Své kolegy oslovuje „přátelé vojáci“ a sám se označuje za „velitele 1. československého praporu vojáků v záloze.“ Bývalý elitní důstojník armády České republiky Marek Obrtel na sebe poprvé výrazně upozornil v prosinci 2014, když veřejně oznámil, že se vzdává vyznamenání Severoatlantické aliance, protože považuje NATO za zločineckou organizaci. Oslovení odborníci se shodují v tom, že jde o velmi dobře promyšlenou propagandistickou práci.
Média koncem roku 2014 spekulovala, proč se podplukovník a vojenský lékař, který prošel misemi NATO na Balkáně a v Afghánistánu, tak ostře a navíc veřejně vyjádřil. Dnes stojí v čele iniciativy jménem Českoslovenští vojáci v záloze proti válce plánované velením NATO. Ta vybízí k ozbrojené obraně proti uprchlíkům i vlastním politikům, k partnerství s Ruskem a vystoupení z Evropské unie i NATO.
V uniformě NATO proti NATO
„Ten příklon k Rusku je tam proto, protože Rusko nás neohrožuje. Tudíž my ho berem,“ říká s jistotou a lehkým úsměvem Marek Obrtel do kamery České televize. Koncem srpna pořádala jeho skupina na Šumavě cvičení, které natáčeli autoři publicistického pořadu Reportéři ČT.
„Tam, odkud jde to skutečné ohrožení Evropy, tak proti tomu se stavíme,“ vysvětluje bývalý vojenský lékař. Oblečený je v maskáčích se znaky české armády. Na pravém rameni znak polní nemocnice, na hrudi červený kříž zdravotní služby a hodnostní označení podplukovníka. Z Armády České republiky přitom Marek Obrtel v roce 2006 vystoupil a už téměř rok opakovaně prohlašuje, že se za svou vojenskou kariéru pod velením Severoatlantické aliance stydí.
„Ze strany těch lidí jde nepochybně také o kampaň a mediální hru. To je ovšem vážná věc, protože v současné situaci může být v mezinárodní propagandě využita třeba ve prospěch Ruska,“ uvedl politolog Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, který se zabývá výzkumem politického extremismu a násilí ve střední Evropě.
Iniciativa, v jejímž čele Marek Obrtel stojí, se sice otevřeně nehlásí k žádné politické straně, novinářka a disidentka z doby před rokem 1989 Petruška Šustrová ji přesto přirovnává k tehdejším ozbrojeným útvarům Komunistické strany Československa. „Tihle ozbrojení civilisté vzdáleně připomínají Lidové milice. Vytvářejí si zdánlivou lidovou podporu a vědí, že ji ve společnosti najdou,“ míní Petruška Šustrová.
„Lidé se bojí, protože nová situace v Evropě související s příchodem uprchlíků je pro ně neznámá. Chybí tady jasná kampaň, která by ji vysvětlila. Politici ani média takovou kampaň nevedou. Nevystupují s uklidňujícími postoji, ale naopak vyvolávají ve společnosti pocit strachu a ohrožení,“ uvedla novinářka.
Tohle je násilí! Před kamerou ČT
„Ahoj Marku! Ahoj,“ zdraví se uprostřed šumavského hvozdu ozbrojený muž v maskáčích s Markem Obrtelem, který je rovněž ve vojenském. „V noci budeme simulovat hlídání státní hranice a zadržovat podezřelý osoby, což budou figuranti,“ zazní v rozhovoru obou postav v reportáži ČT.
„Pořádně, neser se s ním! To prostě musí bejt násilí. Normálně si ho takhle přišlápni, vůbec se s tím neser. Je to parchant, co tu nemá co dělat, porušil zákon, překročil naši hranici. Prostě tohle je násilí, pořádně mu tam tu držku přimlaskni,“ pobízí muž s puškou v ruce svého kolegu, který tiskne k zemi postavu v civilu. Kamera zabírá nácvik boje s uprchlíky v šumavském lese.
Své nové příznivce oslovují Českoslovenští vojáci především prostřednictvím sociálních sítí. Na facebooku se ke skupině hlásí přes pět tisíc členů, na ruské síti Vkontakte přes tři sta. Někteří z nich uvádějí, že teprve na Vkontakte se cítí bezpečni, protože facebooku nevěří.
Vzpomínky z vojny na síti fungují
„Hlásí se svobodník v neaktivní záloze. Sloužil jsem u VÚ 2483 CO Kutná Hora. Specializace ČVO 511 u druhé ženijní speciální záchranné roty. Mám základní výcvik i přes minovaní a trhaviny. Jsem myslivec, mám zbrojní průkaz,“ píše autor příspěvku na facebooku.
„Organizátoři té iniciativy postupují z marketingového hlediska velmi efektivně. Na facebooku vytvořili komunitu, kterou spojují silné emoce,“ vysvětluje novinář a šéfredaktor serveru Lupa.cz David Slížek.
„Jednak je to zážitek z vojny, který je často tak hluboký, že si ho ti lidé v sobě nesou a prožívají celý život. Druhá emoce je spojená s obavami z uprchlíků, s nedůvěrou v politiky a s nutkáním něco s tím dělat. To vše se v té komunitě prolíná a lidé, kteří ji organizují, s ní mohou propagandisticky velmi dobře pracovat.“
A je zřejmé, že se jim to daří. Ve svém volném čase, za své peníze se bývalí vojáci scházejí k výcvikovým akcím a na facebooku se k nim hlásí další. „Vážení přátelé, vězte, že i přes svůj věk a stále se zhoršující zdravotní stav jsem připraven hájit svoji vlast a že mám na paměti přísahu, kterou jsem složil v roce 1969 jako voják základní vojenské služby,“ napsal autor jiného příspěvku.
Právě muži hlásící se k vojenské přísaze, kterou složili v době základní vojenské služby v Československé lidové armádě před rokem 1989, jsou nejčastějšími účastníky skupiny.
„Pro takovouhle propagandu je facebook skvělý nástroj,“ říká David Slížek. „Potkávají se tu lidé se stejnými, nebo velmi podobnými emocemi. Vzájemně se utvrzují ve svých postojích a jiné názory je většinou příliš nezajímají. Tím k sobě přitahují další členy, takže tahle bublina roste a může fungovat až sektářským stylem.“
Za jediného důvěryhodného českého politika označuje Marek Obrtel prezidenta Miloše Zemana. Jemu také adresoval nabídku, aby Československé vojáky v záloze povolal k ostraze státní hranice před náporem uprchlíků.
„Prezident České republiky je jediný, který za celou politickou reprezentaci ČR otevřeně říká a dělá to, co se dá nazvat pravdou a reálným vnímáním nastalé a hlavně hrozící, zejména bezpečnostní, situace ČR,“ prohlásil Marek Obrtel v oběžníku adresovaném členům skupiny pod názvem „Voláme naše muže k ostraze hranic.“
Prezident sice iniciativu Marka Obrtela odmítl, je však zřejmé, že ani nemohl jinak. „Oni se prezentují jako bývalí vojáci, ovšem nejsou vojáci v aktivní službě. Z tohoto pohledu je potřeba se na to také dívat. Jsou to soukromé osoby a nemají žádné právo používat například zbraně, ale ani oficiální uniformy,“ sdělil v reportáži Reportérů ČT armádní generál v záloze a bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý.
V Ruské televizi v hlavní roli
Ještě v době, kdy byl Jiří Šedivý ve své funkci, velel Marek Obrtel vojenské polní nemocnici, kterou v roce 2002 vyslala Česká republika do Afghánistánu v rámci mezinárodní mise pod velením NATO.
„Pane armádní generále, velitel kontingentu podplukovník Obrtel. Jedenáctá polní nemocnice nastoupila při příležitosti svého nasazení do zahraniční mise ISAF v Afghánistánu,“ hlásil Marek Obrtel 27. září 2002 Jiřímu Šedivému na Masarykově náměstí v Hradci Králové.
„Dá se říct, že za sedmdesát let, co NATO existuje, vytvořilo ve světě spoustu špatných věcí,“ uvedl v březnu 2015 v rozhovoru pro srbskou státní televizi. „Pokud by NATO fungovalo jako obranný pakt, tak by na něm nebylo tolik zločineckého. Ale ta jeho útočná strategie a politika je velmi patrná po celou dobu jeho fungování a zejména na konci 20. a počátkem 21. století, o tom není pochyb,“ prohlásil Marek Obrtel.
Právě jeho veřejnou kritiku Severoatlantické aliance využila některá ruská média, když rovněž v březnu 2015 informovala o shromáždění na pražském hradě. Setkání příznivců Miloše Zemana, kteří se na Hradě sešli u příležitosti jeho druhého výročí ve funkci prezidenta, interpretovala ruská státní televizní stanice Rossija 24 jako demonstraci proti sankcím uvaleným na Rusko. A Marek Obrtel spolu s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem byl hlavní postavou reportáží.
„Nepochybně jsou inspirováni Ruskem a jeho politikou. Nakolik jim někdo z Ruska radí, to neumím posoudit,“ uvedla novinářka Petruška Šustrová o iniciativě Marka Obrtela.
Také politolog Miroslav Mareš upozorňuje na skutečnost, že aktivity Československých vojáků v záloze může ruská propaganda snadno využít. „Ruská média teď mohou šířit informace třeba v tomhle smyslu – Podívejte se! Bývalí českoslovenští vojáci jsou nespokojení s NATO. Zakládají proto ozbrojené jednotky a chtějí bránit svou vlast proti Západu a uprchlíkům,“ míní Mareš.
„Domobrana v demokratickém státě mne děsí. Je to nebezpečné, protože se tento paramilitantní obludný postoj šíří a bude se šířit dál,“ upozorňuje Petruška Šustrová. „Tajné služby by měly tyhle aktivity sledovat a od politiků by ti lidé neměli cítit žádnou, ani nepřímou podporu.“
