Policie vyslechne pětici mužů, kteří se ve čtvrtek vrátili z Libanonu výměnou za propuštění Alího Fajáda, o jehož vydání žádaly Spojené státy. Zatím zůstává celá skupina v péči lékařů. Opoziční poslanci ale chtějí, aby se okolnostmi libanonské cesty a zmizení pětice nezabývala jen policie. Měla by o ní neveřejně jednat i Poslanecká sněmovna. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) kritiku ze strany USA mírní, vztahy se podle něj nemění.
Proč byli v Libanonu? Opozice chce, aby vyšetřovala i sněmovna
Co vše pětici navrátilců čeká, dosud není jasné. Zatím jsou v péči lékařů. Mluvčí policejního Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Pavel Hanták řekl, že policisté celou pětici vyslechnou.
„Jedním z kroků bude vyslechnutí a podání vysvětlení všech pěti osob. (…) Předpokládám, že k tomu dojde v průběhu dnešního dne,“ uvedl. Co konkrétně policisté vyšetřují, neupřesnil, jde podle něj o prověřování okolností zmizení Čechů v Libanonu.
Podle Zaorálka se v česko-amerických vztazích nic nemění
Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) Fajádův případ vztahy mezi Českou republikou a Spojenými státy nijak výrazně nepoškodí. „Jsem přesvědčen, že na tom základním naladění, že jsme spojenci a mluvíme spolu o strategických věcech, nic nemění,“ řekl České televizi Zaorálek.
Mluvčí ministerstva zahraničí USA John Kirby přímo prohlásil, že celá věc rozhodně nepovede ke zlepšení vzájemných vztahů. Zpravodaj ČT ve Washingtonu Martin Řezníček potvrzuje, že z amerických úřadů zaznívají jak hlasy, podle nichž o nic až tak vážného nejde, tak ty, které americkou reakci označují za velmi ostrou. Tak vážná kritika na adresu spojence nebývá obvyklá.
Okolnosti libanonské cesty zajímají premiéra i opozici
K důslednému prošetření okolností jejich cesty do Libanonu, na jejímž konci Česko výměnou za ně propustilo Libanonce Alího Fajáda – o jehož vydání žádaly Spojené státy – veřejně vyzval i předseda vlády.
Opoziční ODS chce, aby se kromě elitního policejního útvaru zmizením a opětovným objevením pěti Čechů v Libanonu zabývala také Poslanecká sněmovna. Má se tak stát neveřejně v rámci bodu, který občanští demokraté chtějí zařadit na jednání poslanců.
„Budeme požadovat, aby premiér Sobotka vysvětlil poslancům situaci, která poškozuje Českou republiku ve vztahu k našim spojencům a může do budoucna představovat bezpečnostní riziko,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala. Podobně mluví i předseda TOP 09 Miroslav Kalousek: „Česká vláda bohužel selhala v něčem tak zásadním, jako je mezinárodní boj proti terorismu, narušila důvěru mezi spojenci a tím ve svém důsledku ohrožuje bezpečnost svých občanů.“
Možnou podporu neveřejného jednání naznačil i předseda poslaneckého klubu největší opoziční strany KSČM Pavel Kováčik. Záleží však podle něj na rozhodnutí celého klubu. Ruku pro zařazení bodu zvednou i poslanci z hnutí Úsvit - Národní koalice, podle předsedy klubu Marka Černocha je kolem celé kauzy mnoho otázek a výměna zpravodajských informací mezi jednotlivými službami je prý nulová.
Podle hnutí Starostové a nezávislí by měl Sobotkův kabinet kvůli této záležitosti požádat sněmovnu o důvěru: „STAN to vnímá jako selhání zpravodajských služeb, naprostý amatérismus a ztrátu důvěry jednoho z našich nejbližších spojenců – Spojených států amerických.“ Jednání vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) je prý neomluvitelné.
Zda opozice uspěje a poslanci se k Libanonu dostanou, ale není jasné. Rozhodující bude postoj koaličních stran – a předsedové dvou nejsilnějších klubů ve sněmovně jsou spíše proti: „Já se domnívám, že pokud bychom zařadili tento bod na program jednání, tak by žádné nové informace ani zaznít nemohly,“ uvedl šéf poslanců ČSSD Roman Sklenák. „Já jsem toto konzultoval s kolegou Pelikánem, ale názor pana ministra je negativní. Tam jsou věci v tajném režimu a mně to nepřipadá v pořádku veřejně na jednání sněmovny požadovat tajné informace,“ dodal předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek je ale připravený na případné otázky opozice odpovídat. Zároveň odmítl, že by v případu selhala diplomacie a tajné služy.
Nejvíce otázek se týká pracovníka rozvědky
Jedním z Čechů, kteří se vrátili z Libanonu, je Martin Psík. Jeho příslušnost k Vojenskému zpravodajství přiznal v Poslanecké sněmovně ředitel rozvědky Jan Beroun a právě kolem něj se nyní vznáší pravděpodobně nejvíce otázek.
Hospodářským novinám řekl více o jeho roli ministr obrany Martin Stropnický. Podle něj odcestoval na Blízký východ v naději, že se mu podaří získat informace o českém kuchaři uneseném loni v Libyi, podle rakouských a českých úřadů zřejmě padl do rukou libyjské odnože tzv. Islámského státu. „Dnes mnoho takzvaných chytráků říká, že to bylo hloupé a naivní. Neměl krytí, a proto se napojil na skupinu s tím, že to bude obratnější,“ popsal ministr Stropnický Psíkovu motivaci.
Jedna ze spekulací v případu se týká spolupráce vojenské a civilní rozvědky, která selhala. Podle některých médií ÚZSI o hrozícím únosu věděl, ale Vojenskému zpravodajství informace nepředal. Za „další ránu do důvěryhodnosti českých zpravodajských služeb“ označil libanonský případ v rozhovoru pro ČT i bývalý ředitel ÚZSI Karel Randák.