Praha – Přímou volbu prezidenta si podle průzkumů přeje až 80 procent občanů. Pro politiky je tak masivní podpora více než lákavá. Je ale současný systém skutečně tak špatný, že ho musíme měnit? Jsou rizika, která přímá volba přináší, vyvážena i nějakými pozitivy? Odborníci jsou v této otázce značně rozpačití. O problémech vědí i politici, na jejich řešení se ale moc neshodnou. Nikdo nechce být tím, kdo lidmi podporovanou přímou volbu třeba nakonec i potopí. Podle šéfredaktora časopisu Listy Václava Žáka tak zákonodárci s občany hrají hru, ze které se ale pomalu stává spíš nechutná šaráda. Současnou politickou diskusi pak shrnul slovy bývalého ruského premiéra Viktora Černomyrdina: „Chtěli jsme to udělat co nejlépe, ale dopadlo to jako vždycky.“
Podle ústavního právníka Jana Kysely je přímá volba už tak trochu evergreen. Lidé si obvykle přejí změnu ve chvíli, kdy jsou s něčím nespokojení. „My ale nemáme špatně nastavený systém prezidenta republiky, více už bych souhlasil s tím, že špatně fungující systém se týká politických stran,“ řekl Kysela na semináři, který uspořádalo studentské politologické sdružení POLIS. To se ale podle něj nezlepší tím, že zavedeme přímou volbu. „Leda, že bych s přímou volbou hodlal provést ještě něco dalšího. Udělal z prezidenta republiky například mocnou figuru, která bude vládnout bez ohledu na politické strany, je ale otázka, jestli by se to povedlo.“
Kysela: Myslet si, že přímá volba přispěje k pročištění vzduchu, je pošetilé
Právě přímá volba totiž bude podle Žáka mnohem více zatížena stranictvím než jakákoliv volba nepřímá. Kampaň bude organizačně náročná a velmi nákladná, bude ji provázet mediální masáž a podle Kysely i vymývání mozků. „V této zemi máme jen pár lidí, kteří by si dokázali zaplatit prezidentskou kampaň, a nevím o nikom z nich, že by se na to chystal. To znamená, že by to zase platily strany,“ upozornil Žák. Mimo jiné to podle něj může ještě prohloubit problémy s korupcí, protože strany budou potřebovat peníze.
Kandidát na přímou volbu ještě může na kampaň dostat sponzorský dar. Kysela tu ale vidí určité nebezpečí v tom, co vše tím může sponzor sledovat. Jeho pohnutky mohou být čistě altruistické, skrze prezidenta ale také může chtít dosáhnout určitého prospěchu nebo vlivu: „Pokud bychom to považovali za riziko, tak jestli právě to není důvod do toho kompetenčního portfolia prezidenta nějakým určitým způsobem sáhnout.“
Právě to, zda je prezident odpovědný či neodpovědný z výkonu své funkce, je nyní podle Žáka nejdůležitější problém. „Naše ústava zakotvila neodpovědného prezidenta, kterého vybavila rozsáhlými samostatnými kompetencemi,“ upozornil. „Pokud zachováme neodpovědnost prezidenta, přimlouval bych se za to, aby prakticky všechny jeho kompetence byly kontrasignované,“ řekl s odkazem na první republiku a prezidenta Masaryka, kdy tomu tak bylo. S Kyselou se shodli v tom, že tento model by byl v případě přímé volby pro budoucnost České republiky asi nejbezpečnější. Ke kontrasignaci milosti by už ale Žák osobně nechodil. „Ale kdyby byla, asi by se nestalo vůbec nic,“ dodal.
Václav Žák: „Každý, kdo se díval na minulou volbu prezidenta, tak mu z toho bylo více či méně špatně. Z toho vzniklo volání, již nikdy takové divadlo. Politické strany souhlasily a reagovaly slovy, že to vyřeší přímá volba prezidenta. Teď se zjistilo, že to podporuje 80 procent občanů, takové množství lidí podporuje málokteré politické téma. Politické strany kolem toho začaly přešlapovat, vědí, že přímá volba bez zásahu do kompetencí, by byl problém, ale bojí se to říct, protože tomu veřejnost nerozumí. Hrají proto před ní hry, aby na ně nepadlo ódium, že ony zabránily přímé volbě. Stává se z toho naprosto nechutná šaráda.“
O přímé volbě se začalo mluvit hlavně po posledních prezidentských volbách v roce 2008. Podle Žáka by ale možná úplně stačilo udělat několik změn u současného systému. Jako příklad uvedl Německo, kde je v ústavě zakotveno, že volba prezidenta probíhá bez rozpravy. „Prezidentem nebývají nýmandi, které nikdo nezná,“ podotkl s tím, že právě divadlo, které se v ČR kolem rozprav odehrává, je počátkem nespokojenosti s nepřímou volbou. Absence rozpravy u nás navíc fungovala už za první republiky. V Německu má volba také tři kola, ale ve třetím je zvolen ten, kdo má více hlasů, nemusí mít většinu: „Jinými slovy, za jeden den je v klidu a bez ostudy zvolen prezident.“ Současný institut nepřímé volby je podle Žáka nastavený absurdním způsobem. „Vlastně jsme ho přebrali z minulého režimu, kdy to bylo loutkové divadlo. Podle mne stačí upravit nepřímou volbu prezidenta, veřejnost si oddechne a já taky,“ uzavřel.
Systém podle Kysely skutečně ale možná špatně funguje, musíme si ovšem nejprve říct v čem. Pokud se na tom shodneme, pak teprve musíme hledat cesty, jak to zlepšit. „Ale rozhodně ta cesta po mém soudu nespočívá v tom, že si řekneme, že to vyřešíme přímou volbou.“
Václav Žák: Šéfredaktor časopisu Listy. Vystudoval jadernou fyziku, pracoval na vývoji operačních systémů počítačů, studoval humanitní vědy, ekonomii a právo, podepsal Chartu 77. Přednáší na seminářích v ČR i zahraničí. Do května 2009 byl předsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.
Jan Kysela: Docent na katedrách teorie práva a právních učení a politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Je také tajemníkem Stálé komise Senátu Parlamentu ČR pro Ústavu České republiky a mimo jiné autorem návrhu takzvaného stykového zákona.
