Praha – Převážná většina politické scény ostře reaguje na postoj prezidenta Miloše Zemana, který dnes odmítl jmenovat profesorem literárního historika Martina C. Putnu, aniž by udal důvod. Podle místopředsedy ČSSD Lubomíra Zaorálka se tak nechovali ani středověcí panovníci, podle šéfa TOP 09 Karla Schwarzenberga „jde o pokračování politiky prezidenta Gottwalda“. Zdrženlivý postoj zaujal premiér Petr Nečas, podle něhož je jmenování profesorů kompetencí hlavy státu a ta si musí jakékoli své kroky obhájit.
„Jmenování profesorů je v kompetenci prezidenta, který sám musí svoje kroky obhájit a vysvětlit, a to platí i v případě nejmenování některého z navrhovaných adeptů na profesora,“ vzkázal premiér Petr Nečas ze státní návštěvy Litvy.
Jeho domovská občanská demokracie je přitom v soudech příkřejší. Podle šéfa poslaneckého klubu ODS Marka Bendy doposud všichni prezidenti akceptovali návrhy z akademické obce. „Já se obávám, že to je další ze snah pana prezidenta Zemana pokusit se na jakémkoliv políčku, do kterého přijde, vymezit, že on bude rozhodovat ještě jinak, než rozhodovali jeho předchůdci, že on s váhou svého přímého mandátu bude přezkoumávat nejenom rozhodnutí ministra zahraničních věcí, předsedy vlády, ale také že už i ministra školství a jednotlivých vysokých škol,“ uvedl Benda. „Mně se zdá, že je třeba tyto snahy prezidenta Zemana zastavit.“
Zaorálek: Do akademických svobod nezasahovali ani ve středověku
V porovnání s vyjádřením premiéra Nečase je ve svých výrocích razantnější i sociální demokracie, jež má k Miloši Zemanovi coby ke svému někdejšímu předsedovi podstatně blíž. „Je to unáhlené rozhodnutí. Svobodomyslný Miloš Zeman z roku 1989 by v tomto směru nejspíš nechápal postoj Miloše Zemana z roku 2013,“ soudí předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. „Pokud nemá pan prezident opravdu závažné důvody, může to být celkem oprávněně vnímáno jako zásah do akademických svobod. Povede to ke zbytečné politizaci a napětí kolem jmenování profesorů.“
Také stranického místopředsedu Lubomíra Zaorálka Zemanův krok překvapil. „Prezident vždy říká, že mu vadí šedé myši, ale Martin Putna rozhodně šedá myš není, to je velmi provokativní osobnost,“ komentoval prezidentovo rozhodnutí pro ČT24 s tím, že důvody, proč akademika Putnu za profesora nechce, by měl Zeman zveřejnit. „Pokud rektor žádá prezidenta o něco podobného, bez zdůvodnění a vážných argumentů by takové jmenování odmítnout neměl. Pokud vím, ani ve středověku panovníci nevstupovali univerzitám do toho, že by jim bránili jmenovat profesory a akademické hodnostáře.“
Schwarzenberg: Pokračování protektorátní politiky
Za útok na akademické svobody označil prezidentovo rozhodnutí i předseda poslaneckého klubu TOP 09 a Starostů Petr Gazdík. „Pokud pan prezident chce ze společenské události udělat něco jiného, tak se domnívám, že tak to ústavodárce určitě nemyslel,“ uvedl Gazdík. Obává se toho, že si prezident až příliš rozšiřuje pole své působnosti.
Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga (TOP 09) jde o pokračování protektorátní politiky. „Jde o pokračování protektorátní politiky a politiky prezidenta Gottwalda. Jako byl odmítán Zdeněk Kalista (v roce 1951 zatčen a dosouzen na 15 let – pozn. red.), je nyní odmítán rovněž katolický intelektuál Martin C. Putna,“ cituje Schwarzenberga server Novinky.cz.
Vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM) potom vyjádřila obavy nad zpolitizováním akademického života: „Já mohu pouze doufat a upřímně doufám, že nedochází k nějaké politické selekci při jmenování profesorů a že takovéto rozhodnutí do budoucna neovlivní akademickou činnost těch, kteří by tohoto titulu chtěli dosáhnout.“
Kladný ohlas přišel od strahovského opata
Za odmítavý postoj naopak Miloši Zemanovi poděkoval opat Strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný, který dnes se Zemanem diskutoval o spolupráci církve se státem. „V průběhu setkání mimo jiné opat Pojezdný vyjádřil poděkování prezidentu republiky za jeho postoj ve věci profesorské kandidatury Martina C. Putny,“ uvedla hradní mluvčí Hana Burianová.
Proč opat prezidentovi děkoval, není jasné. Podle některých hlasů z církevních kruhů je prý možné, že určitým církevním hodnostářům by mohly vadit Putnovy liberální postoje, jeho orientace či účast na homosexuálním pochodu Prague Pride.
Havel blokoval rektora pro královéhradeckou univerzitu - kvůli lustraci
Vedle profesorů prezident jmenuje předsedu vlády a ministry, soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, dále potom členy bankovní rady České národní banky a vrcholné představitele Nejvyššího kontrolního úřadu - tedy prezidenta a viceprezidenta.
Miloš Zeman zároveň není první hlava státu, která s aktem jmenování otálí. Prezident Václav Havel v roce 2002 odložil jmenování akademika Petera Mikuleckého na neurčito; v jeho případě ale nešlo o profesuru, ale o jmenování rektorem Univerzity Hradce Králové. Podle prezidenta byly důvodem nejasnosti v jeho lustračním osvědčení.
Václav Klaus se jmenováním profesorů nikdy problém neměl, postavil se ale třeba proti jmenování dvaatřiceti čekatelů na soudce. Byli podle něj příliš mladí, a někteří se poté bránili u soudu; jediný Petr Langer vytrval a dočkal se odškodného. Klaus také vedl spor o doplnění Ústavního soudu. Potom, co mu dva jeho kandidáty Senát zamítl, další jména už do konce svého mandátu nenavrhl.
