek různých etnik i věkových kategorií a v tuto chvíli jde o nejrozsáhlejší výzkum tohoto druhu na světě. Holubcová navíc věří, že by ve výzkumu mohla pokračovat i v Česku.
„Je to opravdu závažný výzkum, odhalila nám ten mikroskvět. Můžeme pozorovat skoro v přímém přenosu, jak ty procesy probíhají. A věřte mi, že kdo ty procesy shlédnul, tak byl fascinovaný. Laťku posunula o hodně dál,“ uvedla Alice Malenovská, prezidentka Asociace reprodukčních embryologů.
Zhruba každé třetí umělé oplodnění je úspěšné. V Česku se tak narodilo už 100 tisíc dětí. Prvním byl v roce 1984 chlapec, jehož identita se stále tají. V loni bylo českým pacientkám provedeno kolem 20 tisíc léčebných cyklů. A to mezi 18. až 49. rokem věku - což jsou hranice, které stanovuje zákon pro tuto léčbu. Umělé oplodnění s vlastními vajíčky je u nás v porovnání s Evropou jedno z nejlevnějších. Stojí 60 tisíc korun, zatímco třeba v Británii je to trojnásobek.
Prvorodičky jsou čím dál starší
„Po 35 letech už zásadně klesá plodnost ženy a otěhotnět po čtyřicítce je většinou velmi nesnadné,“ říká Tonko Mardešić, gynekolog Centra asistované reprodukce a ředitel pro léčebnou péči Pronatal. Starší ženy mají problémy nejenom se samotným početím, ale častější jsou také komplikace během těhotenství. Ideální věk pro otěhotnění se tak podle gynekologů pohybuje kolem 25 let.
A právě u starších žen nemusí pomoci ani umělé oplodnění. Lékaři se proto snaží neustále své metody vylepšovat. V poslední době se například mluví o novém postupu testování. Každá žena je totiž připravena k oplodnění vajíčka v jiný den cyklu a nebývá proto snadné spočítat ten nejvhodnější den na umělé oplodnění. „Zjistilo se, že lze vyšetřit děložní sliznici a přesněji určit čas toho transferu,“ vysvětluje Jaroslav Hulvert, primář Centra asistované reprodukce Iscare IVF.
Postup je takový, že lékař odebere ženě z dělohy buňky, které genetický vyšetří a pokud se ukáže, že je její tělo na umělé oplodnění připraveno, v následujícím cyklu k němu lékaři přistoupí. „Zejména u žen, kde se nám transfery opakovaně nedaří, kdy ty ženy netěhotní, tam si myslím, že je tohle vyšetření zcela na místě,“ dodává Hulvert. A ve stejné věci by mohl pomoci také výzkum české vědkyně.
Tím nejzásadnějším posunem v oblasti umělého oplodnění je ale dnes podle Mardešiće něco jiného. „Dříve když žena otěhotněla a měla embryo v děloze, tak se zkoumalo, zda je to embryo nemocné, nebo není. V současné době jsme schopní embrya na dané onemocnění vyšetřit ještě v laboratoři, než jsou přenesena do dělohy, takže pacientka pak není vystavena rizikům a všem těm konsekvencím v případě nutnosti přerušení těhotenství,“ dodává.
Na neplodnosti páru se ale nejméně 50 procenty podílejí také muži. Spermie se totiž tvoří kontinuálně a jsou tak více pod tlakem vnějších škodlivin obsažených ve vzduchu nebo v jídle. Na vině je ale vedle toho také sedavé zaměstnání, stres, kouření nebo alkohol. „Mezi těmi, kdo chtějí být dárcem spermatu, projde každý dvacátý mladý muž,“ dodává Vladimír Sobotka, urolog a ekonomický ředitel Pronatal.
Pojišťovny hradí čtyři cykly
„Pojišťovna hradí každé ženě čtyři zákroky mimotělního oplodnění, pokud je v prvních dvou cyklech přeneseno do dělohy pouze jedno embryo. Pokud by byla přenesena dvě embrya, tak hradí pojišťovna tři cykly mimotělního oplodnění,“ uvádí Mardešić. Tento model byl zaveden proto, aby se co nejvíce eliminoval počet vícečetných těhotenství, která značně komplikují celý proces umělého oplodnění. A zdá se, že funguje, protože v roce 2013 byl počet vícečetných těhotenství pod hranicí z roku 2004.
Podle Mardešiće je navíc možné, že by se hrazení ze strany pojišťovny mohlo ještě o jeden až dva cykly rozšířit.
